Kyjov má nový bazén. Jde o největší investici v historii města, ale stojí to za to
Už na počátku 20. století měl Kyjov říční lázně. Město je zrekonstruovalo a přistavělo k nim krytý plavecký bazén. Jde o vůbec největší investici v historii města.
Nový sportovně relaxační areál, který navrhli architekti ze studia SENAA, stojí nedaleko centra Kyjova na pomezí obytné zóny a městského parku. Nabízí tak díky tomu skvělou dostupnost, nově vzniklý předprostor je přímo napojen na hlavní cyklistickou a pěší stezku.
Nejenom obyvatelé Kyjova mají k dispozici hned několik venkovních a vnitřních bazénů, relaxačních zón nebo různé druhy saun. Venku se upořádání nijak zásadně nezměnilo, do stávajících bazénů byly umístěny nerezové vany.
Říční lázně na stejném místě byly už v minulém století. Areál ale nově nabízí celoroční vyžití.
Investice se vyšplhala na 325 milionů korun, na které si město muselo vzít úvěr.
Provozy letního koupaliště a vnitřního bazénu jsou oddělené a fungují nezávisle na sobě. Návštěvník letního koupaliště může využít kromě ležení na trávě i letní terasu tzv. „sluneční lázně“ s přilehlým barem a výhledem na celý areál.
Vnitřní provoz je členěný na jednotlivé funkční celky. Po příchodu a vyzvednutí čipu na pokladně se návštěvník pohybuje svobodně. Před každým provozem je turniket, který snímá čas zde strávený. Vše se platí až při odchodu, a to včetně občerstvení.
Jenom dva pruhy, širší chodníky, předzahrádky a nové byty navrhuje architekt Dominik Vácha do ulice 5. května.
Magistrála trhá Pankrác na dvě půlky. Šlo by to změnit
Reality
Kam vyrazit o víkendu, když léto odeznělo? No přeci na rozhlednu. V Česku je jich pět set a my jsme pro vás vybrali ty nejhezčí. Některé z nich se dostaly i do hledáčku odborných architektonických porot.
Česko je rozhlednová velmoc. Tohle jsou ty nejkrásnější, z jedné vidět je i Malá Fatra
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.