Někdo na náš byznys kouká skrz prsty, ale jsme seriózní, říká obchodník s nemovitostními podíly Střeštík

Jakub Střeštík se po dlouhé kariéře v řídících pozicích firem, které mají obrat v miliardách eur a tisícovky zaměstnanců, rozhodl změnit směr. Stal se společníkem ve firmě Skayo Capital, která primárně obchoduje s nemovitostními podíly. „Rozhodnutí to v mém životě bylo zlomové. Ač s nemovitostmi obchoduji, musel jsem se toho hodně naučit, byla to nová výzva,“ říká Střeštík v rozhovoru pro Newstream.

Váš model realitního byznysu není v České republice příliš rozšířený. Velká část populace ani netuší, že se dá nemovitostní podíl zobchodovat. Co vaše klienty vede k prodeji části nemovitosti? 

Důvodů, proč s podíly lidé obchodují, je několik. Primárně se jedná o dědictví, nebo neshody v rodině, kdy se vlastníci nedokáží domluvit a dohodnout. Bohužel tak v rámci rodin vznikají velice emotivní hádky a diskuze. My vstupujeme do hry v okamžiku, kdy se spolumajitelé nemovitosti již mezi sebou nedokáží za žádnou cenu dohodnout.  

Kdo s vámi obchoduje? 

Obchoduje s námi většinou ta poškozená strana, kterou ostatní z majitelů nechtějí vyplatit, tedy vykoupit podíl na dědictví. My to vykoupíme. Jedná se o podíly od deseti procent až po celky. S tím pak obchodujeme. Jsou lidé, kteří na náš byznys koukají skrz prsty, ale my k tomu přistupujeme velmi seriózně a morálně. 

Zn: seriózně 

Chytří nakupují ve špatných časech. A horší časy pro bytový trh skončily, říká šéf Skansky Michálek

Leaders

Ceny bytů půjdou nahoru, a to není jen domněnka developerů, říká Petr Michálek, šéf představenstva Skanska Residential. Nasvědčují tomu všechny parametry, ať už jde o malou nabídku nových bytů, ožívající se poptávka či stále vysoké ceny výstavby. Nejhorší je podle Michálka nelepšící se situace s povolovacím řízením staveb. To je nejen podle něj stále velmi zdlouhavé a komplikované, prodražuje výstavbu a způsobuje nedostatek nových bytů na trhu. „Nevidím světýlko na konci tunelu,“ říká Michálek.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Co to konkrétně znamená? 

Například nevykupujeme podíly na nemovitostech, jejichž spoluvlastníkem je senior. Samozřejmě na trhu jsou kovbojové, kteří si neberou servítky. O tom se pochopitelně píše velmi negativně. My jsme ale nikdy nevystěhovávali nikoho v důchodovém věku, nikdy jsme do své části nemovitosti nenastěhovali problémové nájemníky, ani jsme nepoužili lichvářské, či jiné nekalé praktiky.  

Jak tedy byznys funguje? 

Jsme čistě komoditní společnost. Pro mě je koupený podíl komodita, jako obilí, ropa. Obchodujeme s určitou marží. Nejde ani o vytěžení maximálního zisku, ale o rychlost otáčky, tedy čas mezi koupí a prodejem.  

Kdo od vás podíly vykupuje?  

Ve většině případů podíl odkoupí spoluvlastník, který se s námi dokáže dohodnout, ale se zbytkem rodiny ne. Je to čistě bez emocí. Často se stane, že v domě nechce bydlet nikdo, tak to s ostatními spolumajiteli dáme do nabídky realitní kanceláře a peníze z prodeje pod dohledem právníků spravedlivě rozdělíme. 

Je to opravdu tak jednoduché, jak to popisujete? Byznys to musí být pro jednotlivé aktéry velice emotivní. 

V některých případech to bohužel opravdu končí u soudu, kdy se případ musí vypořádat v rámci žaloby. Pro nás je nejlepší situace, když si protistrana najme erudovaného právníka, který jí vysvětlí, že se jedná o legální obchod, že nikoho nevydíráme. V našem případě ale rozepří končí minimální zlomek případů. Jedná se zhruba o jednotky procent. 

Byt prodáte i díky fotce z mobilu. Ale pod cenou, říká makléř roku

Reality

Nejvýkonnější makléř společnosti Remax Artem Saykin loni prodal 77 nemovitostí a na provizích vydělal 9,5 milionu korun. Remax si z toho vzal 1,5 milionu. Další milion Saykin utratil za reklamu. „Důležité je, aby byl člověk vidět. Úspěch přichází s dobrým marketingem,“ říká TOP makléř v rozhovoru pro newstream.cz.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Marži nemáme tak vysokou, jak se všude píše

Uváděl jste, že o tomto druhu obchodování příliš mnoho lidí neví. Kdo se na vás tedy obrací, nebo jak si klienty vyhledáváte? 

Lidé se na nás již obracejí sami. Samozřejmě využíváme internetový marketing a reklamu v tisku či rozhlasu. Máme své internetové stránky. Byznys to není složitý. Člověk přijde a řekne: Vlastním polovinu domu a chci ji prodat. My nemovitost naceníme a nabídneme cenu. Když je prodejce spokojený, tak jeho podíl vykoupíme, když ne, tak prostě odejde a hledá jiné řešení. U nás se nelicituje. 

Spustit firmu tohoto typu je finančně náročné. Kde jste získali potřebný kapitál na rozjezd? 

Do podniku jsme vložili vlastní peníze. Firma také stojí na financování od přátel a lidí, kteří nás dobře znají a důvěřují tomuto byznysu. My jim jejich peníze zhodnocujeme. Navíc máme vydané i dluhopisy.  

Na trhu jste pátým rokem. Kolik podílů se vám již podařilo zobchodovat? 

V našem případě se jedná o vyšší stovky. Soustředíme se na byty, domy a rekreační objekty. Marži máme v nižších desítkách procent. Musíme na tom nějak vydělat stejně jako každý jiný obchodník. Konečná marže, po odečtení všech nákladů není zdaleka tak vysoká jako se někde uvádí. Snažíme se vykoupit tak, aby na začátku bylo třicet procent a z toho se pak odečítají náklady.

Byty nejsou hotely! Z centra Drážďan mohou brzy zmizet rekreační pronájmy

Money

Nájemníci mají přednost před turisty, rozhodla saská vláda. Města budou moci zakázat krátkodobé pronájmy. Majitelé bytů v atraktivních částech měst se proti tomu bouří.

tzv

Přečíst článek

Korporát svazuje. Podnikání dává svobodu

Co vás přimělo opustit svět nejvyšších manažerských postů v korporátních firmách a vydat se do vlastního realitního byznysu? 

Kdysi jsem se zařekl, že už nikdy nebudu podnikat. V době, kdy jsem měl restaurace v Londýně tak jsem pracoval 14 hodin denně celý rok. Pak následovala úspěšná kariéra v korporátech, kde jsem prožil sedmnáct let a pak jsem se rozhodl, že už nechci obden prezentovat akcionářům výkazy a vysvětlovat, zda jsou mé cíle ambiciózní. Řekl jsem si, proč mám mít na vizitce: Generální ředitel Mall Group, když už je to pro mě druhořadé a důležitější pro mě už byla možnost výběru spolupracovníků a pracovní svoboda. Myslel jsem na takový „poloviční“ důchod, ale důchod to samozřejmě není. 

Je vám osmačtyřicet a pracujete od patnácti. Co ještě od své kariéry očekáváte? 

Například práce v gastronomii mě velice vysála. Dělám si mnohdy legraci, že kdyby se chodilo do důchodu na základě odpracovaných hodin a ne let, tak už jsem v penzi dávno. Každým dnem, co jsem pryč z korporátu, se ujišťuji, že do toho světa se už nechci vracet.