USA si pojistily Grónsko. Dohoda počítá s Golden Dome i setrváním ostrova v NATO
Spojené státy si novou dohodou s Dánskem a Grónskem výrazně posilují bezpečnostní pozici v Arktidě. Ujednání umožní Američanům rozmístit na ostrově části systému protiraketové obrany Golden Dome a podle Donalda Trumpa jim dává trvalou kontrolu nad bezpečností Grónska. Současně počítá s tím, že pokud by se ostrov někdy osamostatnil od Dánska, zůstane součástí NATO.
Spojené státy, Dánsko a Grónsko uzavřely novou bezpečnostní dohodu, která výrazně posiluje americkou roli na strategicky důležitém arktickém ostrově. Dokument v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN podepsali americký prezident Donald Trump, dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský premiér Jens-Frederik Nielsen.
Podle Trumpa jde o milník pro bezpečnost Spojených států, Arktidy i Evropy. Americký prezident uvedl, že dohoda plně řeší dosavadní bezpečnostní obavy Washingtonu a dává USA stálou kontrolu nad bezpečností v Grónsku. Zároveň prohlásil, že bez amerického souhlasu nebude moci žádná jiná země na ostrově vybudovat vojenskou základnu.
Agentura Reuters s odvoláním na části dohody uvedla, že Spojené státy získávají také právo rozmístit v Grónsku prvky plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. Dokument počítá rovněž s tím, že pokud by Grónsko v budoucnu vyhlásilo nezávislost na Dánském království, musí zůstat součástí Severoatlantické aliance.
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Trump Grónsko nekoupil. Novou dohodou ale získává něco praktičtějšího
Názory
Aktualizovaná dohoda z roku 1951
Nové ujednání navazuje na obrannou smlouvu z roku 1951, která Spojeným státům umožňuje v Grónsku budovat vojenská zařízení po předchozím informování místních úřadů. Nielsen uvedl, že nynější dohoda tuto smlouvu „posouvá z roku 1951 do roku 2026“.
Grónský premiér označil výsledek za „trojnásobné vítězství“ pro USA, Grónsko i Dánsko. Podle něj dohoda bere v úvahu práva obyvatel ostrova a také jeho další rozvoj.
Frederiksenová před podpisem uvedla, že ujednání může platit „věčně“ a že má zabránit tomu, aby Grónsko ovládli američtí protivníci. Zdůraznila také, že dohoda respektuje územní suverenitu Dánského království a zároveň umožňuje větší přítomnost spojenců v Arktidě.
Od požadavků na převzetí ostrova k dohodě
Trump přitom po svém návratu do Bílého domu opakovaně tvrdil, že dosavadní uspořádání nestačí a že Spojené státy by měly Grónsko získat. Nevylučoval ani použití síly a argumentoval strategickým významem ostrova a rostoucím vlivem Číny a Ruska v Arktidě.
Nová dohoda ponechává Grónsko součástí Dánského království, zároveň ale Washingtonu dává širší prostor pro vojenské a bezpečnostní působení na ostrově. Klíčovou součástí jsou především americká přítomnost, možnost zapojení Grónska do systému Golden Dome a závazek, že případná budoucí nezávislost ostrova nebude znamenat odchod z NATO.
