V sobotu proběhne na Letné demonstrace Milionu chvilek. Protest je v demokracii legitimní a potřebný. Veřejnost má právo, a někdy i povinnost, dát politikům najevo svou nespokojenost a ukázat nesouhlas s kroky vládnoucí většiny. Klíčové ale je ptát se, zda a co vlastně mohou tyto protesty změnit, nebo alespoň které problémy mohou nasvítit jako důležité. Slovy Václava Moravce z jeho Otázek: o čem se po sobotních protestech bude mluvit?

Politické světy jsou u nás – a ostatně prakticky v každé demokratické zemi – silně rozdělené. Příkopy jsou hluboce vykopané a jednotlivé tábory pravidelně hecují a popichují lidi k vzájemné nenávisti. Evidentně se zase odehraje další tvrdé kolo emocí na sociálních sítích mezi oběma tábory, bez jakéhokoli pokusu o vzájemné pochopení. Ale to je jen povrchní část.

Na Letné určitě padnou velká, mnohdy až patetická slova a apely, pro mnoho lidí to bude příjemné jarní setkání, ona chvilka pro demokracii. Jenže demokracie je praktický a realistický mechanismus; za debatou o hodnotách a ideálech musí přijít praktická řešení. Podstatné je, co zůstane, až se lidé zase rozejdou domů.

Protest je ventil, může být ale také motor

Může protest v ulicích přispět k nějakému pozitivnímu posunu v politice a společnosti a nastartovat ho? Tyto otázky by podle mě měly rezonovat, pokud má tato mobilizace a velké protesty evokující listopad 1989 něčím pohnout. Reálná moc se neprojevuje ve slovech, ale v tom, kdo sedí na klíčových pozicích. Zatím spíš chybí most mezi ulicí a institucemi; právě tenhle přerušený obvod je jádrem problému.

Otevřou se opoziční strany?

Zásadní téma je, jak vlít život do vyprázdněných nádob politických stran, dodat jim expertizu – právní, ekonomickou, zahraničněpolitickou – a otevřít je lidem. Jinými slovy: jak resuscitovat polomrtvé české stranictví, a to všechny strany, vládní i opoziční. Je však zřejmé, že Milion chvilek obhospodařuje tu část společnosti, která podporuje a volí současnou opozici.

Michal Nosek: Je Milion chvilek občanská síla, nebo aktivistický tlak, který štěpí Česko?

Názory

Spolek Milion chvilek pro demokracii dokázal mobilizovat statisíce lidí a vrátit protesty do centra veřejného dění. Zároveň ale čím dál víc působí jako symbol jednostranné politiky a prohlubující se nedůvěry mezi různými částmi společnosti. Je jeho role pro demokracii přínosem, nebo spíš důkazem, jak hluboko je Česko rozdělené?

Michal Nosek

Přečíst článek

A proto by výzva měla mířit právě na tyto strany. Nedělejte další zbytečná gesta a videa z Letné, ale řekněte, jak konkrétně otevřete své strany novým lidem, pozvěte odborníky a výrazně rozšiřte členskou základnu. Která strana to pochopí, může se stát relevantní a růst. Kdo ne, ten postupně vyšumí a umře.

Měla by zaznít oligarchie

Podle mě by měla silně zaznít kritika vlivu oligarchie na ekonomiku, politiku i společnost. Ten podle mě dosáhl obludných rozměrů a vytváří jakési paralelní a hrubě neprůhledné mocenské struktury, v nichž se rozhoduje jinde a mezi jinými lidmi než těmi volenými.

Hloupé škrty

Mělo by zaznít, že tupé a hloupé škrty a rozkládání institucí vládou ničemu nepomohou a dlouhodobě jen škodí. Pokud rozbijete některou instituci a odejdou zkušení lidé, musíte mít alternativu. Když ji nemáte, opravovat a znovu stavět trvá roky a nakonec je to násobně dražší než první zdánlivé ušetření. Evidentně zatím kroky Babišovy vlády nejsou taženy snahou o úspory, ale jednoduše pomstou a určitým opojením mocí, že prostě mohou a mají tu moc to udělat. Pokud podminují nebo rozpočtově vyhladoví některé instituce, je to nebezpečné. Za ideologickými spory často běží velmi praktická hra moci: rozpočty, zakázky, dotace, kontrola institucí, dosazování lidí.

Personální zemětřesení: když loajalita vítězí nad kompetencí

Myslel jsem, že ANO bude ideologicky zaslepené nápady svých juniorních partnerů pragmaticky brzdit, ale zatím se to neděje. Mnohé personální kroky ve státních firmách a na ministerstvech působí jako čistky a dosazování vlastních loajálních lidí. Na to sice má každá vláda právo, ale mělo by to mít určitý vkus a hlavně míru.

Sociální síť s velkými oky: kdo propadne, ten zmizí

A pak by také mělo zaznít, že se v dnešním Česku části lidí bohužel silně bortí jejich jistoty. Sociální síť není trampolína, která je vyhodí zpět nahoru, ale má spoustu velkých ok, kterými propadnou dolů. Dost lidí v Česku se bohužel nemá dobře, zapomíná se na ně a propadají sítem mnohdy úplně zbytečně – příkladem jsou lidé v dluhových pastech nebo situace samoživitelek.

České zásobníky plynu jsou po zimě naplněné jen z malé části a meziročně vykazují pokles. Vláda proto jedná s energetickými firmami o jejich včasném doplnění, zatímco ceny plynu v Evropě rostou kvůli napětí na Blízkém východě.

Stát má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) plán, jak zajistit dostatek plynu v tuzemských zásobnících. Variant je zatím více a bude záležet na dalším vývoji konfliktu na Blízkém východě. Havlíček to dnes řekl ČTK. Zásoby plynu v ČR se meziročně snížily a jsou pod pětinou kapacit. Cena plynu pro evropský trh na začátku dnešního obchodování vzrostla až o 35 procent a dostala se nad hranici 70 eur (zhruba 1700 korun) za megawatthodinu (MWh).

Havlíček začátkem března uvedl, že stát bude jednat s energetickými firmami o brzkém naplňování zásobníků plynu pro příští topnou sezonu. Chce je motivovat k tomu, aby s doplňováním zásob firmy nečekaly na vývoj cen. Jaká konkrétní opatření stát zvažuje, zatím neuvedl.

Další rána pro průmysl. Hliník se blíží čtyřletému maximu

Trhy

Nejde jen o ropu. Kvůli válce v Íránu zdražuje i hliník. Průmysl situaci sleduje s obavami. Pozornost se stáčí k Číně. Pokud ta vyhodnotí, že jsou ceny tohoto průmyslového kovu příliš vysoké, může znovu zprovoznit řadu nevyužívaných hliníkáren v zemi.

ČTK

Přečíst článek

Stav zásobníků se podle Havlíčka odvíjí od faktorů, které vláda nemůže přímo ovlivnit. „V každém případě již řešíme příští sezonu a postupně jednám s hlavními obchodníky v oblasti plynu. Můžu potvrdit, že máme scénář, jak zajistit dostatek plynu do zásobníků. Variant je více, záleží, jak se bude vyvíjet konflikt. Řešíme jak dostatek plynu, tak cenovou relaci na příští sezonu,“ řekl Havlíček.

České zásobníky plynu byly k 16. březnu podle dat serveru Energiezamene.cz spravovaného ministerstvem průmyslu a obchodu plné zhruba ze 16 procent. Celkem v nich je asi 556 milionů metrů krychlových plynu. Meziročně se zásoba snížila – ve stejném období loňského roku bylo v zásobnících přibližně 943 milionů metrů krychlových plynu a jejich naplněnost dosahovala 27 procent.

Aktualizováno

Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo

Zprávy z firem

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

ČTK

Přečíst článek

Zásobníky plynu v Evropské unii byly v úterý podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) plné z necelých 29 procent. Největší český provozovatel zásobníků plynu Gas Storage CZ uvádí, že má kapacity naplněné zhruba z 26 procent. Společnost provozuje šest podzemních zásobníků plynu s provozním objemem přes 2,7 miliardy metrů krychlových, což představuje přibližně dvouměsíční spotřebu plynu v ČR v zimních měsících.

V současnosti proudí do Česka plyn především přes Německo. Dříve dominantní dodávky z Ruska byly zastaveny na začátku roku poté, co Ukrajina ukončila tranzit ruského plynu přes své území. Česko tak nyní čerpá plyn například z Norska, LNG z terminálu v Nizozemsku nebo z Alžírska. Na dodávkách plynu z Kataru, jehož výpadek nyní hrozí kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě, Česko podle analytiků přímo závislé není.

Za zdražováním plynu stojí zejména zprávy o útoku na významný závod na výrobu zkapalněného zemního plynu (LNG) v Kataru. Podle dostupných informací útok způsobil škody, situace je však nadále nepřehledná.