Kdysi slavný hotel, roky nevyužitá ikona. Hasík chce Palace vrátit do centra dění Ostravy
Kdysi slavný hotel, potom roky nevyužitá ikona. Purposia Jana Hasíka chce ostravskému hotelu Palace vrátit život a proměnit ho podle návrhu berlínských Kuehn Malvezzi v „město ve městě“ s byty, hotelem, gastronomií a kulturou.
Někdejší ostravský Hotel Palace patří k výrazným stavbám centra města. Dlouhé roky ale zůstával z velké části nevyužitý. Developerská skupina Antracit ze skupiny Purposia Group chce historický komplex vrátit do života jako smíšený městský blok, který nebude fungovat jen pro rezidenty nebo hotelové hosty, ale také pro širší veřejnost.
Autorem vítězného návrhu je berlínské studio Kuehn Malvezzi Architects, které jej rozpracovalo ve spolupráci s českou kanceláří SOA a developerskou skupinou Antracit.
Projekt počítá s kombinací nájemního bydlení, hotelu, gastronomie, služeb, kulturního zázemí a veřejně přístupných prostor. Investor tento model popisuje jako koncept „města ve městě“. „Zvolili jsme koncept, který sází na vysokou prostupnost, aktivní parter a celotýdenní využitelnost pro rezidenty i širokou veřejnost. Tento mix funkcí jsme navrhli tak, aby se jednotlivé části navzájem provozně i ekonomicky doplňovaly a generovaly přirozený provoz během celého dne,“ říká šéf a zakladatel holdingu Purposia Jan Hasík.
Byty, hotel a pasáž se zeleným vnitroblokem
Historická část Palace má po rekonstrukci nabídnout 89 nájemních bytů. Jejich obyvatelé získají komunitní zázemí a přístup k živé průchozí pasáži se zeleným vnitroblokem. Součástí komplexu má být také gastronomický cluster, služby v komerčních jednotkách a kulturní prostory v obnoveném Deiningerově sále.
Vedle nájemního bydlení projekt počítá také s novým lifestyle hotelem se 126 pokoji. Právě kombinace rezidenční, hotelové, gastronomické a kulturní funkce má být podle investora klíčem k tomu, aby se obnova tak rozsáhlé historické stavby dlouhodobě ekonomicky udržela.
Když se řekne Ostrava, lidem se už nevybaví jen uhlí a kouř, ale také Dolní Vítkovice, Colours nebo Baník. Architekt David Kotek ale upozorňuje, že změna značky nestačí. Město podle něj potřebuje dostavět, zrychlit a přestat čekat, až se něco stane samo.
Ostrava není město uhlí a kouře. Je zelená, ale pořád nedostavěná, říká architekt
Reality
„Historická část Palace nabídne po rekonstrukci 89 nájemních bytů, jejichž rezidenti získají v prostorách komunitní zázemí a budou moci využívat živou průchozí pasáž se zeleným vnitroblokem, nabídku gastronomického clusteru a služeb v komerčních jednotkách. Stejně tak budou mít po ruce kulturní zázemí a programy v obnoveném Deiningerově sále,“ popisuje Hasík.
Důležité podle něj je, že tyto prostory nemají sloužit jen obyvatelům domu. Pasáž i kulturní sály mají být otevřené veřejnosti a návštěvníkům hotelu. „Vytváříme tak prostředí, kde na jedno místo přirozeně přicházejí místní obyvatelé, lidé z celé Ostravy i hoteloví hosté, kteří zde nacházejí nabídku bydlení, kultury, gastronomie,“ dodává Hasík.
Ne rychlý výnos, ale dlouhodobý příjem
Obnova historických staveb bývá ekonomicky náročnější než běžný development. Vedle samotné architektury se řeší technický stav objektu, památková hodnota, etapizace, provozní model i budoucí výnosnost. Právě ekonomiku projektu označuje investor za stejně důležitou jako jeho architektonickou kvalitu.
Celkový objem investice skupina v poskytnutých odpovědích neuvádí. Zdůrazňuje ale, že Palace není projektem s rychlou návratností kapitálu. Skupina Antracit i Purposia Group podle Hasíka pracují s dlouhodobým investičním horizontem.
„Ekonomické stránce a provozní udržitelnosti věnujeme stejnou péči jako samotné architektuře. U takto rozsáhlé rekonstrukce je klíčové precizní řízení rizik a fázování výdajů. Finanční i realizační náročnost celé obnovy proto pevně řídíme mimo jiné díky etapizaci stavby,“ říká Hasík.
Z bývalých hald vznikají nové čtvrti, radnice dostává soudobou přístavbu a světová architektura míří do centra města. Ostrava přestává žít minulostí a krok za krokem se zapisuje na mapu evropských měst, která se nebojí budoucnosti.
Ostrava se mění k nepoznání. Město, které bylo symbolem průmyslu, dnes udává směr architektuře
Reality
Právě etapizace má investorovi umožnit lépe řídit náklady i rizika. Zároveň má projekt generovat výnos z více zdrojů: z nájemního bydlení, hotelového provozu, gastronomie, obchodů, služeb a kulturních či společenských akcí.
„Přistupujeme k developmentu s citem i finanční odpovědností – nespekulujeme na rychlý výnos z pronájmu nebo prodeje ploch, ale vytváříme stavbu s pestrou skladbou služeb, která bude generovat dlouhodobě vyrovnaný příjem odpovídající významu projektu i reálné poptávce v lokalitě,“ uvádí Hasík.
Palace jako symbol nové Ostravy
Projekt má mít podle investora význam nejen pro samotný objekt, ale i pro okolí. Dlouhodobě nevyužitá část historického komplexu má znovu získat veřejnou funkci a přirozený provoz.
Palace má být místem, které nebude po pracovní době prázdné. Právě kombinace bydlení, hotelu, gastronomie, služeb a kultury má zajistit, že se v domě bude něco dít během dne, večer i o víkendech. Tím se má proměnit nejen samotná budova, ale také část centra Ostravy kolem ní.
Ve stavebním průmyslu se Jan Hasík pohybuje přes dvacet let. Z nenápadné firmy v nenápadném regionu vybudoval miliardový holding, který rozvíjí průmyslové a komerční nemovitosti a také rezidenční projekty.
Ostravský developer: Stavíme průmyslové haly i kostely
Reality
„Jako ostravští patrioti cítíme v naší práci zodpovědnost vůči celému městu i jeho obyvatelům. Palace pro nás není jen stavebním projektem, ale srdeční záležitostí. Chceme Ostravě a jejím lidem vrátit tento ikonický symbol v plné síle a s respektem k jeho slavné historii,“ říká Hasík.
Investor chce podle něj navázat na historickou společenskou roli Palace a vrátit domu ruch, který k němu patřil.
Proměna Palace ukazuje širší trend v českém developmentu. U velkých historických objektů už často nestačí jediná funkce. Samotné kanceláře, byty nebo hotelový provoz nemusí být pro dlouhodobou udržitelnost dostatečné. Investoři proto skládají projekty z více provozů, které se mají navzájem podporovat.
V Lucembursku byl slavnostně otevřen domek vytvořený 3D tiskem z betonu, který postavila česká firma ICE Industrial Services ze Žďáru nad Sázavou. Dům, který vznikl v lucemburské obci Niederanven, má sloužit jako startovací bydlení pro mladé páry. Tisk celého objemu o velikosti 2+kk trval robotu pouze 27,5 hodiny, celková realizace se pak protáhla na přibližně deset týdnů kvůli mnoha návštěvám a administrativě.
Úspěch Čechů v Lucembursku. „Vytiskli“ tam dům z betonu, trvalo jim to lehce přes den
Enjoy
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
