Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Poslanec Vojtěch Munzar: Výdaje státu nemohou růst donekonečna. Musíme do dlouhodobé péče pustit víc soukromých peněz

Poslanec ODS Vojtěch Munzar
ČTK
Stanislav Šulc

Poslanci by už v průběhu listopadu měli schvalovat novelu zákona o rozvoji kapitálových trhů a zajištění na stáří. „Dosud zákon striktně přikazoval, kolik si lidé mohou odepsat za životní pojištění a důchodové připojištění. Pokud projde novela i s naším pozměňovacím návrhem, lidé dostanou širší možnost rozhodovat o tom, jak se budou na stáří zajišťovat,“ vysvětluje poslanec ODS Vojtěch Munzar, spoluautor klíčového pozměňovacího návrhu, který do zákona dostává pojištění dlouhodobé péče.

Reklama

Co tedy novela přináší a proč s tím vláda nyní přichází?

Hlavním cílem je větší využívání možností kapitálových trhů při zabezpečení občanů na stáří. Na rozdíl od zemí na západ od nás totiž Češi těchto možností nevyužívají dostatečně, přitom víme, že trhy dlouhodobě rostou. Tím, že lidem toto umožníme, budou moci lépe chránit svůj majetek před vlivy inflace. Navíc půjde o dvojí výhru, protože kromě růstu trhů, z nichž budou moci lidé benefitovat, to pomůže i k vyššímu množství kapitálu na trzích, což se projeví pozitivně v celé ekonomice.

Které nástroje k tomu budou moci využít?

Dosud to byly daňové odpisy za životní pojištění a penzijní připojištění. Nově to bude ještě takzvaný DIP, tedy dlouhodobý investiční produkt, a pokud se novela schválí včetně našeho pozměňovacího návrhu, přibude ještě možnost odpisů za pojištění dlouhodobé péče.

Jaké jsou vládní důvody?

Chceme lidem nabídnout větší možnost volby. V současnosti zákon striktně vymezuje, že si za splnění určitých podmínek mohou odepsat 24 tisíc za důchodové připojištění a 24 tisíc za životní pojištění.

Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh České republiky

Jana Brodani: Češi budou moci spořit a investovat mnohem kreativněji - a s daňovým odpočtem

Účet dlouhodobých investic neboli investiční penzijní účet a nová regulace v připravované novele nepřináší z pohledu regulace kapitálového trhu nijak zásadní novinky. Nově ale přináší pravidla, na jejichž základě bude možné zajímavěji investovat i uplatňovat daňové odpočty, popisuje výkonná ředitelka Asociace pro rozvoj kapitálového trhu (AKAT) Jana Brodani v rozhovoru k novele, kterou by měla vláda projednat ještě před letními prázdninami. Na podzim by mělo dojít k její schválení tak, aby od ledna už mohla nová pravidla začít platit.

Přečíst článek

A nově by to fungovalo jak?

Pokud bude schválena tato novela včetně aktuálního pozměňovacího návrhu týkajícího se pojištění dlouhodobé péče, bude to znamenat, že se tyto částky sečtou, nový maximální odečet bude 48 tisíc a bude záviset na občanovi, jakým způsobem tu možnost využije a mezi jaké produkty je rozloží. Není to žádná povinnost. Je to možnost.

Když se na chvíli pozastavíme nad tím investičním rozměrem, budou tam nějaká omezení? Například že nástroje, do nichž bude možné peníze vložit, budou muset být alespoň na nule?

Omezení, kde se nachází investiční složka, jako je například penzijní připojištění, tam budou, ale ne taková, co zmiňujete. Když to zjednoduším, bude možné investovat do cenných papírů, které jsou obchodované na evropském regulovaném trhu nebo na obdobně regulovaném trhu ve státech mimo Evropskou unii. Principem je, že půjde o nástroje, které jsou nějak odborně dohlíženy. Samozřejmě všichni víme, že s vyšší výnosností se pojí vyšší rizikovost, ale na druhou stranu trhy v dlouhém horizontu rostou. Znovu opakuji: Není to povinnost, je to možnost pro ty, kteří ji budou chtít využít.

V návrhu dodatku chystané novely o pojištění dlouhodobé péče mluvíte o rozpočtových dopadech ve výši 100 až 200 milionů korun ročně v následujících letech.

Samozřejmě se očekává nějaký prvotní fiskální dopad, a to jednoduše proto, že část lidí v současnosti žádnou z možností daňového odpisu nevyužívá a my předpokládáme, že i vznik tohoto nového produktu přiláká nějaké občany k využívání těchto možností. Při vzniku každého zákonu se propočítávají jeho očekávané dopady na rozpočet, tak to právě jsou ty sumy, které jste zmínil. Na druhou stranu jsou tyto dopady vyvážené pozitivními dopady na rozpočet, většinou nepřímými. Zejména u návrhu na pojištění dlouhodobé péče.

Ženy investorky - ilustrační foto

Ženy málo investují. Sázka na spořící účty se jim brzy vymstí, varuje Markéta Jelínková z Amundi

Ženy investorky na rozdíl od svých mužských protějšků investují mnohem konzervativněji a s dlouhodobější strategií. Jejich hlavním cílem je zajištění na stáří. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK pro investiční společnost Amundi, největšího evropského správce majetku. „V posledních měsících se snažíme investorkám vysvětlovat, že se začátkem nové fáze cyklu, kdy začnou klesat úrokové sazby centrálních bank a s nimi úroky na spořících účtech, bude nutné volit jiné nástroje, zejména dluhopisy,“ uvedla pro newstream.cz portfolio manažerka Amundi Markéta Jelínková.

Přečíst článek

Například?

První je dopad na rodinu, že její členové nebudou tolik tlačeni například k odchodu ze zaměstnání, aby se mohli starat o příbuzného ve III. a IV. stupni závislosti odkázaného na intenzivní péči svého okolí. Peníze vyplacené z pojistky se mohou použít pro zařízení nebo i pro osobu blízkou, která bude o toho pojistníka pečovat. Dále se dostane více peněz do systému sociální péče, tedy i soukromé subjekty budou moci investovat do nových lůžek, zaměstnanců a celkových kapacit. Z poskytování těchto služeb tak budou plynout daňové příjmy do rozpočtu. A díky tomu se sníží tlaky na rozšiřování státních kapacit sociálních služeb. Možnosti státu financovat tyto služby budou v budoucnu limitovány, náklady státu prostě nemohou růst donekonečna. Soukromé peníze budou nutné.

Je tedy situace až tak vážná?

Populace opravdu stárne, počítá se s tím, že poměr mezi penzisty a pracujícími lidmi se bude výrazně měnit. Na to existují demografické křivky. A nejde jen o to. S tím, jak se prodlužuje průměrná délka života, je spojen nárůst případů, kdy jsou lidé odkázáni na dlouhodobou péči. I proto je potřeba i s ohledy na budoucí vývoj a výdaje státního rozpočtu vpustit tyto soukromé zdroje do sociálních služeb a vůbec do fungování celého systému sociálních služeb. Toto je jedna z motivací, proč byl podán ten pozměňovací návrh. Lidé se na to musejí mít možnost připravit, aby neměli strach z toho, že se jim něco takového stane. Možnost uzavřít si pojistku dlouhodobé péče na tyto případy jim pomůže se na podobnou situaci připravit.

To, co chystáte, pracuje s hodně dlouhodobými lidskými rozhodnutími. Existuje nad tím shoda napříč politickým spektrem? Aby to někdo za pár let nezrušil.

Uvidíme, co se stane při hlasování ve Sněmovně. V minulém týdnu proběhl rozpočtový výbor, samozřejmě probíhají neustálé diskuse, takže i ten původní návrh ministerstva financí se na základě těchto diskuzí upravil. Samozřejmě nikdy nelze říct o budoucím politickém vývoji nic se stoprocentní určitostí, a když to projde, bude si to sedat a může i v budoucnu dojít k úpravám. Ale vzhledem k tomu, že tato úprava řeší problémy, se kterými se společnost bude opravdu čím dál tím více potýkat, nemyslím si, že by tuto možnost někdo hned zrušil.

Vojtěch Munzar

Poslanec ODS, místopředseda rozpočtového výboru.

video

ŽIVĚ: Řítíme se do recese? A do čeho se vyplatí investovat? Odpovídají experti na Global Investment Summitu

Inspirativní přednášky více než 50 předních českých investorů, investiční tipy, panelové diskuse s osobnostmi finanční scény i networking – to vše nabídne Global Investment Summit AUTUMN (GIS). „Ambicí akce je zprostředkovat náhled na komplexní svět investic, pomoci jim získat inspiraci i znalosti k tomu být dlouhodobě úspěšnými investory, ať už je zajímají akcie, fondy nebo nemovitosti,“ říká pořadatel summitu Jan Novotný. Přinášíme živý stream z akce.

Přečíst článek

Terapeutka ve svém vinohradském království

Obyčejný byznys: Naturopatie není ezo, ani šamanismus, říká Karolína Kunftová

K léčebnému oboru naturopatie, a vlastní soukromé klinice přišla oklikou, vlastně náhodou, přitom na ně nevěří. Dlouhé roky Karolína Kunftová pracovala jako HR manažerka ve velkých počítačových korporacích. „Celou tu dobu mě to příliš nebavilo a nesedělo mi, že dělám právě tohle. Proto jsem po večerech dělala fyzioterapii, cvičila jsem s lidmi a táhlo mě to ke zdraví,“ vzpomíná na tehdejší pracovní rozpolcenost.   

Přečíst článek

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme