Lukáš Kovanda: Trump Grónsko nekoupil. Novou dohodou ale získává něco praktičtějšího
Trump Grónsko nekoupil, nová dohoda mu ale může zajistit dlouhodobý vliv na bezpečnost ostrova a omezit prostor pro Čínu a Rusko. Zpráva okamžitě rozhýbala akcie těžařů a ukazuje, jak roste strategický význam Arktidy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti. Dohoda má zároveň bránit tomu, aby v citlivých grónských odvětvích nebo vojenské infrastruktuře získaly pozice státy mimo NATO, zejména Čína či Rusko. Režim má platit dokonce i v případě budoucí grónské nezávislosti. Suverenita největšího ostrova světa však zůstává zachována a dohoda ještě prochází příslušnými schvalovacími procesy.
Trump tedy Grónsko nekoupil ani neanektoval. Získává však něco, co může být z hlediska amerických strategických zájmů praktičtější – dlouhodobě garantované postavení USA při zajišťování bezpečnosti ostrova a možnost bránit vstupu geopolitických rivalů do strategicky významných projektů. Spojené státy přitom disponovaly rozsáhlými vojenskými právy v Grónsku již na základě dohody z roku 1951. Nová úprava tato práva rozšiřuje, a především je zasazuje do současného soupeření Washingtonu s Moskvou a Pekingem.
Výrazný surovinový rozměr
Dohoda má také výrazný surovinový rozměr. Grónsko disponuje významnými zásobami prvků vzácných zemin, grafitu, molybdenu a dalších kritických surovin, jejichž dostupnost se v posledních letech stala bezpečnostním problémem. Čína nadále dominuje zpracování řady kritických kovů a Washington hledá alternativní dodavatelské řetězce. Právě vzácné zeminy jsou tento týden také jedním z témat americko-čínských jednání před plánovaným setkáním Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.
Německo chystá snížení daní z pohonných hmot i cenové stropy po vzoru Česka. Berlín chce řidičům ulevit zhruba o čtyři koruny na litr, podobná opatření připravuje také Polsko. Tlak na Babišovu vládu, aby se k regulaci paliv vrátila, tak roste, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Německo přebírá český recept na drahá paliva. Tlak na Babišovu vládu sílí
Money
Akcie rostou
Finanční trhy tento aspekt Trumpova oznámení zachytily okamžitě. Akcie společnosti Critical Metals, která ovládá projekt Tanbreez v jižním Grónsku, po skončení řádného obchodování vyskočily přibližně o 15 procent. Tanbreez patří mezi největší známá ložiska těžkých prvků vzácných zemin v západním světě. Critical Metals již letos uzavřela patnáctiletou smlouvu s americkou REalloys na odběr části budoucí produkce a Washington dlouhodobě projevuje o projekt strategický zájem.
Růst akcií ovšem neznamená, že samotná dohoda automaticky spustí těžbu. U podobných projektů nadále rozhodují investiční náklady, infrastruktura, financování, technologie zpracování i environmentální povolení. Trh však zjevně přisuzuje grónským projektům vyšší strategickou hodnotu a nižší geopolitické riziko. Zvláště důležité by bylo, pokud by širší americká kontrola nad citlivými investicemi fakticky usnadnila financování projektů americkými státními institucemi nebo uzavírání dlouhodobých odběratelských kontraktů.
Trumpova dohoda může nepřímo zvyšovat pozornost také vůči dalším společnostem působícím v Grónsku. Patří k nim například britská GreenRoc Strategic Materials, která rozvíjí grafitový projekt Amitsoq. Ten už získal třicetiletou těžební licenci a podporu evropských institucí. Evropská komise tento měsíc Amitsoq přímo označila za jeden z projektů, které chce EU v Grónsku podporovat. Brusel současně oznámil balík nových investic ve výši 200 milionů eur, zaměřený mimo jiné právě na kritické suroviny.
O grónské nerostné bohatství se stále intenzivněji zajímají jak Spojené státy, tak Evropská unie, zatímco nová bezpečnostní dohoda má omezovat prostor Číny a Ruska.
Islanďané se v referendu o obnovení jednání o vstupu do EU těsně vyslovili proti. V kampani se mluvilo o ekonomice, rybách i Donaldu Trumpovi. Jaké argumenty nakonec převážily?
„Proč se vlastně ženit?“ Islanďané Brusel odmítli, i když k němu mají blízko
Názory
Americká základna v Polsku
Pozornost zasluhuje rovněž načasování. Pouhý den před oznámením grónské dohody Trump uvedl, že pokročila jednání o vytvoření stálé základny americké armády v Polsku. Polsko dosud hostí americké vojáky zejména rotačně. Současně Pentagon provádí rozsáhlou revizi amerického vojenského rozmístění v Evropě.
Tyto kroky mohou naznačovat postupnou změnu geografie americké přítomnosti v Evropě. Zatímco Washington tlačí západoevropské spojence k větším výdajům na obranu a přezkoumává počty svých vojáků na kontinentu, strategický význam Polska, východního křídla NATO a Arktidy roste. Spojené státy tak mohou svou evropskou přítomnost nikoli jednoduše omezovat, ale částečně přesouvat na východ a na sever. Grónsko v takovém uspořádání představuje zároveň vojenskou základnu, prostor pro sledování severního Atlantiku a Arktidy i potenciální zdroj strategických surovin.
Uvažme, že přes Arktidu vedou nejkratší trajektorie ruských balistických raket směrem k Severní Americe. Grónsko je důležité pro včasné varování, sledování kosmu, ponorek i kontrolu severního Atlantiku. A s ustupujícím ledem roste význam arktických námořních tras. USA tím tedy současně vytlačují z prostoru Čínu.
