Nejstabilnější vláda, která by mohla Česko někam posunout, by byla koalice ANO a ODS, říká politolog Jelínek
Úterý 29. července je důležité datum. Politické strany se musejí do této doby přihlásit k parlamentním volbám. Proto narychlo vznikají různé koalice, malí hledají většího, aby do Sněmovny protlačili aspoň někoho. Stabilní vláda však podle politologa Lukáše Jelínka ani po říjnových volbách nevznikne. „Babiš nejvíc sní o spolupráci s Motoristy, kdyby se do Sněmovny dostali. Ale ta pravděpodobnost je velmi malá,“ tvrdí Jelínek.
Kdo vyhraje volby?
Ten, kdo získá největší podporu voličů. Myslím, že jsou celkem vypovídající volební modely. Které už měsíce ukazují neměnící se desetiprocentní náskok hnutí ANO před koalicí Spolu.
ANO bude patrně potřebovat nějakého koaličního partnera. Jaký má potenciál?
To bude samozřejmě těžší. Protože Andrej Babiš se sice může pokusit zabojovat o to, aby dal v závěru kampaně nadpoloviční většinu. A oslabil ostatní opoziční strany. Ale pravděpodobnost, že se mu to podaří, velká není. Podle stávajících modelů by možná potřeboval dva partnery pro vládnutí. A to nebude jednoduché vyjednat. Bude se nejspíš muset obrátit na SPD a zároveň na hnutí Stačilo!. Představy zejména v ekonomické oblasti se u těchto subjektů mohou rozcházet. Může docházet k celé řadě osobních rozporů. Dát dohromady podporu s takto komplikovanými partnery, to nebude pro Andreje Babiše vůbec jednoduché.
Babiš nejvíc sní o spolupráci s Motoristy, kdyby se do sněmovny dostali. Ale ta pravděpodobnost je velmi malá. I kdyby se jim to podařilo, asi nebudou tak silní, že by dokázali vytvořit s hnutím ANO dvoučlennou koalici. I kdyby k tomu došlo, naráželi by na programové rozdíly. Motoristé odmítají elektronickou evidenci tržeb, kterou se ANO pyšní. Motoristé odmítají dotační politiku, veškeré státní dotace. Což bude určitě Andrejovi Babišovi vadit. Volební výsledky budou celkem jednoznačné. Ale sestavování vlády po volbách se hodně natáhne. Můžeme být svědky různých otoček a překvapení.
Volby rozhoduje volební aritmetika, počty mandátů v krajích a kroužkování. Třeba Maláčová se může přepočítat a nakonec nemít mandát, jen ostudu. Politika je adrenalinová hra o přežití, proto se před volbami všichni snaží účelově pospojovat, aby do Sněmovny prolezli. Posuzovat ty „účelovky“ bude ještě justice.
David Ondráčka: Jak se dělí Sněmovna? Maláčová může mít nakonec jen ostudu
Názory
Bude strana Tomia Okamury, SPD, pomyslným jazýčkem na vahách?
To může být kterákoliv z malých stran. Babiš bude potřebovat dva koaliční partnery. Jazýčkem na vahách bude buď SPD, nebo Stačilo!, nebo Motoristé. Nebo malé strany na kandidátkách, Sociální demokraté, Trikolóra nebo Svobodní. Babiš odmítl vyzobávat si podporu pro svoji vládu mezi různými politickými stranami. Možná nebude vyjednávat s jejich oficiálními zástupci, možná to pojme individuálně. Právě proto mu nezávidím. Poslepovat podporu pro vládu bude hodně obtížné. A pokud se to podaří, nikde není psáno, že vláda bude životaschopná. Spíš bude hodně křehká. Proto potřebuje ANO udělat co nejlepší výsledek. A bude pokukovat, v jaké kondici budou jeho političtí partneři.
Nakonec může dojít na to, že tady vznikne nějaká opoziční smlouva mezi hnutím ANO a Občanskými demokraty, která umožní vznik alespoň nějaké stabilní vlády. Scénářů, které se po volbách nabízejí, je nespočet.
Takže je v současnosti pozice opozice a vládní koalice padesát na padesát? Nikdo není lídrem, jasným kandidátem na budoucí vládu?
Máme hnutí ANO, které je lídrem pelotonu. Ale zbytek spektra, o které se může opírat, je strašně nestabilní, roztříštěný a nevypočitatelný. Naopak vládní tábor, který je sice slabší, tak je mnohem stmelenější. Strany Fialovy koalice už teď mluví o tom, že by byly ochotné spolupracovat s Piráty. Piráti jsou k této variantě také vstřícní.
Opozice je jasným favoritem voleb. Ale kdo se dostane z těch menších stran do Sněmovny, je zahaleno velkou mlhou. Volby slibují Andrejovi Babišovi velké vítězství, ale musí počítat hlasy pro životaschopnou vládu v příští sněmovně. To bude těžší než získat hlasy od voličů.
Podzimní volby do sněmovny, to bude souboj vládní koalice s Babišem. Malé strany, v průzkumech pod pěti procenty, nyní vytvářejí nejrůznější koalice. Nejvíc v posledních dnech zaujalo spojenectví komunistky Kateřiny Konečné se socialistkou Janou Maláčovou. Ale vznikají i nové, ambiciózní subjekty. Třeba mladí. Co chtějí?
Dalibor Martínek: Co chtějí mladí? Vzniklo Hnutí Generace, nový úkaz na politickém poli. Šéfovi je 19 let
Názory
Může se stát, že premiér Fiala obhájí svoji pozici, seskládá koalici, a bude Česku vládnou další čtyři roky?
Že vyhrajeme volby, to hlásají všichni politici, to nesmíme brát tak vážně. Jedna věc je Fialova rétorika, druhou věcí je, že koalice nebude první na pásce, nebo že by měla šanci sestavit příští vládu. Ale klidně se může stát, že se zopakuje situace z roku 2021. Že propadnou hlasy Přísahy, Motoristů, Stačilo!. Potom by se pro Petra Fialu otevřela šance znovu poskládat středopravicovou většinu. O to vlastně Spolu usiluje. Když spolu udělá dvacet procent, Starostové deset procent, Piráti devět procent, tak jim to může znovu otevřít dveře do Strakovy akademie.
Další věcí je, že kdyby se do sněmovny dostali Motoristé, vůbec není jisté, že by šli s Andrejem Babišem. Ekonomický program Motoristů je čistý program Klausovské pravice. Motoristé by dokázali vyjednávat i se současnou vládní koalicí. Jedna věc je, jak dopadne volba voličů, a druhá, jak dopadne skládání vlády.
Veřejně se spekuluje, že by novým šéfem ODS mohl být současný ministr dopravy Martin Kupka…
Tyto spekulace jsou naprosto logické. Pokud koalice Spolu volby výrazně prohraje, nebo nebude mít šanci sestavit příští vládu, tak se v každé demokratické straně vyvozuje politická odpovědnost. Petr Fiala je ve své funkci v ODS hodně dlouho. A určitě existuje hodně členů, kteří si umějí představit, že by politika strany mohla být originálnější, výraznější, možná víc posunutá doprava. Myslím, že je nejpravděpodobnější, že se po volbách bude hledat nový předseda ODS. V takové situaci by asi měl nejlepší vyhlídky Martin Kupka. Je jednak symbolem kontinuity, ale zároveň se vůči němu nijak ošklivě nevyjadřují ani vnitrostraničtí oponenti. On je člověkem, který dokáže stranou proplouvat celkem hladce. Jedinou další výraznou osobou, která by mohla mít tu ambici, je hejtman Martin Kuba. Ale pokud nebude ve Sněmovně, nedávalo by to logiku. Nový předseda ODS se bude muset hledat mezi zvolenými poslanci.
Máme tu nový fenomén, že se malé strany, které se v průzkumech nacházejí pod pětiprocentní hranicí, spojují. Zelení s Piráty, socialisté s komunisty. Dává to těmto stranám lepší potenciál dostat se do Poslanecké sněmovny?
Samostatná kandidatura je nyní již spíše z nouze ctnost. Strana se nedokázala dohodnout s někým dalším, s vidinou propadlých hlasů. Je logické, že menší strany, které v minulých volbách zůstaly pod pětiprocentní hranicí, přistupují ke spojování se silnějšími stranami. Je to reakce pochopitelná, a oceňují ji i voliči. Když se podíváme, jak vyrostly preference SDP po spojení s Trikolorou, Svobodnými a PRO, tak se něco podobného může stát i hnutí Stačilo!. Stejně tak Piráti stabilizovali svoji pozici, poté, co oznámili spolupráci se Zelenými. Pro spojující se strany může být vzájemná spolupráce výhodná.
Jinou věcí je, jak se případně zvolení zástupci budou chovat ve Sněmovně. Jednací řád sněmovny umožňuje, aby se strany rozešly. Laťka pro dostání se do Sněmovny je pro spolupracující strany pětiprocentní, což umožňuje, aby strany obešly volební zákon, nemusí tvořit koalici. Ale zároveň vytvoří malý poslanecký klub, o čtyřech nebo pěti poslancích. Malým stranám toto spojování umožní přežít pár let, ale v malých poslaneckých klubech spolu budou válčit. Vytváří to nestabilitu.
Policie se nachází v hluboké krizi. Má v logu „pomáhat a chránit”, ale mnoho insiderů by tam dnes spíš dopsalo „předstírat činnost, vyplňovat formuláře, čekat na výsluhy a držet hubu”. 
David Ondráčka: Pomáhat, chránit a vyplňovat výkazy, policie se topí ve vnitřní byrokracii
Názory
Zanikne sociální demokracie po spojení s komunisty? Strana, která má historii 130 let.
Těžko říct. Sledujeme její rozklad, to určitě. Jestli zanikne, to nevím. Od komunálních politiků, kteří ze sociální demokracie odcházejí, slyšíme, že chtějí založit novou sociální demokracii. Nějaká strana, která se bude podobat sociální demokracii, u nás bude existovat. Toto hnutí se svými ideami má v Česku velkou tradici. Z předvolebních průzkumů vyplývá, že se Češi chovají sociálně demokraticky. Ale jak to bude s touto konkrétní stranou je předčasné spekulovat. Může se stát, že budou sociální demokraté na kandidátkách přeskákáni komunisty a ve Sněmovně nebudou. Že sledujeme v přímém přenosu rozklad této strany, to je pravda. Otázkou je, jestli se tento rozklad zastaví, nebo vznikne nová, podobná strana.
Můžeme v Česku po říjnových volbách očekávat vznik stabilní vlády, který povede k prosperitě země?
Ne. Taká představa je nereálná. Pokud by nějakým zázrakem poskládala většinu současná koalice, tak by předváděla to, co předváděla doposud. Což nebylo něco, čím by se mohla Česká republika chlubit. Ke klíčovým reformám přistoupeno nebylo. Vládnutí bylo kostrbaté, leckdy proti postojům veřejného mínění. Pokud zvítězí opozice, tak hrozí, že se Andrej Babiš bude muset opřít o více stran. Což bude velmi komplikovat vládnutí. Vláda by byla velmi nestabilní. Nejstabilnější vláda, která by mohla Českou republiku někam posunout, by byla velká koalice ANO a ODS. K takovému modelu se zatím žádná politická strana nehlásí. Nedělám si naděje. Volby pověst nebo prosperitu Česka nikam neposunou.
