Sada předposledních letošních zasedání centrální bank přinesla na trhy zajímavé novinky a často trhy notně překvapila, což se týká zejména amerického Fedu. Naopak Evropská centrální banka je na vítězné vlně a bude se snažit neuhnout ze svého fungujícího nastavení. Události posledních dní přinesly novinky i do rozhodování polské a české centrální banky, ty ale zatím potřebují čas na jejich vyhodnocení. Do konce roku zbývá už jen jedno zasedání, a tak trhy bedlivě sledovaly, jak se centrální banky dívají na aktuální situaci a jaké dávají výhledy na začátek příštího roku.

Americký Federální rezervní systém (Fed) sice uvolňuje, ale snaží se mírnit uvolňování trhu tím, že mu vnáší do očekávání nejistotu. Guvernér Fedu Jerome Powell zmínil, že trhy by neměly brát dosud jisté prosincové snížení sazeb jako zaručené. Pro trh to znamená ohrožení aktuálně očekávané trajektorie poklesu sazeb a směrování dolaru k jeho posílení.   Evropská centrální banka (ECB) naopak dává pozor, aby trhy ničím nepřekvapila, a drží se aktuálního nastavení, které jí, zdá se, dokonale vyhovuje. Inflace se drží blízko cíle a guvernérka Christine Lagardeová zní spíše optimisticky. Od ECB tak v dohledné době nelze čekat velké kroky.  

Polská národní banka (NBP) sice sazby snížila, ale její výhled naznačuje, že se nechystá zrychlovat tempo poklesu sazeb a kurzu polského zlotého (PLN) se zasedání centrální banky dotklo jen mírně.  Česká národní banka (ČNB) ponechala sazby beze změny, přesto se zdá, že její postoj k monetární politice přestává být tak přísný, jak byl ve třetím čtvrtletí letošního roku. ČNB si nechává otevřené dveře ke všem krokům, tedy jak zvýšení, tak i snížení sazeb.  

ČNB zůstává ve vyčkávacím módu, koruna stabilní

Včerejší zasedání bankovní rady ČNB nepřekvapivě ponechalo sazby beze změny. ČNB s jejich poklesem už dlouho nepočítá, guvernér Aleš Michl dlouhodobě razí názor, že se chtějí držet spíše opatrného postoje a vyšších sazeb. Nižší inflace v září nakonec nevydržela a podle předběžných dat v říjnu vystoupala z 2,3 procenta na 2,5 procenta, což je úroveň, která nechává malý prostor pro uvolnění. Pro ponechání sazeb beze změny pak hovoří i svižný růst mezd v ČR a stále robustní spotřeba domácností.  

Pro trhy byl důležitý i pohled guvernéra Michla na čerstvé novinky v podobě nového programového prohlášení vlády a samozřejmě také posunutí účinnosti a změny v programu emisních povolenek ETS2. ČNB je podle slov guvernéra zachytila, ale zatím je příliš brzy na to, aby měli novinky zanalyzovány. Jejich dopad na politiku centrální banky tak teprve uvidíme. Pro korunu to znamená výhled na stabilitu.  

Fed nedávno překvapil trhy  

Poslední zasedání Federálního výboru pro otevřený trh (FOMC) s sebou přineslo řadu očekávaných věcí. Očekávané bylo jak snížení sazeb o 25 bodů na 4,00 procenta, tak i oznámení o ukončení programu kvantitativního uvolňování od začátku prosince 2025. Fed tak ke snižování sazeb zastavil utahování monetární politiky skrz velikost bilance. Zdá se však, že FOMC chce zmírnit trhem vnímané uvolnění monetární politiky, a tak Jerome Powell prohlásil, že trhy by neměly brát prosincové snížení sazeb na 3,75 procenta jako jistou věc a mají být připraveny na možnost, že sazby v prosinci neklesnou.  

Pro trhy to byla náročná situace a zdá se, že se s ní srovnávají už několik dní. Komentář totiž boří na poslední prognóze vývoje sazeb vystavěná očekávání směrem k poklesu sazeb, a také přilívá velkou nejistotu do očekávání na příští rok. Problémem je totiž to, že poslední tečkový graf naznačil hlubokou rozpolcenost trhu ohledně vývoje sazeb v roce 2026. Část FOMC preferovala spíše utaženější monetární politiku, zatímco jiní členové byli spíše pro nižší sazby. Jasně většinový názor naprosto chyběl. Komentář Jeroma Powella přiklání výhled spíše na jestřábí stranu, ale ta není pro trhy zrovna komfortní. Navíc jsou ve stavu, kdy nemají k dispozici důležitá data, neboť přetrvávající government shutdown způsobil nedostupnost dat z trhu práce a trhy tak neví, jak si jeden z nejvýznamnějších ukazatelů pro Fed stojí. Samozřejmě sledují jiná data, jako ADP i JOLTS, ale údaje o tzv. payrolls začínají chybět a jejich obnovení není v dohledu. 

Zatím ale došlo pouze ke zmírnění očekávání. Pravděpodobnost snížení sazeb na prosincovém zasedání klesla z 95 procent na cca 65 procent a dále neklesá.  

ECB zůstává na svém "sweet spotu" 

ECB si doslova užívá aktuální situaci. Inflace je blízko inflačnímu cíli a zdá se, že díky utlumenému růstu v Německu a poklesu cen potravin nemusí nutně růst. Ceny energií klesají a vypadá to, že se začíná stavět na nohy i ekonomika. Guvernérka Christine Lagardeová navíc zmínila, že řada proinflačních rizik i rizik pro ekonomiku mizí a ECB zní téměř optimisticky. Není tak na místě počítat se změnou sazeb, ECB bude chtít současné „fungující“ nastavení sazeb udržet co možná nejdéle a bude chtít zůstat věrná myšlence: „Neopravuj to, co funguje“.  

 Na listopadovém zasedání řešila bankovní rada Polské národní banky zajímavý rébus. Inflace se dostává níže a zdá se, že ceny energií, které měly být hlavním argumentem pro udržování vyšších sazeb, klesají napříč Evropou. Trh se tak dočkal urychlení snížení sazeb a snížení na 4,25 procenta už na listopadovém zasedání. Trhy budou primárně sledovat to, jak se NBP postaví k dalšímu vývoji sazeb. Zdá se však, že se trhy mají nyní připravit na pauzu v uvolňování. Pouze v případě, že by inflace i nadále překvapovala svým poklesem, může k dalšímu snížení sazeb dojít dříve. 

Výhled kurzů  

Dolar se veze na vlně překvapivě jestřábího Fedu a posiluje až k hladině 1,150 vůči euru. Její prolomení a posun k 1,130 momentálně nelze vyloučit, aktuální síla dolaru stojí a padá s výhledem na úrokové sazby. Trhy budou velmi netrpělivě sledovat také vývoj inflace. Ta se v září zastavila na 3,0 procenta a pokud by opustila fluktuační pásmo a zrychlila nad 3,0 procenta, bude to pro Fed pádný důvod k tomu, aby s uvolňováním brzdil. Dolar by pak mohl prolomit hranici 1,150 a pokračovat k výše zmíněné hladině 1,130 dolaru za euro.. 

Polský zlotý je tradičně na vývoj sazeb v USA citlivý a na jejich růst zpravidla reaguje oslabením. Totéž se na EUR/PLN páru děje i teď. K silnému dolaru se navíc přidal i test významné hladiny na 4,22, od kterého se zlotý zatím odrazil. Pokud by se posilování dolaru vyčerpalo a dolar začal oslabovat, počítejme s návratem kurzu EUR/PLN pod 4,25 a dalším testem 4,22. Svou roli může sehrát i NBP, pokud by se rozhodla ponechat sazby beze změny a přidržet se spíše opatrné jestřábí rétoriky.  

ČNB trhy nepřekvapila a zdá se, že trhu ani nevadí to, že se ČNB posunula k lehce holubičí rétorice, kdy opustila výhled na to, že sazby budou buď stabilní nebo porostou a bankovní radní si nechávají otevřené dveře ke všem možnostem. Koruna by tak měla zůstat stabilní poblíž aktuálních hodnot, pokud jí k posílení nebo oslabení nepomůže obchodování na USD.  

Tomáš Kudela, hlavní analytik společnosti SAB Finance

„Nejdražší socialistické město světa.“ Investoři opouštějí New York kvůli nové levicové radnici

Politika

Zvolení nového starosty New Yorku, Zohrana Mamdaniho, okamžitě otřáslo tamním trhem s nemovitostmi. Politik s radikálně levicovou agendou slibuje vyšší daně, regulaci nájmů a bezplatnou městskou dopravu. Zatímco jeho příznivci slaví vítězství sociální spravedlnosti, investoři a developeři už hledají útočiště — především na Floridě.

Zdeněk Pečený

Přečíst článek

Bankovní rada České národní banky nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.

Guvernér ČNB Aleš Michl uvedl, že bankovní rada o ponechání základní úrokové sazby rozhodla jednomyslně. V české ekonomice převažují rizika ve směru vyšší inflace, uvedl Michl. Doplnil, že aktuální podmínky v ekonomice stále vyžadují relativně přísnou měnovou politiku. Pro další rozhodování o sazbách si bankovní rada podle Michla nechává všechny možnosti otevřené.

„Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilní poblíž dvouprocentního cíle. To vyžaduje, aby růst peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, úvěrová dynamika zůstala umírněná,“ řekl Michl. 

Bankovní rada vidí proinflační riziko v možném zrychlení růstu množství peněz v ekonomice kvůli úvěrům domácností i kvůli růstu celkových výdajů veřejného sektoru. Ve směru vyšší inflace působí podle ní i pokračující rychlý růst mezd společně s trvajícím napětím na trhu práce. Riziko vidí bankovní rada i ve zdražování potravin a setrvačnosti inflace ve službách. Nejistotou pro výhled zůstává vývoj války na Ukrajině a citlivost finančních trhů na zadluženost některých západních zemí.

Dopad očekávaných kroků nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě na vývoj inflace Michl nechtěl nyní předjímat. „Programové prohlášení teprve analyzujeme,“ řekl. Zásadní změnu inflačního vývoje nečeká ani od odložení spuštění systému emisních povolenek pro dopravu a lokální vytápění ETS 2 o rok. Podle Michla se tím problém pouze posunul v čase.

Guvernér ČNB nechtěl předjímat, jak bude bankovní rada rozhodovat o nastavení sazeb na svém prosincovém jednání. Podle něj to neudělal ani žádný ze členů rady na dnešním jednání. „Necháváme si všechny možnosti otevřené ve směru dolů nebo nahoru podle vývoje rizika,“ řekl Michl.

Investona, další hráč na trhu drobných investic. Chce „rozhýbat Čechy“ k investování

Money

Na účtech českých bank leží asi čtyři biliony korun. Češi finance nechávají ležet ladem. Nevědí, jak je výhodně zhodnotit. Investování nerozumí, nevědí, co s penězi. Obecně Češi neinvestují. Obchodníci s finančními produkty vycítili možnost. Nyní přichází na trh portál Investona, platforma, stojící na základech obchodníka s cenným papíry Colosseum.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Bankovní rada nechala beze změny také lombardní a diskontní úrokovou sazbu. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala 4,5 procenta. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, bankovní rada ponechala na 2,5 procenta.

ČNB v době inflační vlny držela základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, snižovat ji začala v prosinci 2023. Zatím k poslednímu uvolnění měnové politiky sáhla bankovní rada v květnu, kdy snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na současnou úroveň.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení. Zároveň ale při vyšších úrocích roste zhodnocení vkladů na účtech.

Zhoršený výhled

Kromě sazeb představila ČNB také pohled do budoucna, když zhoršila výhled hospodářského růstu Česka. V letošním roce se hrubý národní produkt (HDP) zvýší o 2,3 procenta a příští rok o 2,4 procenta, vyplývá z makroekonomické prognózy. V srpnu ČNB čekala pro oba roky hospodářský růst 2,6 procenta. Průměrná inflace letos podle ČNB bude 2,5 procenta, v srpnu ji odhadovala na 2,6 procenta.

V příštím roce očekává centrální banka zvolnění inflace na průměrných 2,2 procenta, v roce 2027 její opětovné zrychlení na 2,5 procenta. Hospodářský růst by měl podle prognózy ČNB v roce 2027 výrazně zrychlit a měl by dosáhnout 2,8 procenta.

„Česká republika pokračuje v solidním ekonomickém růstu. Hlavním tahounem ekonomiky je spotřeba domácností,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

ČNB je ve výhledu na letošní rok pesimističtější než ministerstvo financí, jehož dnešní prognóza čeká růst HDP 2,4 procenta. V příštím roce naopak ministerstvo financí čeká zpomalení hospodářského růstu na 2,2 procenta.

Prognóza ČNB také očekává silnější kurz koruny, než s jakým počítala srpnová predikce. Letos bude podle aktuální prognózy průměrný kurz koruny 24,70 koruny za euro, proti srpnovému odhadu by česká měna měla být o 20 haléřů silnější. V příštím roce koruna podle ČNB posílí na průměrných 24,60 koruny za euro, na stejné úrovni kurz zůstane i v roce 2027.