Labi chybí voda. Obří konstrukce musela až k Dunaji. Po silnici
Lodní doprava je důležitým prostředkem pro přepravu nadměrných a těžkých nákladů, včetně ocelových konstrukcí, mostních dílů, prefabrikátů a technologických celků. Vodní cesty nabízejí výhodu vysoké nosnosti, nízké ekologické stopy a možnosti přepravit náklady, které by po silnici či železnici nebylo možné nebo bylo extrémně nákladné dopravit. Situaci v posledních letech však komplikují sucha a nízké hladiny řek.
Posledním příkladem transportu obří konstrukce, která nemohla cestovat do Německa přímo po Labi, jsou dva ocelové svařence o délce 12,5 metru a hmotnosti 70 tun z počernické dílny Metrostavu DIZ. Ty musely z Prahy vyrazit na cestu k Dunaji po silnici. Protože šlo o nadrozměrný náklad, logistika byla velmi podobná jako v případě obřích vrat pro vodní dílo Gabčíkovo, která rovněž vznikla v Metrostavu DIZ. Cestě po dálnici D1 asistovala policie. Souběžně směřovalo do Bratislavy z Ostravy na návěsech patnáct dílců mostovky. Jejich společná cesta lodí po Dunaji a Rýnu do severoněmeckého Münsteru potrvá přibližně tři týdny.
„Každý díl ocelové konstrukce byl technicky tak komplikovaný, že svařování až na staveništi nepřicházelo v úvahu. Tak obrovská a těžká břemena musíme na stavbu dopravit jedině lodní přepravou, tak to měl zadavatel soutěže v podmínkách,” uvedl Milan Kysela z Metrostavu DIZ. „A nebýt aktuálních dešťů, ani Dunaj a Rýn by neměly příliš dobrou splavnost,“ dodává.
FOTOGALERIE: Podívejte se na nakládku konstrukce v Praze
.
Nový most v Münsteru nahradí svého předchůdce a na první pohled vynikne neobvyklým trubkovitým obloukem vedeným napříč mostovkou. Tu k oblouku ukotví ocelová kovaná táhla, typická pro německé mosty. Ocelová trubka složená z devíti dílů pochází také z dílny Metrostavu DIZ a na staveniště se dostala už v předstihu. Most o délce 100 metrů, šířce téměř 12,5 metru a hmotnosti 800 tun bude disponovat dvěma jízdními pruhy a bude sloužit silniční, cyklistické i pěší dopravě.
Čeští mostaři v posledních letech úspěšně pronikají na německý trh. V letošním roce dokončí unikátní ocelový most v Pirně u Drážďan, který ve výšce až 70 metrů překlenuje téměř kilometr široké Gottleubské údolí. V následujících letech by měli němečtí investoři vypsat zakázky na mosty za nižší desítky miliard korun.
Stavba Dvoreckého mostu, který vzniká mezi Prahou 4 a 5, je komplikovaná z konstrukčního hlediska i geologickými podmínkami, uvedl to stavbyvedoucí Petr Koukolík z firmy Metrostav, která ve sdružení s firmami Strabag a Firesta Fisher pro hlavní město most staví. 
OBRAZEM: Jak se staví nový most v Praze? Je to komplikovaná stavba, tvrdí jeho stavbyvedoucí
Reality
Švédská dcera české stavební firmy Subterra, dokončila stavbu čtyřkilometrového tunelu Skärholmen na budovaném dálničním obchvatu Stockholmu. Obchvat s celkovou délkou 21 km, z nichž 18 km bude vedeno pod zemí, se stane třetím nejdelším městským tunelovým komplexem na světě.
Subterra dokončila tunel ve Stockholmu. Získala cenu projektantů
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
