Kdysi slavný hotel, roky nevyužitá ikona. Hasík chce Palace vrátit do centra dění Ostravy
Kdysi slavný hotel, potom roky nevyužitá ikona. Purposia Jana Hasíka chce ostravskému hotelu Palace vrátit život a proměnit ho podle návrhu berlínských Kuehn Malvezzi v „město ve městě“ s byty, hotelem, gastronomií a kulturou.
Někdejší ostravský Hotel Palace patří k výrazným stavbám centra města. Dlouhé roky ale zůstával z velké části nevyužitý. Developerská skupina Antracit ze skupiny Purposia Group chce historický komplex vrátit do života jako smíšený městský blok, který nebude fungovat jen pro rezidenty nebo hotelové hosty, ale také pro širší veřejnost.
Autorem vítězného návrhu je berlínské studio Kuehn Malvezzi Architects, které jej rozpracovalo ve spolupráci s českou kanceláří SOA a developerskou skupinou Antracit.
Projekt počítá s kombinací nájemního bydlení, hotelu, gastronomie, služeb, kulturního zázemí a veřejně přístupných prostor. Investor tento model popisuje jako koncept „města ve městě“. „Zvolili jsme koncept, který sází na vysokou prostupnost, aktivní parter a celotýdenní využitelnost pro rezidenty i širokou veřejnost. Tento mix funkcí jsme navrhli tak, aby se jednotlivé části navzájem provozně i ekonomicky doplňovaly a generovaly přirozený provoz během celého dne,“ říká šéf a zakladatel holdingu Purposia Jan Hasík.
Byty, hotel a pasáž se zeleným vnitroblokem
Historická část Palace má po rekonstrukci nabídnout 89 nájemních bytů. Jejich obyvatelé získají komunitní zázemí a přístup k živé průchozí pasáži se zeleným vnitroblokem. Součástí komplexu má být také gastronomický cluster, služby v komerčních jednotkách a kulturní prostory v obnoveném Deiningerově sále.
Vedle nájemního bydlení projekt počítá také s novým lifestyle hotelem se 126 pokoji. Právě kombinace rezidenční, hotelové, gastronomické a kulturní funkce má být podle investora klíčem k tomu, aby se obnova tak rozsáhlé historické stavby dlouhodobě ekonomicky udržela.
Když se řekne Ostrava, lidem se už nevybaví jen uhlí a kouř, ale také Dolní Vítkovice, Colours nebo Baník. Architekt David Kotek ale upozorňuje, že změna značky nestačí. Město podle něj potřebuje dostavět, zrychlit a přestat čekat, až se něco stane samo.
Ostrava není město uhlí a kouře. Je zelená, ale pořád nedostavěná, říká architekt
Reality
„Historická část Palace nabídne po rekonstrukci 89 nájemních bytů, jejichž rezidenti získají v prostorách komunitní zázemí a budou moci využívat živou průchozí pasáž se zeleným vnitroblokem, nabídku gastronomického clusteru a služeb v komerčních jednotkách. Stejně tak budou mít po ruce kulturní zázemí a programy v obnoveném Deiningerově sále,“ popisuje Hasík.
Důležité podle něj je, že tyto prostory nemají sloužit jen obyvatelům domu. Pasáž i kulturní sály mají být otevřené veřejnosti a návštěvníkům hotelu. „Vytváříme tak prostředí, kde na jedno místo přirozeně přicházejí místní obyvatelé, lidé z celé Ostravy i hoteloví hosté, kteří zde nacházejí nabídku bydlení, kultury, gastronomie,“ dodává Hasík.
Ne rychlý výnos, ale dlouhodobý příjem
Obnova historických staveb bývá ekonomicky náročnější než běžný development. Vedle samotné architektury se řeší technický stav objektu, památková hodnota, etapizace, provozní model i budoucí výnosnost. Právě ekonomiku projektu označuje investor za stejně důležitou jako jeho architektonickou kvalitu.
Celkový objem investice skupina v poskytnutých odpovědích neuvádí. Zdůrazňuje ale, že Palace není projektem s rychlou návratností kapitálu. Skupina Antracit i Purposia Group podle Hasíka pracují s dlouhodobým investičním horizontem.
„Ekonomické stránce a provozní udržitelnosti věnujeme stejnou péči jako samotné architektuře. U takto rozsáhlé rekonstrukce je klíčové precizní řízení rizik a fázování výdajů. Finanční i realizační náročnost celé obnovy proto pevně řídíme mimo jiné díky etapizaci stavby,“ říká Hasík.
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře
Reality
Právě etapizace má investorovi umožnit lépe řídit náklady i rizika. Zároveň má projekt generovat výnos z více zdrojů: z nájemního bydlení, hotelového provozu, gastronomie, obchodů, služeb a kulturních či společenských akcí.
„Přistupujeme k developmentu s citem i finanční odpovědností – nespekulujeme na rychlý výnos z pronájmu nebo prodeje ploch, ale vytváříme stavbu s pestrou skladbou služeb, která bude generovat dlouhodobě vyrovnaný příjem odpovídající významu projektu i reálné poptávce v lokalitě,“ uvádí Hasík.
Palace jako symbol nové Ostravy
Projekt má mít podle investora význam nejen pro samotný objekt, ale i pro okolí. Dlouhodobě nevyužitá část historického komplexu má znovu získat veřejnou funkci a přirozený provoz.
Palace má být místem, které nebude po pracovní době prázdné. Právě kombinace bydlení, hotelu, gastronomie, služeb a kultury má zajistit, že se v domě bude něco dít během dne, večer i o víkendech. Tím se má proměnit nejen samotná budova, ale také část centra Ostravy kolem ní.
Ve stavebním průmyslu se Jan Hasík pohybuje přes dvacet let. Z nenápadné firmy v nenápadném regionu vybudoval miliardový holding, který rozvíjí průmyslové a komerční nemovitosti a také rezidenční projekty.
Ostravský developer: Stavíme průmyslové haly i kostely
Reality
„Jako ostravští patrioti cítíme v naší práci zodpovědnost vůči celému městu i jeho obyvatelům. Palace pro nás není jen stavebním projektem, ale srdeční záležitostí. Chceme Ostravě a jejím lidem vrátit tento ikonický symbol v plné síle a s respektem k jeho slavné historii,“ říká Hasík.
Investor chce podle něj navázat na historickou společenskou roli Palace a vrátit domu ruch, který k němu patřil.
Proměna Palace ukazuje širší trend v českém developmentu. U velkých historických objektů už často nestačí jediná funkce. Samotné kanceláře, byty nebo hotelový provoz nemusí být pro dlouhodobou udržitelnost dostatečné. Investoři proto skládají projekty z více provozů, které se mají navzájem podporovat.
V Lucembursku byl slavnostně otevřen domek vytvořený 3D tiskem z betonu, který postavila česká firma ICE Industrial Services ze Žďáru nad Sázavou. Dům, který vznikl v lucemburské obci Niederanven, má sloužit jako startovací bydlení pro mladé páry. Tisk celého objemu o velikosti 2+kk trval robotu pouze 27,5 hodiny, celková realizace se pak protáhla na přibližně deset týdnů kvůli mnoha návštěvám a administrativě.
Úspěch Čechů v Lucembursku. „Vytiskli“ tam dům z betonu, trvalo jim to lehce přes den
Enjoy
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
