Nový koncertní sál se bude vznášet nad dvoranou. Bylo to jako stavět plachetnici v láhvi, říkají architekti
Nejenom koncerty symfonického orchestru, ale i divadelní představení, plesy nebo konference pojme nový multifunkční sál v Karlových Varech. Ten vznikne přímo v Císařských lázních.
Novorenesanční budova Císařských lázní pochází z konce 19. století, od roku 2010 je národní kulturní památkou. Návrh studia Petr Hájek Architekti proto s objektem z roku 1895 nakládá velmi citlivě.
Multifunkční sál architekti navrhli jako vestavbu, která se na šesti ocelových nohách „vznáší“ uprostřed dvorany. Ocelová konstrukce se záměrně vyhýbá přímému kontaktu s historickou budovou i s původními litinovými sloupy.
Sál do Císařských lázní dostali skrze střechu
„Náš návrh vychází z velkého respektu k historickému prostoru. Od začátku jsme věděli, že kolem původní stavby budeme chodit po špičkách. Chceme ji šetrně doplnit, obohatit, ale nenarušit,“ říká architekt Petr Hájek.
S respektem k původním historickým strukturám mysleli architekti i v případě veškerých potřebných audiovizuálních, scénických a akustických technologií. Ty jsou totiž součástí vloženého objektu. Na elektroinstalace je tak napojena pouze vestavba.
Hlavní město zveřejnilo jména 15 architektonických týmů, které zpracují návrh budoucí podoby Vltavské filharmonie. V užším výběru se objevila i česká jména. „Do nominačního kola jsme mohli doložit vlastní reference ze staveb pracujících s akustikou, a tak jsme do toho šli samostatně. Jsem rád, že k tomu máme příležitost,“ říká architekt Petr Hájek.
Architekt Hájek: Místo na filharmonii je vybrané dobře. Dál od centra se staví líp
Leaders
Její jednotlivé díly byly na místo dosazeny otevírací střechou a až potom je složili. „Bylo to jako stavět plachetnici v láhvi. Nejprve jsme museli vše vyrobit a nanečisto sestavit v hale, abychom věděli, že nic nechybí. Poté bylo nutné vše očíslovat, rozložit a zase sestavit v atriu budovy,“ dodává Hájek.
Všechny současné zásahy jsou podle Hájka jasně přiznané a reverzibilní, aby mohly být kdykoliv v budoucnu lehce nahrazeny novými technologiemi.
Opravená národní kulturní památka se veřejnosti otevře už v červnu.
Praha by se měla rozvíjet koncepčně, ideálně u klíčových dopravních uzlů nebo na brownfieldech. Není nutné „najíždět” jen do centra. Nejenom o tom, co Praze chybí a kde by se měla inspirovat jsme si povídali v rozhovoru s architekty Jiřím Řezákem (na fotce vlevo) a Davidem Wittasskem z ateliéru Qarta.
Architekti: Lidé nemají respekt k hodnotám, i to prodlužuje výstavbu
Reality
Jako výjimečný architektonický počin ohodnotila odborná porota soutěže Česká cena za architekturu projekt rekonstrukce v jihočeské vesnici pocházející z pera architektů Weizenttlových (atelier 111 architekti). 
Návštěva předčila očekávání a dům získal cenu. I na venkově vzniká kvalitní architektura
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
