Polsko nespěchá se vstupem do eurozóny. Usiluje nyní spíše o získání křesla ve skupině největších ekonomik světa G20. V rozhovoru s listem Financial Times to uvedl polský ministr financí Andrzej Domański. "Naše ekonomika si zjevně vede lépe než většina těch, které mají euro," uvedl Domański. "Máme k dispozici čím dál více údajů, výzkumů a argumentů k zachování polského zlotého," dodal.
Pohonné hmoty v Polsku jsou stále dramaticky levnější než ty v Česku. Rozdíl činí v případě benzínu průměrně 7,70 koruny za litr, v případě nafty dokonce 7,80 koruny za litr. Vyplývá to z dat, která včera zveřejnila Evropská komise. Jedná se o průměry, resp. rozdíly průměrů, vždy za celou zemi; například v pohraničí se ceny od těch průměrných mohou i poměrně výrazně lišit.
Polský zlotý dnes poprvé v historii stojí méně než pět korun. Za rekordním oslabením polské měny vůči té české jsou i půtky Varšavy s Bruselem, Čechům díky nim dále zlevňují nákupy v Polsku.
Polský zlotý dnes vůči koruně znehodnotil na svoji nejslabší úroveň za poslední měsíc. Dnes ráno se prodával i za méně než 5,09 koruny, tedy nejlevněji od letošního 17. října, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Z dlouhodobého hlediska je polská měna stále blízko svých historicky rekordních minim vůči koruně. Na absolutní minimum se propadla letos 7. října, kdy se prodávala i za méně než 5,01 koruny, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Trhy se po šoku ze zahájení války na Ukrajině zčásti stabilizují. Koruna zpomalila své prudké oslabování. Unce zlata za poslední dva týdny podražuje o skoro 5000 korun.
Zdražování pohonných hmot nabírá na obrátkách, u ropy hrozí cena 100 dolarů za barel. V uplynulém týdnu v Česku zdražily jak benzín, tak nafta o více než dvacet haléřů na litr. Natural 95 vyjde podle údajů společnosti CCS na 36,41 koruny, nafta na 35,36 koruny za litr. Jedinou úlevou je Polsko – litr benzínu je hned za hranicemi levnější o osm korun a stojí tak zhruba stejně jako v Česku před rokem.
Polská vláda počínaje dneškem na půl roku snižuje DPH na pohonné hmoty, hnojiva či potraviny. Česká koruna přitom zpevňuje na svoji nejsilnější úroveň vůči polskému zlotému v historii. Co to znamená pro Čechy? Že za čárou nakoupí tak výhodně jako nikdy.
Dopady možného dalšího zhoršení stupňujícího se rusko-ukrajinského konfliktu zasáhnou mezi středoevropskými ekonomikami nejtíživěji tu polskou. Ve své prognóze to předvídá Citigroup, třetí největší banka v USA. Podle ní bude polská měna, zlotý, zasažena hůře než česká koruna nebo maďarský forint.
Česká koruna na Štědrý den poprvé od února 2020, tedy od doby před propuknutím pandemie, posílila pod úroveň 25 korun za euro. Podle dat Bloombergu prolomila tuto psychologickou hranici krátce před 14:30 středoevropského času. Posílila až na úroveň 24,972 za euro. Následně ale část svých zisků odevzdala a kurs se vrátil zpět nad úroveň 25 korun za euro. Česká měna i tak jako jediná z měn zemí Visegrádské skupiny letos vůči euru zpevnila.
Česká koruna se právě nyní obchoduje na nejsilnější úrovni vůči polskému zlotému v celé novodobé historii. Je vůči polské měně nejsilnější od 90. let, kdy jak Česko, tak Polsko procházely transformačním období. V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kurzu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000.
Polská měna je vůči koruně teď nejslabší od roku 2000, Čechům tak nebývale zlevňují nákupy v Polsku. Berou útokem obchody s potravinami, oděvy i třeba nábytkem.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
