Marcel Soural: Z Prahy má být vidět jen špička. Top Tower prošel testem panoramatu, říká Soural
Top Tower patří k nejdiskutovanějším pražským projektům posledních let. Kritici se obávají, že výšková budova v Nových Butovicích naruší panorama města. Podle šéfa Trigemy Marcela Sourala ale projekt prošel zákresy požadovanými IPR a z části Prahy má být vidět jen horní část věže. Soural v rozhovoru mluví i o tom, proč mají u stanic metra vznikat výškové domy, coliving a menší nájemní byty.
Top Tower má nepravomocné stavební povolení. Co se s projektem teď děje?
I když to zvenku může vypadat, že se nic neděje, interně se toho děje hodně. Máme nepravomocné stavební povolení a čekáme na právní moc. Uvidíme, jak dlouho to bude trvat. Mezitím ale intenzivně pokračujeme v projektových pracích. Už zpracováváme prováděcí projektovou dokumentaci a v rámci ní řešíme také ocelovou konstrukci. Poptali jsme tři specializované firmy, dvě zahraniční a jednu tuzemskou, které ji pro nás optimalizují. Hledáme řešení, aby se dala montovat a realizovat co nejrychleji a co nejjednodušeji. Z těchto firem si potom ve finále vybereme partnera, se kterým budeme pokračovat dál.
Projekt se připravuje už několik let. Jak dlouho celý proces trvá?
Zhruba sedm let.
To je na pražské poměry dobré. Měnil se za tu dobu projekt výrazně?
Projekt se samozřejmě vyvíjí. U takto složité stavby je to přirozené. Některé věci se zpřesňují, jiné optimalizují, ale základní princip zůstává stejný: chceme připravit kvalitní výškovou budovu u metra, která bude dobře fungovat technicky, provozně i ekonomicky.
V Praze se dlouhodobě mluví o tom, že by se mělo stavět hustěji a do výšky. Je výšková stavba v Praze pořád provokace, nebo už nutnost?
Nejdřív bych jen upřesnil terminologii. Top Tower není mrakodrap, ale výšková budova. Mrakodrap se většinou chápe až od nějakých dvou set metrů výšky. Obecně je ale stavět do výšky logické. Všichni chtějí město krátkých vzdáleností. Jenže pokud máte pozemky zastavěné a město budete dál roztahovat do šířky, krátkých vzdáleností nedosáhnete. Naopak budete muset budovat další dopravní a technickou infrastrukturu, občanskou vybavenost a služby. A to je drahé. Pro město je výhodnější, když se koncentruje na menší ploše. A to znamená i stavět do výšky. Jiná jednoduchá cesta podle mě není.
Špindlerův Mlýn se blíží k historickému propojení Svatého Petra a Medvědína. Na trase nové šestisedačkové lanovky Přehradní už stojí první podpěra a stavba pokračuje na dalších klíčových místech. První etapa za miliardu korun má být hotová na sezonu 2026/2027 a lyžařům nabídne nové sjezdovky, mosty i rychlé spojení do Svatého Petra.
OBRAZEM: Lyžařská revoluce ve Špindlu. Propojení Svatého Petra a Medvědína nabírá tempo
Zprávy z firem
Výškové stavby jsou v Praze tradičně spojované hlavně s Pankrácí. Proč právě Nové Butovice?
Nové Butovice jsou ideálním dopravním uzlem. Je tam metro a z Butovic jste velmi rychle v centru. My tu lokalitu řešíme dlouhodobě a máme ji promyšlenou šířeji než jen přes samotný Top Tower. Stanice metra Nové Butovice má dva výstupy. Jeden směřuje k Top Toweru, druhý na druhou stranu. My už máme zpracovanou architektonickou studii a proběhla také architektonická soutěž na další zástavbu v této lokalitě. Počítáme tam s dalšími dvěma výškovými budovami, které by s Top Towerem vytvořily u metra určitý výškový celek. Podle mě jsou právě stanice metra místa, kde mají výškové stavby dávat smysl. Metro je nejdražší dopravní infrastruktura, kterou město má. Proto by se kolem něj měly soustředit projekty, které tu hodnotu dokážou využít.
Top Tower má pracovat s colivingem a menšími nájemními byty. Pro koho bude takové bydlení určené?
Primárně pro mladé lidi a expaty, kteří v Praze pracují a potřebují tu hlavně kvalitní místo k bydlení nebo přespání. Když lidem nabízíte menší byty, je dobré jim zároveň nabídnout něco navíc. To, co se nevejde do samotného bytu, může být ve sdílených prostorech. V colivingu se to většinou řeší několika podlažími společných prostor, které nejsou samostatně zpoplatněné, ale jsou započítané v ceně nájemního bydlení. Může tam být knihovna, posilovna, společný obývací prostor, větší kuchyně. Dnes je třeba velký trend vaření. A když vytvoříte sdílenou kuchyni, vznikne prostor, kde se lidé mohou potkávat. Celý coliving je postavený na komunitním životě.
Takže nejde jen o malý byt, ale o celý balík služeb a společného zázemí?
Přesně tak. Záleží samozřejmě na cílové skupině. Ale pokud někoho dáte do menšího bytu, musíte přemýšlet o tom, co mu k tomu nabídnete navíc. Sdílené prostory a služby jsou v takovém modelu velmi důležité.
Už za tři roky by měla v Ostravě být dokončena rekonstrukce výškové budovy ze 60. let. Místo kanceláří bude Mrakodrap, který vzniká podle projektu přední architektky Evy Jiřičné a jejího kolegy Petra Vágnera. Nabídne více než stovku bytů.
Věžák na ostravském sídlišti se promění v luxusní bydlení. Developer sbírá peníze i od drobných investorů
Reality
V minulosti jste říkal, že by projekt měl vlastnit jeden subjekt. Proč?
Je to důležité kvůli provozu. Taková stavba je komplikovaná a bude náročná na správu i údržbu. Proto dává smysl, aby ji vlastnil a provozoval jeden subjekt, ne desítky nebo stovky jednotlivých vlastníků. Podobně jsme si ponechali projekt Fragment. I tam je pro nás důležité mít možnost celý dům dobře provozovat a udržovat. U Top Toweru bude záležet na tom, jak se podaří složit financování, jací investoři do projektu vstoupí a jak bude výsledný investiční klub vypadat.
Může se do financování zapojit i váš fond nájemního bydlení?
Pokud budeme mít dostatek investorů do fondu, tak fond do tohoto projektu zapojíme. Zatím je ale všechno na začátku, fond se rozjíždí.
Jak se bude u takového projektu nastavovat nájemné? Fragment v Karlíně ukázal, že i dražší nájemní bydlení může být velmi rychle obsazené. Budou Nové Butovice schopné dosáhnout podobné úrovně nájemného?
To teprve uvidíme. Hodně záleží na tom, jak nájemné hodnotíte. Jestli podle metrů čtverečních, nebo podle absolutní ceny bytu. Srovnávání je v tomhle ošidné. Důležité také je, co všechno je v nájmu zahrnuto. Ve Fragmentu klientům nabízíme nejen nájemní bydlení, ale i služby kolem. V Top Toweru těch služeb budeme pravděpodobně nabízet ještě víc. Některé budou zřejmě placené. Absolutní výše nájmu by měla být nižší než u větších bytů, protože cílíme na jiný typ klienta. Když to ale přepočítáte na metr čtvereční, nájemné může být vyšší. To je u menších bytů běžné.
Projekt čelí i kritice. Někteří odpůrci tvrdí, že výšková budova naruší panorama Prahy. Jak na to reagujete?
Když jsme žádali o změnu územního plánu, museli jsme zpracovat řadu studií, odkud bude věž vidět. Byla to jedna ze základních podmínek, kterou po nás chtěl IPR. Museli jsme ukázat zákresy stavby do pražských panoramat a IPR si určoval, odkud je chce vidět. Nové Butovice jsou sice na kopci, ale samotná stanice metra je v takovém ďolíku. Hrana kopce směrem k Dívčím hradům je o kus dál. Funguje tam optický efekt: když stavbu posunete dozadu, hrana kopce ji z některých pohledů zakryje. Na některých místech Prahy tak bude vidět jen horní část věže, zhruba dvacet až pětadvacet metrů. V těchto studiích jsme obstáli.
Sochař David Černý má před sebou možná největší výzvu kariéry. Top Tower, mrakodrap loď. V Nových Butovicích v Praze má vyrůst největší budova v Česku, vysoká se započítáním obří skulptury Černého ve tvaru vraku lodi 136 metrů. Černý nebude stavět byty ani mrakodrap, „jen“ o dům opře svou monumentální sochu.
David Černý: Socha k Top Tower? Nejvyšší, ale ne nutně nejsložitější
Reality
Součástí projektu jsou také kontribuce městu. O jakou částku jde?
Celkem jde o 75 milionů korun. Pokud si to pamatuji správně, 50 milionů korun dostane magistrát a 25 milionů korun Praha 13. U Prahy 13 nejde jen o finanční platbu, ale o konkrétní plnění. Je přesně definované, co musíme v rámci Prahy 13 zlepšit, abychom projekt mohli realizovat.
Když jsme spolu mluvili minule, zmiňovali jsme také Samoty u Železné Rudy na Šumavě. Posunul se tento projekt?
Zatím je pořád ve stejném stavu. Jsme znovu ve fázi získávání výjimky kvůli chráněným živočišným druhům. U takových projektů je to velmi složitý a dlouhý proces. Nejde jen o samotný záměr nebo architekturu. V horských lokalitách hraje obrovskou roli ochrana přírody, stanoviska úřadů a jednotlivé výjimky. Dokud se tyto věci nevyřeší, projekt se dál neposune.
Vedle Samot ale připravujete také velké plány v Rokytnici. Co se tam aktuálně děje?
V Rokytnici chceme veřejnosti představit všechny naše plány. Připravujeme tam zhruba deset větších projektů a chceme je ukázat místním lidem. Proběhne veřejné projednání, kde vysvětlíme, co v lokalitě chystáme. Už jsme tam také zbourali starou továrnu. Čekáme na změnu územního plánu, která by měla přijít v září. Potom budeme moci naše aktivity rozjet naplno. Mezitím jsme už projektovali a máme rozpracovanou řadu věcí. Jakmile to bude možné, začneme povolovat a následně stavět.
Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.
Lhala jsem o tom, že jsem žena, říká architektka mrakodrapů Eva Le Peutrec o práci v Číně
Reality
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
