Stát nabídl v aukci zámek Veleslavín. Za půl miliardy ho nikdo nechce
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ani na druhý pokus neprodal pražský zámek Veleslavín. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 493 milionů korun se opět nikdo nepřihlásil, plyne z aukčního webu. Úřad v tiskové zprávě uvedl, že co nejdříve vyhlásí další kolo výběrového řízení na prodej zámku.
Poprvé se ÚZSVM pokusil zámek Veleslavín prodat loni v listopadu, tehdy byla vyvolávací cena 580 milionů korun. Do dražby se ani tenkrát nikdo nepřihlásil. Úřad následně nabídl nemovitost za vyvolávací cenu hlavnímu městu a městské části Praha 6, které však považovaly navrhovanou cenu za příliš vysokou. Pražský radní pro majetek Adam Zábranský (Piráti) tehdy uvedl, že magistrát je ochotný zaplatit maximálně třetinu.
Majetkový úřad nyní uvedl, že vyhlásí nové kolo aukce, její podrobnosti zveřejní na svých internetových stránkách. „Cílem ÚZSVM je pro tento unikátní a pro stát nepotřebný areál s barokním zámkem a rozlehlým parkem najít definitivního vlastníka, který by pro něj nalezl smysluplné využití,“ uvedl úřad.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) ani napotřetí neuspěl s pokusem prodat středočeský zámek Štiřín v elektronické aukci. Do dražby s vyvolávací cenou 1,7 miliardy korun se nikdo nepřihlásil, plyne z aukčního webu. 
Zámek, který nikdo nechce ani se slevou. Štiřín opět nenašel kupce
Reality
Majetkový úřad v minulosti navrhoval zařadit zámek Veleslavín do výměny nemovitostí mezi Prahou a státem, ze které ale nakonec sešlo. Žádost Prahy o bezplatný převod ÚZSVM odmítl. Městská část Praha 6 loni s majetkovým úřadem dohodla roční zápůjčku a v červnu část areálu zpřístupnila veřejnosti.
Zámek Veleslavín není jedinou nemovitostí, kterou se ÚZSVM nedaří prodat. Loni neuspěly pokusy o dražby středočeského zámku Štiřín a pražského Paláce Broadway, které by v obou případech mohly znamenat pro majetkový úřad rekordní prodej. Další aukce obou těchto nemovitostí se uskuteční příští týden.
Zámek Veleslavín s historickým parkem se rozkládá na třech hektarech a pochází asi z roku 1725. Byl postaven podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera pro císařovnu Amálii Brunšvickou. V první polovině 20. století sloužil jako neurologické sanatorium, které založili Leo Kosák a jeden z objevitelů Alzheimerovy choroby Oskar Fischer. Léčily se tam například Charlotta Garrigue Masaryková či Milena Jesenská.
Po komunistickém převratu byl areál znárodněn. Po revoluci měly objekt v nájmu různé instituce. Nyní spadá pod ÚZSVM, který areál získal od ministerstva práce a sociálních věcí v roce 2015. Naposledy byl areál rekonstruován v roce 1986.
Stát prodává zámek v Bezdružicích. Za kulturní památku, která patřila podnikateli Jiřímu Kubíčkovi odsouzenému za podvod, chce minimálně 60 milionů korun.
Stát prodává zámek po podvodníkovi. Chce za něj 60 milionů
Reality
Štědrý den je tu. Jako dárek svým čtenářům byznysový portál newstream.cz postupně zveřejňuje nejúspěšnější rozhovory, které jsme letos vydali. Doposud jste si je mohli celé přečíst pouze v tištěných magazínech Newstream CLUB, nyní budou dostupné online v rámci Inventury 2024 na newstream.cz. Sváteční dny startují rozhovorem s populárním šlechticem Františkem Kinským. „Historii rodiny si nesete s sebou. Můj otec, když se ho ptali, co znamená šlechtictví a co šlechta, říkal: Žijeme v jednadvacátém století, šlechta je mrtvý pojem. To už neexistuje a existovat nebude. Jsme republikou, jsme občané. Máme jenom nějakou historickou povědomost o své rodině,“ říká František Kinský.
Hrabě František Kinský: Zámky už nejsou rodinné domy, ve kterých by se mělo bydlet
Leaders
Hostil Bacha, Beethovena či Richarda Wagnera. V karlovarském Grandhotelu Pupp se ale ubytovala i Marie Terezie, car Petr Veliký nebo Franz Kafka. V novodobé historii ho vyhledávají hlavně hvězdy tamního filmového festivalu. A služby pětihvězdičkového hotelu ocenili i cestovatelský server Amazing Places. Stal se „nejkouzelnějším místem“ v Česku.
Fotogalerie: „Nekouzelnější“ místo v Česku? Grandhotel Pupp v Karlových Varech
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
