OBRAZEM: Débeřský dvůr mizí. Jak probíhá demolice premonstrátské hospodářské základny
V osadě Débeř, sevřené mezi Perucí a Hřivčicemi na Lounsku, začala likvidace torza někdejšího hospodářského dvora. Založili jej premonstráti ze Strahova, kteří oblast ve středověku drželi a spravovali z nedalekého Pátku a Peruce. Dvůr se v 19. století přestěhoval o pár set metrů, po roce 1945 sloužil JZD a od 90. let chátrá. Objekt má dle katastru nového majitele a ten zahájil demolici budov na sedmi tisících metrech čtverečních.
Strahovští Premonstráti prokazatelně od 12. století v Poohří vlastnili rozsáhlé statky včetně Peruce, Pátku a Hřivčic. V archiválii shrnující strahovská panství jsou pro oblast výslovně uvedeny Peruc, Pátek, Vrbno, Hřivčice i Stradonice; v Pátku měl klášter hospodářský dvůr a mlýn, které stojí do současnosti. To zapadá do místní tradice, že zakladatelem débeřského dvora byl právě strahovský klášter.
Demolice Débeřského statku
Poplužní dvůr v Débeři stával původně jinde než dnes, starší areál byl kolem roku 1840 rozebrán a přenesen asi o 300 metrů západně, kde vyrostl nový uzavřený čtyřkřídlý komplex se stájemi a stodolami. Po starém umístění dodnes údajně zůstala mimořádně hluboká studna a sklepy. Ovšem jejich přesné místo známé není. Po druhé světové válce dvůr převzalo místní JZD a do začátku devadesátých let zde chovalo krávy a telata. Od té doby areál chátral až do současné demolice.
Skanska spouští v Radlicích projekt D.O.K. za 1,6 miliardy korun. Největší pozornost poutá čtyřpodlažní dřevostavba Dřevák, která využije nově povolené výškové limity. Ceny bytů startují na šesti milionech.
Skanska staví novou pražskou čtvrť. I ze dřeva
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
