REPORTÁŽ: Kladenská Poldovka vstává z popela. Sloužit bude průmyslu, možná i kultuře
Bývala jednou z nejslavnějších továren. Ve své hvězdné éře zaměstnávala více než 20 tisíc lidí. Dnes je areál kladenské Poldovky jedním z největších a také nejatraktivnějších brownfieldů v Čechách. Tisíce metrů čtverečních se proto začínají sanovat a měnit. Působí tu hned několik subjektů.
Historie kladenské Poldovky se začala psát před více než 120 lety. Velmi rychle se stala špičkou ve svém oboru. Ocel se z ní vyvážela nejenom do zemí Rakouska Uherska, ale i do zahraničí.
Podnik se navíc stal průkopníkem ve svém oboru. V roce 1910 začala Poldi jako jedna z prvních vyrábět nerezovou ocel a o 12 let později si nechala patentovat žáruvzdornou ocel. Ještě v roce 1989 byla Poldovka chloubou Středočeského kraje a zaměstnávala více než 20 tisíc lidí.
V roce 1992 se Poldi přeměnila na akciovou společnost a vláda se ji rozhodla rychle zprivatizovat. Novým dvoutřetinovým vlastníkem Poldi Kladno se stala firma Bohemia Art podnikatele Vladimíra Stehlíka. Přechod ke kapitalismu se nepodařil.
Areál čeká revitalizace
Poldi se nedokázala na trhu prosadit a její dceřiné společnosti končily v konkursu. Od té doby areál v podstatě jen chátral. Jeden z největších tuzemských brownfieldů, zdá se, konečně v posledních letech postupně ožívá. Záměr revitalizovat tento brownfield, který tvoří třetinu Kladna, oznámilo hned několik subjektů.
Jedním z nich je i developer průmyslových hal a areálů Panattoni. „Pozemky jsme získali vyčištěné od všeho, co bylo nad zemí. Části, které nebyly kontaminované, se rozdrtily a využily na srovnání pozemku,“ přibližuje Jan Andrejco, regionální ředitel pro rozvoj společnosti Panattoni.
Na pozemku, který průmyslový developer získal od FER Consult, má vzniknout moderní industriální centrum. Územní rozhodnutí má, stavební povolení by měl developer Panattoni získat do měsíce. A podle předpokladů by výstavba mohla být hotová už v druhém kvartále roku 2025.
Česko má stále obrovský potenciál být průmyslovým centrem Evropy. Zatím mu ale spíš miliardové investice utíkají, přebírají je okolní státy i kvůli systému územního plánování. A tuzemský průmyslový development nemůže konkurovat ani cenou. „Stavby jsou u nás dražší než například v Polsku hned z několika důvodů. Začíná to u pozemku, který může být v Polsku klidně i o polovinu levnější,“ říká Pavel Sovička, šéf největšího tuzemského průmyslového developera Panattoni.
Pavel Sovička z Panattoni: Slováci i Poláci vítězí miliardové zakázky častěji než my
Reality
Průmyslový developer Panattoni koupí od společnosti Asental Zdeňka Bakaly areál bývalého karvinského Dolu Barbora, společnosti uzavřely smlouvu o smlouvě budoucí kupní, napsal server Seznam Zprávy. Cenu transakce firmy nekomentovaly. 
Panattoni koupí od Bakaly areál bývalého karvinského Dolu Barbora
Reality
Česká společnost Logport Development zahájila proměnu bývalých hutí Poldi Kladno. Na jednom z největších brownfieldů v Česku chystá projekt Logport Kladno Poldi. V první fázi zrevitalizuje jeho část o rozloze 1,5 hektaru a postaví na ní halu.
Proměna kladenské Poldovky začíná. Logport postaví první halu, v závěsu je investiční skupina RSJ
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
