Byt má jen 53 metrů. Přesto se do něj vešla terasa, sauna i chytrý trik architektek
Má jen 53 metrů čtverečních, přesto nabízí víc, než by člověk od malého pražského bytu čekal. V posledním patře prvorepublikového domu na Vinohradech vznikl interiér s terasou, saunou, vanou i sprchou a chytrým zeleným jádrem, které ukrývá kuchyni, šatnu i úložné prostory.
Malé byty často bojují s jedním problémem. Jak do omezené plochy dostat všechno potřebné, aniž by prostor působil přeplněně. Byt na pražských Vinohradech, který navrhlo studio Architéka, ukazuje, že odpovědí nemusí být minimalismus za každou cenu. Stačí dobře promyšlená dispozice, přesná práce s úložnými prostory a několik výrazných prvků, které dají interiéru charakter.
Byt o velikosti 53 metrů čtverečních vznikl v posledním patře prvorepublikového domu ve funkcionalistickém duchu. Projekt byl dokončen v roce 2026 a jeho náklady dosáhly 3,2 milionu korun. Autorkou návrhu je Tereza Komárková ze studia Architéka, spoluautorkou Kateřina Hojdyszová.
Zelené jádro místo klasických stěn
Hlavním principem návrhu je centrální nábytkový prvek, který architektky označují jako „zelené jádro“. Soustřeďuje kuchyni, šatnu i úložné prostory a zároveň organizuje celou dispozici. Díky tomu se zbytek bytu uvolnil a prostor lze přirozeně obcházet.
Právě tento princip dává malému bytu velkorysost. Jednotlivé místnosti se mohou měnit podle aktuálních potřeb obyvatel. Mohou fungovat jako ložnice, dětský pokoj nebo pracovna. Byt tak není pevně uzamčený do jednoho scénáře, ale dokáže reagovat na každodenní život.
Top Tower patří k nejdiskutovanějším pražským projektům posledních let. Kritici se obávají, že výšková budova v Nových Butovicích naruší panorama města. Podle šéfa Trigemy Marcela Sourala ale projekt prošel zákresy požadovanými IPR a z části Prahy má být vidět jen horní část věže. Soural v rozhovoru mluví i o tom, proč mají u stanic metra vznikat výškové domy, coliving a menší nájemní byty.
Marcel Soural: Z Prahy má být vidět jen špička. Top Tower prošel testem panoramatu
Reality
Interiér navíc těží z orientace na dvě světové strany a z přímého napojení na terasy. Díky tomu je byt po celý den světlý a působí otevřeněji, než by jeho výměra napovídala.
Chytrá řešení, která nejsou na první pohled vidět
Studio Architéka v projektu pracovalo s řadou nenápadných detailů. Rozkládací prvky, integrované dveře a variabilní nábytek umožňují měnit způsob užívání prostoru bez toho, aby byt ztratil na komfortu.
Malý byt už v Praze dávno neznamená levný byt. Podle pravidelné analýzy Central Group, Trigemy a Skanska Residential stojí metr nejmenších novostaveb přes 206 tisíc korun a dispozice 1+kk a 2+kk tvoří téměř tři čtvrtiny všech prodejů. Kupující tak často platí nejvyšší cenu právě za nejmenší prostor.
Garsonka jako luxus. Metr nejmenších bytů v Praze už stojí přes 206 tisíc
Reality
Koupelna kombinuje vanu i sprchu, což je u bytu této velikosti spíš nadstandard. Terasa zase rozšiřuje obytný prostor o venkovní jídelní zázemí. Nechybí ani kompaktní sauna, která z městského bytu dělá překvapivě komfortní zázemí pro každodenní život.
Barvy, teraco a dubová dýha
Materiálově byt stojí na kontrastu výrazných barev a přírodních struktur. Dominantou je zelená vestavba, kterou doplňuje modrá mozaika. Tlumený základ tvoří dřevo, teraco se skleněným vsypem a jemně bílá výmalba.
V interiéru se objevují také betonové stěrky, dubová dýha, dřevěné parkety, nerezová ocel, kamenné umyvadlo nebo umělý kámen technistone v kuchyni.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
