V hodnocení akcí spolku Milion chvilek pro demokracii je česká společnost rozdělená. Voliči vládních stran si myslí, že účastníci akcí Milionu chvilek jsou podplaceni nebo jinak manipulováni. Naopak podporu má spolek u voličů opozičních stran, kteří akce považují za projev demokracie a zájmu veřejnosti o politiku. Vyplývá to z aktuálního průzkumu společnosti Median.

V sobotu by se mělo uskutečnit shromáždění na pražské Letné a názvem Nenecháme si ukrást budoucnost, kde chtějí demonstranti vyslovit nesouhlas s kroky stávající vlády ANO, SPD a Motoristů.

Téměř třetina respondentů považuje akce Milionu chvilek za demokratický projev, podobný počet lidí v nich vidí projev zájmu veřejnosti o politiku. Pro 28 procent pak představují vyjádření nespokojenosti se současnou vládou. Podle 27 procent dotázaných však spolek zastupuje jen jednu část politického spektra a podle necelé pětiny lidí polarizuje společnost.

Dalibor Martínek: Z Moravce se stala falešná modla. Česká televize byla vždy poplatná politikům

Názory

Václav Moravec není nejlepší novinář v Česku. Není to žádný filozof, nový Ferdinand Peroutka. Je to prostě jen šikovný moderátor, klobouk dolů, který získal v České televizi vlastní pořad a ve společnosti renomé. Teď televizi opustil. Nic víc, nic méně. Televize látá, co po Moravcovi. První pořad se moc nevyvedl.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Rozdíl mezi voliči

Hodnocení akcí spolku Milionu chvilek pro demokracii se výrazně liší podle stranické preference voličů. „Výsledky naznačují výraznou polarizaci mezi opozičním a vládním táborem,“ uvedli autoři průzkumu. Podle 45 procent voličů SPD je spolek zmanipulován. Stejného mínění je 34 procent voličů ANO a 24 procent příznivců Motoristů.

Naopak mezi voliči opozičních stran se tento názor objevuje jen výjimečně. Mezi voliči Petra Pavla naprostá většina lidí odmítá zmanipulovanost spolku, o opaku je přesvědčeno 43 procent voličů Andreje Babiše (ANO).

Většina lidí se domnívá, že akce Milionu chvilek nepovedou ke změně vlády. Spolek by se podle mínění lidí neměl stát politickou stranou.

Macinka: Zákon o neziskovkách prosadíme. Inspirace Ruskem je pitomost

Politika

Ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že vládní koalice prosadí připravovaný zákon o neziskových organizacích. Po jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu zároveň odmítl kritiku opozice a části neziskového sektoru, podle níž návrh kopíruje ruskou legislativu. Takové srovnání označil za nesmysl.

nst

Přečíst článek

Milion chvilek naposledy inicioval řadu shromáždění na podporu prezidentovi Petru Pavlovi. Šlo o reakci na spor hlavy státu a předsedy Motoristů Petra Macinky kvůli tomu, že prezident odmítl jmenovat poslance strany Filipa Turka ministrem životního prostředí. Pozornost upoutal spolek především svou protestní akcí z léta roku 2019. Tehdy se na protestu proti tehdejší vládě Andreje Babiše (ANO) sešlo v Praze na Letné podle organizátorů asi čtvrt milionu lidí.

Únorového on-line dotazování Medianu se zúčastnilo 1200 respondentů.

Podpora autoritářského režimu prezidenta Alexandra Lukašenka je podle běloruského lidskoprávního aktivisty Alese Bjaljackého mezi obyvateli země minimální. Řekl to novinářům během své návštěvy Prahy. Bjaljacki, který patří mezi laureáty Nobelovy ceny míru za rok 2022, byl kvůli své činnosti opakovaně vězněn. Naposledy skončil za mřížemi v roce 2023 a na svobodu se dostal teprve před třemi měsíci.

Podle Bjaljackého se kvůli globálním krizím často zapomíná na situaci v Bělorusku, kde ale podle něj nadále pokračují tvrdé represe vůči odpůrcům režimu. Lidskoprávní organizace evidují nejméně 1150 politických vězňů a úřady podle něj stále zahajují nová trestní řízení z politických důvodů. „Represe pokračují a stále sledujeme nová zatčení,“ uvedl.

Aktivista připomněl také masové protesty po prezidentských volbách v roce 2020, kdy lidé vyšli do ulic požadovat odchod Lukašenka a nové svobodné volby. Demonstrace však bezpečnostní složky násilně potlačily. Tisíce lidí skončily ve vězení a mnoho dalších bylo nuceno odejít do exilu.

Okupace bez tanků. Bývalá politická vězeňkyně popsala, jak Rusko ovládlo Bělorusko

Politika

Situace v Bělorusku je podle běloruské lidskoprávní a politické aktivistky Paliny Šarendy-Panasjukové natolik kritická, že zemi už nelze považovat za suverénní stát. Uvedla, že režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka funguje výhradně díky ruské podpoře a že Bělorusko se stalo okupovaným územím. Nicméně i přesto věří v to, že běloruský národ si uchoval sílu a touhu po svobodě.

ČTK

Přečíst článek

Represe i na kulturní prostředí

Nezávislá média ani lidskoprávní organizace dnes podle něj v Bělorusku nemohou legálně fungovat. Většina z nich byla donucena přesunout svou činnost do zahraničí. V posledních týdnech se navíc represe podle Bjaljackého zaměřily i na kulturní prostředí. Úřady například označily běloruský PEN klub za extremistickou organizaci, což vedlo k zatýkání některých nezávislých nakladatelů či lidí působících v běloruském jazyce.

Bjaljacki zároveň upozornil na roli Běloruska ve válce Ruska proti Ukrajině. Podle něj je země hlavním vojensko-politickým spojencem Moskvy. Běloruský vojensko-průmyslový komplex podle něj pomáhá ruské armádě dodávkami zbraní a munice a běloruské území slouží také k výcviku ruských vojáků. Někteří političtí vězni jsou navíc podle něj nuceni ve věznicích pracovat například na výrobě zboží pro podniky spojené s vojenským průmyslem nebo šít vojenské uniformy.

Sám Bjaljacki byl podle svých slov propuštěn díky jednání amerických diplomatů s Lukašenkovým režimem. Ve vězení však stále zůstává řada jeho kolegů – právníků, novinářů i dalších aktivistů. Lukašenko podle něj naznačuje možnost výměny vězňů výměnou za zmírnění sankcí, které Západ na Bělorusko uvalil kvůli represím a podpoře ruské agrese proti Ukrajině.

„Normalizace vztahů“. Trump zrušil sankce vůči Bělorusku

Politika

Spojené státy ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Uvedl to podle agentury Belta zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Bělorusko John Coale, který v zemi jednal o normalizaci vztahů.

ČTK

Přečíst článek

Během návštěvy Prahy se Bjaljacki setkává s představiteli občanské společnosti i politiky. Jednat má například s prezidentem Petrem Pavlem nebo ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Svoji cestu označil za příležitost upozornit na situaci v Bělorusku a poděkovat za podporu, kterou běloruská opozice a exilové organizace z Česka dlouhodobě dostávají.

„Budu pokračovat v tom, co jsem dělal dosud – bojovat za svobodné a nezávislé Bělorusko,“ dodal.

Ales Bjaljacki je dlouholetý běloruský lidskoprávní aktivista a zakladatel organizace Vjasna, jedné z nejstarších a nejvýznamnějších lidskoprávních organizací v zemi.