Chatičku na skále nahradil dům. Přístavbu, z níž roste strom, si manželé postavili sami
Manželé z Posázaví se rozhodli rozšířit svůj dům a pustili se do stavby svépomocí. Na hraně skály nad řekou Sázavou tak vznikla přístavba, která propojuje poctivou práci, současnou architekturu a jedinečné místo obklopené lesem.
Krajina Posázaví má své nezaměnitelné kouzlo. Řeka se zde hluboko zařezává do skal, nad nimiž se střídají lesy, louky a enklávy prvorepublikových chatových osad. Ty začaly vznikat na počátku 20. století jako útočiště obyvatel Prahy, kteří hledali klid, přírodu a prostor pro víkendový oddech. Dodnes si zachovávají svou přirozenost i měřítko.
V tomto prostředí, na hraně skalnatého svahu s výhledem na řeku Sázavu a vrchol Medníku, stojí dům ze stejného období. Původně skromný rekreační objekt si majitelé postupně přetvořili k trvalému bydlení. Jeho poloha mezi zahradou a lesem vytváří jedinečný kontext – dům je součástí osady, ale zároveň se od ní odpojuje směrem do otevřené krajiny.
Dům si postavili sami
Když se ukázalo, že původní dům již přestává vyhovovat potřebám majitelů, vznikla myšlenka přístavby. „Představou klienta bylo vytvořit otevřený prostor ateliérového typu pro tvůrčí činnost s dostatkem denního světla, doplněný o oddělenou spací část s koupelnou a toaletou,“ popisují architekti ze studia päivä architekti.
Architekti při návrhu respektovali tvar pozemku, konfiguraci terénu i polohu vzrostlých stromů. Důležité bylo zachovat výhledy z domu i zahrady směrem do údolí Sázavy a zároveň nenarušit rovnováhu s okolní zástavbou chatových domů.
České chataření a chalupaření prochází proměnou. Chatky i chaloupky se dnes stávají svébytnou architektonickou disciplínou. Útěk z města však zůstává nedílnou součástí české národní identity, říká Petr Kotík, zakladatel platformy Kouzelné Chaloupky.
Místo kadibudky, vířivka s výhledem. Chataření mají Češi v krvi, jen jsou náročnější
Enjoy
Přístavba proto vznikla jako samostatně stojící objekt na pomezí lesa a zahrady. Se stávajícím domem ji propojuje krytá terasa, do níž byl začleněn mohutný dub, který zde rostl dávno před začátkem stavby. Směrem do zahrady přibyl krytý ochoz.
Projekt byl koncipován tak, aby část stavby mohla vzniknout svépomocí. Celkové náklady dosáhly 11,5 milionu korun. Založení objektu na mikropilotách zajistila specializovaná firma, nosný ocelový rám a dřevěnou konstrukci však realizoval sám investor.
Fasádu tvoří opalovaný modřín, jehož temný povrch přirozeně splývá s okolními stromy. Interiér z kartáčovaných smrkových biodesek doplňuje integrovaný nábytek a úložné prostory. Podlahu pokrývá cementová stěrka, která kontrastuje s teplým tónem dřeva.
Lesklý titanzinkový plech na šikmé střeše odráží světlo oblohy a podtrhuje atmosféru stavby, která působí klidně, neokázale a přirozeně zakořeněně v místě.
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo
Reality
Praha získá první projekt Daniela Libeskinda. Jeden z nejuznávanějších světových architektů navrhl čtveřici rezidenčních domů Sekyra Flowers, které se stanou architektonickým centrem vznikající čtvrti Rohan City.
Třicet miliard, čtyři věže a hvězda architektury. Sekyra pozval do Prahy Libeskinda, na Rohanu navrhne náměstí
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
