Na pražskou Letenskou pláň dorazily v sobotu odpoledne podle organizátorů demonstrace spolku Milion chvilek statisíce lidí. Účast odhadli na 200 až 250 tisíc, prostor byl zaplněn zejména v okolí pódia a velkoplošných obrazovek.
Na demonstraci spolku Milion chvilek na pražské Letné dorazilo podle pořadatelů minimálně 200 až 250 tisíc lidí. Odhad na místě uvedl předseda spolku Mikuláš Minář s odkazem na letecké snímky zachycující zaplněnou pláň.
„Podle snímků to vypadá, že je tu úplně plno. Minimálně stovky tisíc lidí, odhadem 200 až 250 tisíc,“ uvedl Minář. Organizátoři už předem počítali s účastí mezi 200 a 400 tisíci lidí v závislosti na počasí.
Michal Nosek: Letná jako zrcadlo. Co nám demonstrace říká o nás samých
Pražská Letná se znovu plní lidmi, kteří přišli dát najevo obavy o stav demokracie. Transparenty, projevy i odhady účasti v řádech statisíců vytvářejí obraz silné občanské mobilizace, která má v českém prostředí své pevné místo. Nejde přitom jen o samotný obsah kritiky, namířený vůči politice Andreje Babiše a širším obavám z koncentrace moci, ale i o samotný akt shromáždění. O potřebu veřejně se sejít a ujistit se, že člověk není ve svých názorech osamocen.
Hlavní část Letenské pláně byla hustě zaplněná. Přibližně od poloviny prostoru směrem od stadionu Sparty bylo obtížné se davem pohybovat dopředu, zatímco okrajové části byly o něco řidší. Větší koncentrace lidí se tvořila zejména v okolí velkoplošných obrazovek.
Lidé se na Letné začali scházet už po poledni, přičemž zhruba hodinu před začátkem akce se zaplnily přední sektory u pódia. Prostor byl organizátory rozdělen do jednotlivých koridorů a sektorů. Samostatná část byla vyhrazena rodinám s dětmi, zatímco lidé se sníženou pohyblivostí měli k dispozici místa blíže k pódiu. Na průběh akce dohlížely desítky policistů.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Michal Nosek: Letná jako zrcadlo. Co nám demonstrace říká o nás samých
Praha má nové luxusní hotely a její reputace roste, přesto podle šéfa hotelu W Prague Tareka Dallala stále nepatří mezi světové top destinace pro náročnou klientelu. V rozhovoru vysvětluje, proč je pro hotel zásadní lokální publikum, jakou roli hraje americký trh a co české metropoli chybí, aby přilákala opravdu bohaté cestovatele.
W Prague je otevřený téměř rok a půl. Máte za sebou „porodní bolesti“?
Každé otevření nového hotelu přináší určité výzvy. První prioritou je uvést provoz do plné funkčnosti, doladit technické detaily, servis i interní procesy. Je to podobné jako s novým autem – vždy se objeví drobnosti, které je potřeba postupně vychytat.
Horkovzdušné balóny objevují Tunisko. Na Djerbě se rodí nový zážitkový byznys
Nad Djerbou, Douzem a Tozeurem se na podzim vznášely desítky horkovzdušných balónů. První ročník Balloons Event Show Tunisia nebyl jen efektní podívanou. Tunisko jím odstartovalo strategii, která má propojit turistiku, technologie a investice do jihu země. Cíl je jasný: přetvořit region v celoroční prémiovou destinaci a odlišit se od levné plážové konkurence.
První rok je proto hlavně o ladění detailů, a to jak technických, tak provozních. V našem případě šlo navíc o uvedení zcela nové značky na pražský trh, takže bylo potřeba hostům vysvětlit, co vlastně W znamená.
Myslím si ale, že se první rok velmi povedl. Už během něj jsme získali čtyři hvězdy Forbes Travel Guide, což hotely obvykle získávají až po delší době provozu.
Museli jste během prvního roku něco zásadního změnit?
Technické úpravy jsou u podobných projektů běžné, zvlášť když kombinujete historickou budovu s novou částí. U rekonstrukcí se často objeví věci, které je nutné řešit až za provozu. Tyto procesy mohou trvat i rok nebo dva, než se vše dostane do ideálního stavu. Jinak ale chod hotelu odpovídal našim očekáváním.
Dvě třetiny hostů tvoří Pražané
Značka W byla v Praze nová. Jak jste ji představovali místnímu trhu?
W je lifestyle značka – stojí na tom, že se v hotelu neustále něco děje. Naším cílem bylo vytvořit prostředí, kam lidé chodí nejen přespat, ale také za zážitky.
Klíčovou roli hraje gastronomie a bary. Máme několik konceptů, z nichž každý má vlastní atmosféru i publikum. Lounge nabízí večerní DJ program a společenský život, bar Minus One je komornější a Le Petit Beefbar přináší moderní pojetí luxusní gastronomie.
Funguje v Praze model, kdy hotel spoléhá i na lokální klientelu?
Ano, a velmi dobře. Více než dvě třetiny hostů v našich barech a restauracích tvoří Pražané. Bez lokální klientely by takto rozsáhlý gastronomický koncept vůbec nemohl fungovat.
Chceme, aby hotel nebyl jen místem pro ubytované hosty, ale také společenským centrem. Máme stálé hosty, kteří k nám chodí pravidelně – ať už na koktejly, nebo za atmosférou. Spektrum návštěvníků je navíc velmi široké, od mladších po starší klientelu.
Plánujete otevření rooftop baru?
Ano, otevření plánujeme na jaře, pravděpodobně v druhé polovině dubna, pokud to počasí dovolí. Koncept bude inspirovaný Středomořím – jídlem i koktejly.
Nechceme z něj ale dělat hlučné party místo. Spíš chceme nabídnout prostor pro příjemné posezení s výhledem na Prahu.
Na jaký typ hostů se zaměřujete?
Jsme lifestyle luxusní hotel, takže cílíme na hosty, kteří vyhledávají zážitky a jsou ochotni si za ně připlatit. Dříve byla značka W vnímána jako orientovaná na mladší klientelu, dnes je ale publikum mnohem širší.
Cestovní ruch roste. V českých hotelech se v létě ubytovalo téměř osm milionů hostů
Chodí k nám páry, jednotlivci i starší hosté. Spojuje je zájem o zážitky – ať už jde o gastronomii, bary nebo naše spa.
Praha zatím není luxusní destinací
Odkud přijíždí vaši hosté?
Pro hotely skupiny Marriott je zásadní americký trh. Hosté ze Spojených států tvoří významnou část klientely. Dále k nám přijíždějí lidé z Velké Británie, Německa i dalších evropských zemí, ale také z Asie a Blízkého východu.
Důležitou roli hraje i věrnostní program Marriott Bonvoy, do kterého se snažíme zapojit co nejvíce hostů.
Je Praha podle vás luxusní destinací?
Do určité míry zatím ne. Města jako Paříž nebo Milán mají dlouhou tradici luxusního turismu, zatímco Praha se světu otevřela relativně nedávno.
Udělala ale obrovský pokrok. Přesto zatím není místem, kam by lidé běžně létali soukromými tryskáči za luxusními zážitky. Cesta na úroveň Paříže, Vídně nebo Milána ještě nějaký čas potrvá.
Co Praze chybí?
Především širší nabídka luxusních zážitků. Velmi náročný host musí mít jasný důvod, proč přijet právě sem. Praha je krásná, ale ve srovnání s většími metropolemi nabízí méně možností.
Pomohla by lepší letecká dostupnost?
Rozhodně. Dálkové lety jsou pro byznys zásadní. Spojení do USA je klíčové, ale většina linek je pouze sezónní. Celoroční provoz by výrazně pomohl.
Jediný lifestyle luxury hotel v Česku
Cizinci utrácejí třikrát víc než Češi. Turistika v ČR zažívá i díky videohře Kingdom Come renesanci
Marriott má v Praze několik značek, například Courtyard nebo Marriott Prague. W Prague patří do luxusního segmentu a je jediným lifestyle luxury hotelem této skupiny v České republice.
Spekuluje se o odchodu hotelu Augustine z portfolia Marriott. Mělo by to pro vás dopad?
O těchto spekulacích víme, ale nic zatím nebylo oficiálně potvrzeno. Pokud by k tomu došlo, byli bychom jediným luxusním hotelem Marriott v Česku. Jaký konkrétní dopad by to mělo, je ale zatím těžké odhadnout.
ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.
Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka.
O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.
Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.
Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.
Související
Kolik stojí nejdražší noc roku? Pražské hotely zvyšují laťku silvestrovských oslav
Navýšení obranných výdajů na 3,5 procenta HDP je podle expertů ekonomicky zvládnutelné, rozhodující je však politická vůle. Klíčová debata se vede o tom, kolik z peněz půjde přímo na armádu.
Navýšení obranných výdajů až na pět procent HDP do roku 2035, k němuž se zavázali spojenci v NATO, je podle odborníků ekonomicky realizovatelné. Shodují se však, že zásadní překážkou není ekonomika, ale politické rozhodnutí.
Analytici upozorňují, že je nutné rozlišovat mezi 3,5 procenta HDP na tzv. jádrové obranné výdaje a zbývajícími 1,5 procenta na širší, méně přesně vymezené oblasti. „Důležité je rozlišovat jádrové obranné výdaje a další související výdaje,“ uvedl Vojtěch Báhenský. Podle něj jsou právě tyto výdaje „jednoznačně klíčové“.
Aktualizováno
Schillerová: Slibovat na obranu více než dvě procenta HDP je nereálné
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky.
Podobně hovoří i Jan Kofroň: „Ve skutečnosti se nejedná o čistých pět procent, ale o kombinaci 3,5 procenta na tvrdé obranné výdaje a dalších 1,5 procenta na poměrně vágně definované oblasti.“ Zbývající část podle něj nepředstavuje zásadní problém, protože ji lze naplnit širším spektrem výdajů.
Státy si podle expertů mohou vyšší výdaje dovolit, znamenalo by to ale kombinaci opatření. Například zvýšení daní, škrty v jiných kapitolách nebo vyšší zadlužení. „Je to realistické i proveditelné… záleží to spíše na politické vůli než na ekonomických dopadech,“ uvedl Matúš Halás.
Aktualizováno
Benzinky po konfliktu v Íránu nezvyšují marže, uvádí ministerstvo
První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že by čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.
Diskuse se vede také o tom, jak nové prostředky využít. Část expertů zdůrazňuje potřebu modernizace, investic do techniky a infrastruktury. „Kvůli dlouhodobému podfinancování bude v krátkodobém horizontu dominantní modernizace,“ uvedl Báhenský. Jiní považují za realističtější postupné posilování personálu. „Existují i jiné způsoby, jak budovat obranyschopnost, například investováním do personálu,“ doplnil Halás.
Kofroň zároveň varuje před příliš rychlým růstem výdajů bez odpovídajících změn. „Prudké navýšení je možné, pokud je spojeno s reorganizací,“ uvedl s odkazem na zkušenosti pobaltských zemí.
Česká vláda v současnosti počítá s výdaji na obranu kolem 1,7 procenta HDP. Hranici dvou procent by země překročila pouze v případě započtení dalších výdajů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
Související
Michal Nosek: Zůnova rozpočtová iluze může Česko vyjít draho
