Miliardář Zahradníček: Z regionálního fondu budujeme evropskou investiční platformu

Miliardář a investor Michal Zahradníček spustil v roce 2024 Life BioCEEd s jasnou vizí objevit zejména ve středoevropských výzkumných laboratořích biotechnologické inovace, kterým soukromé peníze mohou pomoci vyrůst v globálně úspěšné produkty. Po dvou letech a desítkách prozkoumaných projektů hlásí fond několik realizovaných investic a rozšíření do západní Evropy. „Z původně regionálního středoevropského fondu se z nás  postupně stává evropská investiční platforma,“ říká Michal Zahradníček. 

Fond byl postaven na několika předpokladech, zejména na tom, že středoevropské univerzity a další výzkumná pracoviště mají ve svých laboratořích neobjevené diamanty. Potvrzuje se vám to? 

Měli jsme několik předpokladů, možná spíše hypotéz, a dnes už je můžeme poměrně dobře vyhodnotit. První byla, zda jsme ve střední a východní Evropě v takto rané fázi investování skutečně sami, respektive jak vypadá konkurence v celém ekosystému. Nás zajímá skutečně velmi raný výzkum, ještě před klinickou fází. A tahle hypotéza se nám potvrdila.

Dobře to ukazuje například naše domluva s Jagellonskou univerzitou v Krakově. Když jsme podepisovali licenční smlouvu, řekli nám, že jsme první soukromý investor, se kterým univerzita uzavřela licenční deal. A bavíme se o univerzitě založené ve 14. století. Podobnou zkušenost jsme měli v Gdaňsku. Ukázalo se, že pokud někde existují lidé, kteří opravdu chtějí technologie transferovat, často za nimi nikdo nepřichází a oni sami vlastně nevědí, jak dál s transferem výzkumu postupovat. 

Čím se vám daří instituce přesvědčit k uzavírání podobných dohod? 

Celé value proposition pro výzkumníky a jejich instituce je postaven na tom, ze kromě  financí na další rozvoj výzkumu, a tedy na technologický transfer, jim především - a to chci zdůraznit - poskytujeme poměrně rozsáhlý assessment (hodnocení) toho co je na jejich výzkumu hodnotného a proč, jaké jsou případné slabé stránky z heldiska komercializace a jak je odstranit. A hlavně předkládáme jasný plán dalšího postupu krok za krokem, abychom postupně zvyšovali hodnoty celé investice, na jejímž konci je lék připravený k použití u pacienta. A to je velmi náročná multikriteriální část, na kterou je potřeba mít obrovskou praktickou zkušenost z předešlých investic.. Výzkumné instituce zjistily, že je to pro ně užitečné, a začaly nás doporučovat dál v rámci svých kooperativních výzkumů napříč Evropou. 

Geniální chemik, miliardový byznys a kus štěstí. Příběh Antonína Holého

Enjoy

Česká věda si připomněla badatele, který objevil nový koncept léčivých látek, zachránil přes deset milionů životů a ze svého ústavu udělal nejbohatší výzkumnou instituci v zemi. Antonín Holý by se 1. září dožil 90 let. Jeho příběh kombinuje erudici, neskutečnou pracovitost, trpělivost, určitý smysl pro byznys a pak také velké štěstí. Proto je fascinující, inspirativní, i když možná obtížně opakovatelný.

Josef Tuček

Přečíst článek

Jsou ta jednání se západoevropskými institucemi odlišná od těch „z východu“? 

Tam je ta tradice velká a praxe velmi odlišná. Například v takzvaném Golden Triangle v Británii jsme prošli poměrně důkladným prověřováním. Mají vlastní venture strukturu a několik kol si ověřovali, kdo jsme a jak pracujeme. Postupně jsme je přesvědčili, že participace LBC na některých projektech transferu dává smysl.  

Dostali jsme se také do Německa, Itálie a nově se díváme na Francii. V Itálii například jednáme o onkologickém výzkumu spojeném s Politecnico di Milano a švýcarským onkologickým institutem. Takže z původně regionálního fondu se z LBC přirozeným způsobem stává evropská investiční platforma. 

Diamanty existují. Jsou ale dobře ukryté

Vraťme se k těm pilířům, na kterých jste fond stavěli. Jedním z nich bylo, že ve střední a východní Evropě existují „skryté diamanty“ – kvalitní výzkum, který nikdo neumí komercializovat. Platí to? 

Platí, ale trochu jinak, než jsme si původně představovali. Ty diamanty tam jsou, jenom jsou pravděpodobně ještě lépe ukryté, než jsme čekali. Jsou to skutečně jednotlivé výjimečné týmy a jejich vynálezy ukryté mezi stovkami bezvýznamných projektů. Když to srovnáme s těmi západoevropskými institucemi, ty bývají většinou silné jako celek, mají vybudovanou robustní infrastrukturu pro transfer technologií. Cambridge například licencuje kolem stovky patentů ročně, Oxford stejně tak. Ve střední Evropě je ale situace jiná - jsou zde občas ostrůvky excelence uvnitř výzkumných institucí, které jsou jako celek v kontextu západního světa spíše slabé.  

Pro nás to celé rozložení není problém. My nepotřebujeme najít stovky investic. Pokud za tři roky vytvoříme portfolio zhruba třiceti opravdu kvalitních investic, budeme spokojeni. A podle toho, jak se pipeline vyvíjí, bychom se k tomuto číslu měli dostat. 

Svaly bez cvičení už nejsou sci-fi. Vědci zkoušejí novou generaci léků

Názory

S přibývajícím věkem lidé ztrácejí svalovou tkáň. Dá se to zpomalit cvičením, ale není to moc pohodlné. Farmaceutické firmy však už testují nově vyvinuté látky, které by měly muskulaturu bezpečně posílit. A to bez namáhavého sportování.

Josef Tuček

Přečíst článek

Jak to tedy vypadá s reálnými projekty? 

Identifikovali jsme přibližně tisíc institucí. Z oslovených institucí jsme postupně získali zhruba 500 konkrétních výzkumných zamerů. Sto padesát jsme vyřadili prakticky okamžitě. U zbylých 350 jsme provedli první assessment a u 32 z nich následoval detailní assessment, což už je velmi rozsáhlý dokument pro investiční komisi. 

Z těchto projektů zatím deset investiční komise schvalila a šest jsme již zasmluvnili a zainvestovali. To je podle mě důležité číslo, protože ukazuje, jak silný filtr používáme. Nejde nám o to vytvořit co největší portfolio. Jde nám o to vybrat několik projektů, u kterých skutečně věříme, že je dokážeme posunout do další fáze. 

Jakých oblastí se těch šest investic týká? 

Máme dva české projekty, dva polské, jeden britský a jeden italsko-švýcarský. Je tam například projekt z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, projekt diagnostiky mnohočetného myelomu z Fakultní nemocnice Hradec Králové, diagnostika astmatu z USL (Universal School of Londdon), projekty zaměřené na fibrózu z Jagellonské university v Krakově, a roztroušenou sklerózu  z Univerzity v Gdaňsku a onkologický projekt týkající se karcinomu prostaty (Itálie a Švýcarsko) a výzkum ALS (také Itálie).

Musíme rozlišovat mezi schválením investice a dokončením transakce. Investiční komise může projekt schválit a stanovit parametry, za kterých jsme připraveni investovat. Pak ale začíná vyjednávání s univerzitou nebo jiným vlastníkem duševního vlastnictví, což může trvat měsíce a nemusí vždy končit úspěcheme, tedy uzavřením investiční smlouvy. 

Montana pouští pacienty k neschváleným lékům. Riziko i cenu ponesou sami

Zprávy z firem

V americkém státě Montana začala platit pravidla, podle nichž smí farmaceutická firma prodat pacientům experimentální lék, který ověřila třeba jen na pouhých deseti dvaceti lidech. Takový medikament nemá nejmenší šanci projít standardním schvalovacím řízením. Ale tady ho může nemocný získat. Pokud na něj má.

Josef Tuček

Přečíst článek

Kolik kapitálu chcete mít do konce roku zainvestováno? 

Měli bychom být přibližně na třetině fondu s deseti projekty. Je ale trochu zavádějící dívat se pouze na to, kolik peněz už fyzicky odešlo. Investice je rozdělena do několika tranší. Smlouvu můžeme podepsat dnes, ale druhá nebo další tranše může přijít až za rok nebo dva podle toho, zda výzkumný tým splní stanovené milníky. Když nesplní, o další tranše přijde.

V biologii nelze odstranit všechna rizika 

Zmiňoval jste, že v takto rané fázi výzkumu jste v našem regionu jediným fondem. Přemýšleli jste, proč tomu tak je? Je to příliš rizikové? 

Rizikové to samozřejmě je, ale to není hlavní důvod. Část rizika eliminujeme naší expertízou a metodikou. V biologii samozřejmě nikdy neodstraníte všechna rizika. Dokud neprobehnou finalni testovani na člověku, nemáte definitivní odpověď. U medical devices je zase rizikový profil jiný. Vlastně každý výzkum má jiná rizika a právě v jejich identifikaci a eliminaci je hlavní síla LBC.

O vztahu vědy, velmi často financované veřejnými prostředky, a byznysu se mluví čím dál častěji. Daří se tento posun směrem ke komercializaci vědeckého poznání v Evropě dostatečně urychlovat?

Když se podíváme na vědecké publikace, evropské instituce vytvářejí velmi významnou část světové vědecké produkce. Ale když se podíváte na hodnotu, která z nich následně vzniká, evropský podíl je výrazně menší. Mezi těmito dvěma čísly je mezera. Samozřejmě nelze říct, že každý evropský výzkum je kvalitní. Ale při tak obrovském množství vědecké produkce tam kvalitní projekty být musí. 

Vakcíny proti rakovině, konec věčných chemikálií a energetická soběstačnost. Čím nás vědci překvapí?

Enjoy

Bezpečnost, energetika, dostupné a účinné léky, dostatek vody a potravin. To jsou bezesporu největší výzvy, před nimiž lidstvo aktuálně stojí. Vědci a inovátoři po celém světě pilně pracují na tom, aby právě věda dokázala alespoň některé z těchto problémů vyřešit. Světové ekonomické fórum připravilo report představující desítku technologií, které jsou „na prahu“ uvedení a jež mají potenciál některé z velkých problémů lidstva pomoci řešit. Které to jsou?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Jak jste museli proměnit svá vlastní očekávání a případně svůj vlastní přístup? 

Uvědomili jsme si, že musíme být ještě selektivnější, než jsme původně čekali. Výhoda je, že většinou nestojíme ve frontě s dalšími fondy. Pipeline si vytváříme sami přes vztahy s akademickými institucemi. Díky tomu nejsme pod tlakem, že projekt musíme vzít jen proto, že o něj má zájem někdo další. Když nám něco nesedí, peníze prostě nedáme. Je to pracnější způsob investování, ale myslím, že výsledkem bude kvalitnější portfolio. Druhá věc je, že jsme se naučili velmi aktivně zasahovat do dalšího vývoje projektu. Nejsme investor, který pošle peníze a čeká. Aktivně spoluvytváříme budoucí produkt a spin-off, v němž vzniká.  

Diagnostika astmatu z vydechovaného vzduchu

Pojďme ke konkrétním projektům, zaujal mě ten zaměřující se na diagnostiku astmatu. Čím vás oslovil? 

Současná diagnostika astmatu, zejména u dětí, není zdaleka tak jednoduchá, jak si lidé představují. Projekt, do kterého jsme investovali, vyvíjí zařízení analyzující vydechovaný vzduch pomocí senzorů a mikropocesorů. Ambicí není pouze zjistit, zda pacient astma má, ale také určit jeho typ, což může pomoci s volbou následné léčby. Výhodou je jednoduchost. Vyšetření je výrazně snazší než klasická spirometrie, zejména u dětí, a zařízení by potenciálně mohl používat i běžný pediatr. 

V jaké fázi projekt je? 

Máme prototyp a připravujeme data potřebná pro evropskou certifikaci podle MDR a získání CE označení. Současně jsme redesignovali klinickou studii. Původní návrh podle nás neodpovídal KPI, které potřebujeme pro další fázi projektu. Studii jsme proto rozdělili na dvě linie. Část poběží v Británii a část v České republice.  

Bez peněz, které Trump zařízl, se komplikuje vývoj nadějných léků

Enjoy

Trump zařízl vývoj moderních vakcín a antibiotik. Mezi oběťmi rozpočtových škrtů je i slibná látka lariocidin, která mohla zachraňovat životy tam, kde jiná antibiotika selhávají. Vědci varují, že bez státní podpory hrozí kolaps vývoje léků, na nichž mohou záviset miliony životů.

Josef Tuček

Přečíst článek

Tady tedy ukazujete, že jste aktivními investory… 

Přesně. Peníze jsou jen jedna část. Když vstupujeme jako investor takto brzy, zásadní je správně nastavit další experiment, klinickou studii nebo endpointy. Pokud to uděláte špatně, můžete utratit spoustu peněz a za dva roky zjistit, že jste vlastně nedostali odpověď na otázku, kterou potřebuje budoucí investor nebo kupující. Naší prací je u projektu snižovat riziko. Každým dalším krokem potřebujeme odpovědět na konkrétní otázku a zvýšit jeho hodnotu. 

První zájemce o exit už se objevil

Už máte nějaké případy, u kterých roste zájem větších investorů? 

U jednoho z našich prvních projektů z Ústavu molekulární genetiky nás oslovil mezinárodní investor zaměřený na dermatologické genetické terapie. Byla to ukázková situace. Originální základní výzkum znal už z dřívějška, ale tehdy pro něj byl příliš raný a rizikový. Mezitím do něj vstoupilo LBC a projekt se posunul. Máme nastavený další milník, a pokud budou výsledky odpovídat očekávání, může následovat due diligence a debata o exit transakci. To je pro nás samozřejmě velmi zajímavé, protože by se ukázalo, že ten model funguje přesně tak, jak jsme ho navrhli: najít velmi raný výzkum, investovat do jeho validace, snížit riziko a následně ho předat hráči, pro kterého už je velikostí i stupněm vývoje relevantní. 

Takže první exit? 

Mohlo by se to povést, ale zatím jsem opatrný. Nejdřív se musí dotáhnout další vědecký milník a opatřit si lepší data. Pokud dopadne dobře, teprve potom se může spustit skutečný proces due diligence. Pro nás je ale důležité už to, že ten zájem vznikl. Potvrzuje nám to, že existuje přirozený kupující pro projekt ve chvíli, kdy ho posuneme z příliš rané fáze do fáze, ve které už je pro většího hráče zajímavý. 

Anarchokapitalista Urza: Majetek člověka vyrušuje

Leaders

Programátor, publicista a propagátor anarchokapitalismu Urza vydává novou knihu o anarchoagorismu. V ní podle svých slov nabízí praktickou cestu ke svobodě. Co tedy podle něj je svoboda a jak jí dosáhnout ve světě, kde se pravidlům nelze snadno vyhnout? A jak situaci mění umělá inteligence?

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Případní kupci stojí ve frontě, nebo musíte aktivně hledat? 

Samozřejmě musíme být velmi aktivní. Účastníme se klíčových konferencí, kde se potkáváme s venture fondy, farmaceutickými společnostmi a dalšími hráči. Zároveň tam vozíme vědce z našich projektů, protože právě oni svou technologii prezentují nejlépe. Postupně se ale situace mění. Jak máme více projektů a jsme v ekosystému vidět, začínají nás protistrany oslovovat samy. U zmíněného zájemce o náš dermatologický projekt to fungovalo právě takto. Projekt si pamatovali z dřívějška, zjistili, že jsme licenci získali my, a ozvali se nám. Klíčová je ale ještě jiná věc, a sice vědět, co bude oborově zajímat ty největší hráče za deset let. K tomu je potřeba kombinace strategické rozvahy a skvělých informací získávaných z řad velkých VC v západní Evropě.

Když to shrnu: sice jste museli proměnit některá očekávání, ale jinak se vám klíčové teze při zakládání fondu potvrdily, navíc jste se rozkročili do západní Evropy. Co budou vaše další kroky? 

První úkol je dostat současné projekty k jejich dalším milníkům a přiblížit je exitu. U některých jde o klinické studie, u jiných o další experimentální validaci nebo regulatorní proces. Druhý úkol je pokračovat v budování portfolia. A třetí věc je začít dokazovat poslední část našeho modelu - že projekt dokážeme nejen najít a posunout, ale také prodat nebo licencovat dál velkému hráči. Pokud se nám podaří první exit, bude to samozřejmě velmi silná validace celého konceptu.