Česko je plné odpadků a recyklace nefunguje. Změnit to může zálohování plastů a plechovek
Ročně jen v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu.
Sousedé České republiky jsou v této praxi výrazně dál. V Německu zálohování plechovek a pet lehve funguje již od roku 2003 a systém se pravidelně rozšiřuje. K posunu dochází i v Rakousku, kde spuštění zálohového systému připravují na leden 2025. V současné době se v Rakousku sbírá k recyklaci 70 procent jednorázových nápojových obalů. Hlavním cílem opatření do roku 2027 je posun k 90 recyklaci.
Od ledna se budou v Rakousku všechny PET lahve a kovové plechovky o objemu 0,1 až 3 litry vracet za zálohu 25 centů. Tyto výrobky budou označeny zálohovým logem a bude je možné vrátit na všech prodejních místech, kde se prodávají.
Praha plná odpadků
V západních městech díky zálohovému systému v odpadkových koších plechovky ani petky takřka nenajdete. V Praze je však situace opačná.
„Prošli jsme pražské směsné koše. Denně v nich zbytečně končí na 120 tisíc PET lahví a plechovek. Zákon o zálohovém systému to může změnit,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Ta ve spolupráci s dobrovolníky z řad Trash Hero realizovala terénní test, během kterého analyzovala celkem 109 košů, poměrově podobně na Praze 1 a Praze 12. Výsledkem je vysbíraných 480 nápojových obalů během jednoho odpoledne.
„Pokud si tato čísla propočteme do delšího období, zjistíme, že ročně tak nevyužitých v komunálním odpadu jen v Praze skončí 45 milionů nápojových obalů, které následně putují do spalovny místo toho, aby se z nich opět vyráběly nové PET lahve a plechovky,“ říká Havligerová.
Nepálská armáda při každoročním úklidu Himalájí letos z Mount Everestu a dalších dvou vrcholů odstranila 11 tisíc tun odpadků, čtyři mrtvá těla a jednu kostru, informovala stanice BBC. 
Úklid Himalájí. Nepálci sebrali z osmitisícovek 11 tisíc tun odpadků
Zprávy z firem
„V rámci organizace Trash Hero neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o desítky uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených zálohovaných lahví nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky, PET lahve, skleněné lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR Karel Švanda.
Již po několikáté
V Česku je nyní novela, která chce zavést plošný zálohový systém, v připomínkovém řízení. Ministerstvo životního prostředí chce systém zprovoznit v polovině roku 2025. Úprava má zavést čtyřkorunovou zálohu na PET obaly plechovky a zřídit 11 tisíc míst pro jejich sběr. Podle Ministerstva pro životní prostředí by zálohování obalů mělo přenést větší finanční zodpovědnost na spotřebitele a zefektivnit systém třídění. Z nevybraných záloh za obaly v třídících popelnicích by obce získaly na provozování systému 15 procent. To by dle ministerských propočtů činilo přibližně 39 korun za občana.
V současné době je v ulicích hlavního města Prahy rozmístěno na dvanáct tisíc veřejných odpadkových košů. Ve venkovních odpadních koších tak denně zbytečně končí podle propočtů Iniciativy pro zálohování 60,6 tisíce PET lahví a 61,9 tisíce plechovek, které by mohly být díky aktuálně projednávané novele znovuvyužité pro výrobu nových nápojových obalů. Ročně jde dokonce o téměř 45 milionů nápojových obalů, to znamená zhruba 770 tun PET a 337 tun hliníku. Vyplývá to z šetření, který v květnu realizovala Iniciativa pro zálohování.
Třídění není recyklace
I přes výsledky terénního průzkumu patří Češi v třídění mezi evropské jedničky, a přestože Češi skvěle třídí, často to dělají zbytečně, protože následná recyklace v Česku nefunguje.
Podle údajů Ministerstva životního prostředí tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina z vysbíraných PET lahví k recyklaci ani nedojde. Velká část obalů končí bez dalšího využití ve spalovně, na skládce, odhozená v přírodě nebo kdekoliv jinde, kde nemá. A to navzdory tomu, že je Češi pečlivě vytřídili a věnovali tomu spoustu času a energie. Ze žlutých kontejnerů totiž putují vesměs na ruční třídící linky s nízkou efektivitou, kde se podstatná část materiálu ztratí.
„Češi věří tomu, že odpad, co vytřídí, je dále recyklován. Z čísel je jasné, že jeho recyklace ale u nás nefunguje. Stávající systém nemá šanci splnit evropské cíle a už vůbec nezajistí opakované využití materiálu. Zálohový systém je tak jediným efektivním způsobem uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, který umožňuje opětovnou výrobu PET lahví a plechovek. Šestnáct evropských zemí díky tomuto systému dosahuje míry sběru kolem 90 procent a vysoké míry recyklace díky čistotě vysbíraného materiálu. Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí,“ vypočítává na závěr Havligerová.
Udržitelnost, ESG a CSRD. To jsou pojmy, které na nás míří ze všech stran. Nejvíc je asi v tuto chvíli řeší velké firmy, kterých se už příští rok budou týkat první nefinanční reporty za rok 2024. Jak ale zmiňuje Martin Křivánek, který vede ESG služby v KPMG, systém je nastaven tak, že budou muset reportovat víceméně všichni a této povinnosti během dalších pár let nikdo neunikne. „Kdo začíná reportovat jako jeden z prvních, potřebuje informace nejen o sobě, ale i o celém svém dodavatelsko-odběratelském (resp. hodnotovém) řetězci. Důležité je, kdo dodává suroviny, jak funguje výroba nebo jak to následně distribuujete,“ vysvětluje.
Česko to v otázkách ESG nebude mít lehké, jsme průmyslová země, říká Martin Křivánek z KPMG
Zprávy z firem
Petriho misky, podhoubí a odpad, ideálně třeba nerecyklovatelný papír ze sádrokartonu. To stačí k výrobě materiálu se stejnými a v mnoha případech i lepšími vlastnostmi, než má polystyren. Jeho využití se testuje, zatím třeba při výrobě nábytku, potenciál mycelia je ale mnohem větší. „Je to jeden z nejekologičtějších materiálů, co znám,“ říká Karolína Petřeková, designérka, která se podílí na vývoji mycelia a jeho využití na výrobu nábytku a ve stavitelství obecně.
Designérka Karolína Petřeková: Mycelium je materiál budoucnosti. Lze z něj postavit cokoli
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
