Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Chatičku na skále nahradil dům. Přístavbu, z níž roste strom, si manželé postavili sami

Rodinný dům u Sázavy vznikl na místě původní chatičky.
Užito se svolením Radka Úlehly
Petra Nehasilová

Manželé z Posázaví se rozhodli rozšířit svůj dům a pustili se do stavby svépomocí. Na hraně skály nad řekou Sázavou tak vznikla přístavba, která propojuje poctivou práci, současnou architekturu a jedinečné místo obklopené lesem.

Krajina Posázaví má své nezaměnitelné kouzlo. Řeka se zde hluboko zařezává do skal, nad nimiž se střídají lesy, louky a enklávy prvorepublikových chatových osad. Ty začaly vznikat na počátku 20. století jako útočiště obyvatel Prahy, kteří hledali klid, přírodu a prostor pro víkendový oddech. Dodnes si zachovávají svou přirozenost i měřítko.

V tomto prostředí, na hraně skalnatého svahu s výhledem na řeku Sázavu a vrchol Medníku, stojí dům ze stejného období. Původně skromný rekreační objekt si majitelé postupně přetvořili k trvalému bydlení. Jeho poloha mezi zahradou a lesem vytváří jedinečný kontext – dům je součástí osady, ale zároveň se od ní odpojuje směrem do otevřené krajiny.

Dům si postavili sami

Když se ukázalo, že původní dům již přestává vyhovovat potřebám majitelů, vznikla myšlenka přístavby. „Představou klienta bylo vytvořit otevřený prostor ateliérového typu pro tvůrčí činnost s dostatkem denního světla, doplněný o oddělenou spací část s koupelnou a toaletou,“ popisují architekti ze studia päivä architekti.

Architekti při návrhu respektovali tvar pozemku, konfiguraci terénu i polohu vzrostlých stromů. Důležité bylo zachovat výhledy z domu i zahrady směrem do údolí Sázavy a zároveň nenarušit rovnováhu s okolní zástavbou chatových domů.

Chalupa Hajan

Místo kadibudky, vířivka s výhledem. Chataření mají Češi v krvi, jen jsou náročnější

České chataření a chalupaření prochází proměnou. Chatky i chaloupky se dnes stávají svébytnou architektonickou disciplínou. Útěk z města však zůstává nedílnou součástí české národní identity, říká Petr Kotík, zakladatel platformy Kouzelné Chaloupky.

Přečíst článek

Přístavba proto vznikla jako samostatně stojící objekt na pomezí lesa a zahrady. Se stávajícím domem ji propojuje krytá terasa, do níž byl začleněn mohutný dub, který zde rostl dávno před začátkem stavby. Směrem do zahrady přibyl krytý ochoz.

Projekt byl koncipován tak, aby část stavby mohla vzniknout svépomocí. Celkové náklady dosáhly 11,5 milionu korun. Založení objektu na mikropilotách zajistila specializovaná firma, nosný ocelový rám a dřevěnou konstrukci však realizoval sám investor.

Fasádu tvoří opalovaný modřín, jehož temný povrch přirozeně splývá s okolními stromy. Interiér z kartáčovaných smrkových biodesek doplňuje integrovaný nábytek a úložné prostory. Podlahu pokrývá cementová stěrka, která kontrastuje s teplým tónem dřeva.

Lesklý titanzinkový plech na šikmé střeše odráží světlo oblohy a podtrhuje atmosféru stavby, která působí klidně, neokázale a přirozeně zakořeněně v místě.

Architekt Ladislav Lábus

Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo

Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.

Přečíst článek

Projekt Nový Rohan by mohl vyvrcholit stavbou národního centra čtenářské kultury s knihovnou

Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí

Praha získá první projekt Daniela Libeskinda. Jeden z nejuznávanějších světových architektů navrhl čtveřici rezidenčních domů Sekyra Flowers, které se stanou architektonickým centrem vznikající čtvrti Rohan City.

Přečíst článek

Speciál Realitní Club

Realitní Club je multiplatformní projekt serveru newstream.cz věnovaný nemovitostem, zaměřený pro B2B i B2C segment. Má tři základní části –  webovou, printovou a eventovou se silným zaměřením na sociální sítě. Jako první odstartovala speciální stránka Realitního Clubu. Speciál je rozdělen do čtyř kategorií, které se „deep dive“ způsobem věnují klíčovým oblastem nemovitostního trhu. 

  • Brownfieldy: vize a budoucnost nezastavěných území především ve velkých městech;
  • Komerční reality: kanceláře, coworking;
  • Nová výstavba: development, nájemní bydlení, družstevní bydlení, hypotéky;
  • Reality a politika: jak se municipality i nejvyšší patra centrální politiky podílejí na výstavbě.

Součástí budou rozhovory s developery, politiky, architekty i designéry. 

Témata související s realitami:

Související

Nové sídlo firmy Jánošík

Zchátralý obilný sklad proměnili na sídlo rodinné firmy. Je z něj výhled na Karpaty a je plné umění

Přečíst článek

Zázrak z dřeva: Kaple v poli u Brna ohromila svět a získala architektonického Oskara

Kaple Panny Marie Bolestné
Užito se svolením GrandPrixArchitektů/Ondřej Bouška; Jan Říčný
Petra Nehasilová

Když se víra spojí s architekturou, vznikne ticho, které mluví. A také dřevěná kaple v polích u Brna, která letos porazila velké projekty i slavné ateliéry. Stavěli ji ručně, z darů věřících. Teď je z ní nejkrásnější novostavba v Česku.

Po desetiletích, kdy sakrální architektura v Česku téměř zmizela z mapy současné tvorby, přichází tichá renesance. Kostely, kaple i modlitebny se znovu rodí. Zatímco 90. léta přála spíš komerčním a městským stavbám, v posledních letech se duchovní architektura stává laboratoří čisté formy a pravdivých materiálů. Hlavní roli v ní tak hrají dřevo, beton, světlo, kámen. V Sazovicích vznikla moderní kaple sv. Václava, v Líbeznicích minimalistický kostel Krista Spasitele, v Nesvačilce na Brněnsku teď stojí 25 metrů vysoká dřevěná věž, Kaple Panny Marie Bolestné, letošní vítěz Grand Prix Architektů - Národní ceny za architekturu.

Na první pohled působí jako objekt z jiného světa: válcovitá dřevostavba na vejčitém půdorysu, která se zvedá z jihomoravských polí jako tichý maják. Její konstrukce stojí na sedmi jedlových trámech opracovaných pouze sekerami, symbolizujících sedm bolestí Panny Marie. Osmý trám, vložený napříč, tvoří kříž.

Autorem projektu je architekt Jan Říčný, který propojuje středověké stavební postupy s moderním výrazem. 

Dřevěný plášť prorážejí desítky drobných oken, skrze něž proudí měnící se světlo, symbol slz, které rozjasňují tmu. Interiér kaple působí téměř jako dřevěný chrám ticha. Každý detail nese stopu ruční práce, každý trám má svůj rytmus, své světlo i stín.

Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce

FOTOREPORTÁŽ: Češi staví kostely. A umí to. Nahlédněte do těch nejzajímavějších

I známí ateisté, Češi, si staví kostely. V posledních letech jich vzniklo hned několik. Jsou moderní, inspirativní a odbornou architektonickou veřejností oceňované, naposledy například Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce.

Přečíst článek

Víra, která staví

Za stavbou stojí moutnický farář René Václav Strouhal, který do farnosti přišel v roce 2007 jako mladý kněz. Tehdy mu místní vyprávěli o dávném snu, postavit kapli, kterou jim zničily války, režim i čas. „Řekl jsem si, že jim pomůžu, že to zkusíme znovu,“ vzpomíná.

Cesta však byla dlouhá. Základní kámen posvětil v roce 2009 papež Benedikt XVI., ale samotná stavba trvala přes deset let. Většina prací se dělala ručně, bez těžké techniky, s pomocí místních řemeslníků a dobrovolníků. Kaple vznikala postupně, po etapách, podle toho, kolik věřící právě vybrali peněz. „Někdy jsem si připadal sám,“ říká Strouhal. „Lidé neviděli, jak náročná ta stavba bude. Ale věděl jsem, že má smysl.“

Architektura, která dýchá

Kaple se stala živým organismem v krajině. Svou vertikalitou kontrastuje s horizontem polí, a přitom s ním přirozeně splývá. Dřevo stárne, světlo se mění, krajina reaguje. „Snažili jsme se stavbou zkulturnit místní krajinu, jako naši předkové,“ říká Říčný.

Od vysvěcení v roce 2023 kapli navštívily tisíce poutníků a turistů, konají se zde koncerty, komentované prohlídky i pravidelné bohoslužby. Strouhal vytvořil i turistickou vizitku, aby o kapli věděli lidé z okolí. „Je to místo, které žije. A které spojuje,“ dodává.

Z architektonického pohledu je nesvačilská kaple výjimečná nejen svým tvarem, ale i způsobem vzniku. Žádný developer, žádné granty, žádná komerce. Jen víra, trpělivost a poctivé řemeslo. 

Porota Grand Prix Architektů ocenila citlivé propojení duchovního obsahu s krajinným kontextem i odvahu pracovat s archetypální formou mimo současné trendy.

Generace, která zanechává stopu

Součástí letošního vyhlášení bylo i udělení ceny za celoživotní dílo architektu Martinu Rajnišovi, autorovi Českého pavilonu v Hannoveru, poštovny na Sněžce či vzducholodi Gulliver na DOXu. Rajniš i Říčný spojuje hluboký vztah k přírodním materiálům, především ke dřevu, a snaha vytvářet architekturu, která se dotýká člověka i krajiny.

Grand Prix Architektů 2025

  • Hlavní cena: Kaple Panny Marie Bolestné v Nesvačilce, Jan Říčný (ateliér RCNKSK)
  • Cena – Šetrná stavba: Administrativní budova Arché v Praze 8, Eva Jiřičná a Petr Vágner (AI Design)
  • Cena – Krajinářská architektura a zahradní tvorba: Park U Vody v Praze 7, Tereza Rapsová, Alice Boušková, Martina Tománková, Marie McClellan, Marie Pourghasem, Tereza Lacigová (Ateliér YYYY)
  • Cena – Interiér: Blueriot / Kanceláře Deveron v Praze 13, Tomáš Císař (Cisarstudio)
  • Cena – Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře: Rošťák v Hrusicích, Jan Tyrpekl, Adam Ulrich, Jaroslav Kejř, Jan Hyk (Studio Primitive)
  • Cena – Rodinný dům: Bytový dům s galerií Malá Strana v Praze 1, Ladislav Lábus, František Košař, Lukáš Grasse (Ladislav Lábus – Architektonický ateliér)
  • Cena – Rekonstrukce: Padel Powers Smíchov v Praze 5, Martin Štrouf, Petr Portych, Jaroslav Schwarz, Albert Machek, Jana Bartalošová, Tomáš Lebeda (Apostrof architekti)
  • Cena – Novostavba: Rezidence Starokošířská v Praze 5, Oleg Haman, Adam Homola, Petr Neuman, Petr Marek (Casua)

Eva Jiřičná, architektka

Znají ji na celém světě. Evu Jiřičnou ocenil i prezident Pavel

Eva Jiřičná se proslavila nejen v Česku, její architektonický přístup znají a cení si i ve Velké Británii. Dokládá to celá řada prestižních mezinárodních ocenění. K nim nyní přibylo další, Řád Bílého lva, který ji za vynikající zásluhy v oblasti kultury zapůjčil prezident Petr Pavel.

Přečíst článek

V Neratovicích vyroste kostel se zelenou střechou.

Na místě bývalé skládky v Neratovicích vyroste betonový kostel i fara se zelenou střechou

Kostel v Neratovicích bude mít zelenou střechu a 22 metrů vysokou věž, která má připomínat Madonu. Stát bude na místě někdejší skládky.

Přečíst článek

Související

Rodinný dům u Sázavy vznikl na místě původní chatičky.

Chatičku na skále nahradil dům. Přístavbu, z níž roste strom, si manželé postavili sami

Přečíst článek
Bouda Horní Malá Úpa

Zakázané hory? Ani náhodou. Tahle bouda stojí uprostřed KRNAPu a je dokonale legální

Přečíst článek

Jak se bude vyvíjet Praha? Město zveřejnilo Metropolitní plán. Lidé se k němu mohou vyjádřit do prosince

Praha
iStock
 ČTK

Praha zveřejnila aktuální návrh nového územního plánu, který zahrnuje zapracované připomínky z posledního kola veřejného připomínkování. Lidé se s ním mohou seznámit on-line nebo v Centru architektury a městského plánování, zároveň se k němu mohou do 3. prosince opět vyjádřit. Takzvaný Metropolitní plán nahradí nynější územněplánovací dokument z roku 1999 a podle vedení města má zlepšit a zjednodušit plánování rozvoje metropole. Zastupitelstvo by ho mělo schvalovat v polovině příštího roku.

Současný plán platí od roku 1999 a beze změny zákona může platit maximálně do konce roku 2028. Přípravu Metropolitního plánu schválilo zastupitelstvo v roce 2013 za primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), o pět let později městský Institut plánování a rozvoje (IPR) zveřejnil jeho návrh a magistrátní odbor začal s projednáváním.

„Chceme ochraňovat hodnoty města a zároveň umožnit novou moderní výstavbu v místech, kde je to vhodné,“ řekl pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Dodal, že současný plán je již překonaný.

Nyní bude následovat další kolo připomínek, které je možné podávat digitálně přes Portál Pražana. Město připravilo také pět školení pro veřejnost, jak připomínky podávat, a lidé si budou moci návrh prohlédnout a nechat si ho vysvětlit na výstavě, která potrvá do ukončení připomínkování 3. prosince v Centru architektury a městského plánování v sídle IPR v areálu emauzského kláštera. Dvě veřejná projednání se pak budou konat na stejném místě 19. a 26. listopadu.

V prvním kole veřejného připomínkování v roce 2018 dorazilo k návrhu asi 45 tisíc připomínek či námitek, po očištění od duplicit jich zbylo asi 15 tisíc. Magistrátní odbor je zapracoval a následovalo další kolo v roce 2022, kdy podle vyjádření ředitele magistrátního odboru územního rozvoje Filipa Foglara podnětů přišlo asi 18 300. Bez duplicit jich zůstalo asi 11 tisíc a úředníci podle ředitele vyhověli či částečně vyhověli asi třem čtvrtinám z nich.

Prostor pro stovky tisíc bytů

Nový plán má podle vyjádření IPR zefektivnit územní plánování a urychlit výstavbu. Oproti stávajícímu dokumentu zahrnuje výškovou regulaci či rozdělení na specifikované lokality a jejich ochranu, zároveň počítá se vznikem nových čtvrtí na nynějších brownfieldech. Podle informací IPR je v plánu prostor pro výstavbu 350 tisíc bytů.

Plán také podle institutu přináší férovější podmínky pro developery s podílem na financování veřejné vybavenosti s pomocí takzvaných plánovacích smluv a zavádí nový výpočet hrubé podlažní plochy, takže stavebníci budou vědět, jak intenzivně mohou stavět. V plánu jsou zaneseny i významné dopravní projekty od výstavby metra a městského okruhu po nové tramvajové tratě a vysokorychlostní železnici.

Natáčení podcastu s Janem Hrubým

Remax hlásí rekordní rok: realitní trh v Česku jede na plné obrátky

Největší realitní síť v zemi dosáhla miliardového obratu za osm měsíců, plánuje expanzi a varuje: bydlení ve městech bude pro většinu Čechů čím dál nedostupnější.

Přečíst článek

Asociace developerů dnes označila zveřejnění aktualizované verze plánu za významný krok v dlouholetém úsilí o moderní a předvídatelné plánování rozvoje hlavního města. „Doufáme, že výsledný dokument bude srozumitelný pro své uživatele – úředníky, odborníky i investory – a že nebude zatížen přehnanou regulací, která by jeho praktické využití komplikovala,“ uvedl generální sekretář asociace Zdeněk Soudný.

Návrh plánu v minulosti kritizovaly například ekologické nebo památkářské organizace. Zpočátku kolem jeho přípravy panovaly spory, kvůli nimž v IPR mimo jiné dočasně skončil jeho hlavní autor, architekt Roman Koucký. Nakonec se do čela týmu institutu připravujícího plán po vítězství ve výběrovém řízení vrátil a návrh dokončil.

Související

Ondřej Boháč, šéf IPRu a Petr Hlaváček, náměstek primátora

Šéf pražských plánovačů: Stavební zákon přinesl jen elektronizaci, nikoli digitalizaci

Přečíst článek
Primátor Bratislavy Matúš Vallo

Primátor Bratislavy: Praha je pro nás inspirací, ze slovenské metropole chci udělat bezpečné město

Přečíst článek
Ondřej Boháč, ředitel IPR

Šéf pražských plánovačů: Magistrála se zužovat nebude. Ideální je ji obestavět, má ekonomický potenciál

Přečíst článek
Doporučujeme