Kancelářský trh se láme. Nové projekty téměř nepřibývají
Málo nových kanceláří v loňském roce nevzniklo jen v Praze, ale i v Brně a Ostravě. V druhém největším českém městě byla v druhé polovině roku 2025 dostavěna jedna budova, a to Cerit III - Botanická Living Lab. V Ostravě loni nebyl dokončen žádný nový projekt. Vyplývá to z analýz realitně-poradenských společností.
Z analýzy platformy Prague Research Forum vyplývá, že stavebníci v Praze loni dokončili výstavbu 26 600 metrů čtverečních kancelářských ploch, což je nejméně od počátku měření v roce 1993. Zájem o pronájem kanceláří byl loni přitom o osm procent vyšší, než je pětiletý průměr. V současnosti je v hlavním městě ve výstavbě 263.300 metrů čtverečních kancelářských ploch s plánovaným dokončením v letech 2026 až 2028.
V Brně je podle platformy Regional Research Forum ve výstavbě přes 92 300 metrů čtverečních kanceláří. Neobsazenost brněnských kanceláří koncem loňského roku meziročně vzrostla o 2,7 procentního bodu na 14,4 procenta. Celková výměra moderních kancelářských ploch v Brně byla na konci druhého pololetí roku 2025 zhruba 715 700 metrů čtverečních. Podle odborníků se trh v Brně, ale i Ostravě soustředí spíše na výstavbu bytů než administrativních prostor.
Část se změní na byty
Jana Vlková, vedoucí oddělení kanceláří ve společnosti Colliers, například očekává, že část připravovaných kancelářských projektů bude nakonec přestavěna na byty. Podobně vidí situaci také Josef Stanko, ředitel oddělení průzkumu trhu v Colliers. "Ekonomická situace i tržní podmínky zatím nahrávají rezidenční výstavbě před kancelářskou. Část stávajícího kancelářského fondu přitom zastarává a bez investic do renovací bude stále hůře pronajímatelná,“ dodal Stanko.
V Ostravě bylo na konci druhého pololetí loňského roku podle dat Regional Research Forum 245 700 metrů čtverečních moderních kanceláří. Jediným projektem ve výstavbě je Polyfunkční dům Václav s plánovaným dokončením v roce 2027. Koncem roku 2025 bylo v Ostravě 26 900 metrů čtverečních volné kancelářské plochy. Neobsazenost se tak meziročně nepatrně zvýšila na 11 procent.
Výstavba kanceláří mimo tři největší česká města podle dat realitně-poradenských společností zůstává poměrně skromná. Aby podle Stanka projekt dával v regionech smysl, muselo by jít buď o výjimečnou polohu, předpronájem pro jednoho nájemce, nebo výstavbu pro vlastní potřebu. I v dalších krajích místní developeři upřednostňují před stavbou kanceláří rezidenční výstavbu.
V Pardubicích pokračuje výstavba Pernerky, jejíž dokončení se předpokládá ve druhé polovině roku 2028. V centru Zlína pak připravuje místní investor PSG výškovou budovu se smíšeným využitím Prospect Zlín. V Plzni se staví multifunkční Ameside a v Olomouci Šantovka.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
