Čína sice stále pálí uhlí, nastartovala ale obrovský boom obnovitelných zdrojů. Táhne to její ekonomiku. Jak to dopadne na Evropu, vysvětluje v komentáři Martin Seyček z investičního fondu J&T Energy. A jak do energetiky nyní investovat?

Země, která byla ještě před dvaceti lety synonymem pro uhelný smog, se dnes stává globálním lídrem v čistých technologiích. Celková spotřeba elektřiny v Číně rostla posledních pět let o 5 až 7 procent ročně, tedy rychleji než čínské HDP. I přes masivní výstavbu obnovitelných zdrojů (Čína jich instaluje ze všech zemí na světě nejvíce v absolutní hodnotě), tato země ale stále pálí rekordní objemy uhlí. Země draka na to ale jde chytře. 

Solární boom a rekordní kapacity

Od roku 2021 Čína navýšila svou kapacitu výrobních zdrojů elektřiny o více než 1 500 GW, tedy více než USA za celou svou historii. Jen v roce 2025 přidala cca 550 gigawattů (GW) nových zdrojů. Zatímco všechny výrobní zdroje v Číně zaznamenaly za poslední desetiletí nárůst instalovaného výkonu, nejvíce transformativním vývojem byl od roku 2015 nárůst kapacity solárních elektráren, a to o více než 1 500 procent.

Solární elektrárny loni představovaly rekordních 18 procent z provozní kapacity v Číně, což je nárůst oproti pouhému 2,4 procenta podílu solární energie v roce 2015. Boom obnovitelných zdrojů umožnil Číně snížit podíl výroby elektřiny z uhlí na celkovém mixu výroby energie, a to z 64 procent v roce 2015 na rekordně nízkých 43 procent v loňském roce. Solární energie nyní představuje druhou největší kapacitu výroby elektřiny v Číně po uhlí a zdá se být připravena na další růst v průběhu zbytku desetiletí díky masivnímu nárůstu výroby solárních komponent v Číně v posledních letech. 

Jádro jako druhý pilíř

Z 62 jaderných reaktorů, které se aktuálně globálně staví, jich stojí polovina v Číně. V Evropě jsou to jen 3 reaktory. Navíc dva ze tří malých modulárních reaktorů, které jsou globálně v provozu, jsou v Číně a jeden v Rusku. 

Celkově se čistá elektrická kapacita Číny mezi lety 2015 a 2025 zvýšila o 253 procent, zatímco kapacita výroby z fosilních paliv vzrostla o 50 procent, což vedlo během tohoto desetiletí k celkovému nárůstu výroby elektrické energie o 113 procent. Čína tedy masivně staví obnovitelné zdroje a nově i jádro, ale nevypíná bezhlavě uhlí. Ani nemůže, pokud její spotřeba elektřiny roste o 5 až 7 procent ročně. Čína je tím pádem i dobře připravena na masivní růst spotřeby elektřiny poháněný datovými centry a umělou inteligencí. Podle projekcí BNEF se datová centra v USA budou podílet na růstu poptávky po elektřině v letech 2024 až 2030 z 38 procent, zatímco v Číně to bude spíše méně, růst spotřeby elektřiny potáhne hlavně elektrifikace a robotizace průmyslu a rozvoj eletromobility. 

Levné panely z Číny?

Čína kontroluje více než 80 procent globálního dodavatelského řetězce solárních fotovoltaických panelů. Také ale vyrábí přibližně 80 procent všech bateriových článků pro elektromobily na světě a dominuje také lithiovým bateriím v energetice. Tato dominance je klíčem k jejímu úspěchu v elektromobilitě, kde Čína v roce 2024 tvořila 70 procent globální produkce. Již skoro polovina nově prodaných aut v Číně má čistě elektrický pohon. Pro srovnání, v Evropě je to do 20 procent a v USA jen asi 7 procent. 

Čína je aktivní i ve výrobě větrných turbín. Zatímco dříve globálnímu trhu dominovaly evropské firmy jako Vestas a Siemens, v roce 2024 bylo 6 z 10 největších výrobců větrných turbín z Číny (v čele s firmami Goldwind a Envision). Ty pronikají zvláště na rozvíjející se trhy, a to díky slušné kvalitě a výrazně nižší ceně. Evropa se jim zatím ze strachu z potenciálních kybernetických útoků brání. 

Geopolitika místo klimatu

Proč tedy Čína tak šlape do zelené energetiky? Primárním motivem není ochrana klimatu, ale národní bezpečnost. Čína dováží přes 70 procent své ropy a 40 procent  zemního plynu, což ji činí ve světle aktuální geopolitické nestability zranitelnou. Mimochodem, Evropa dováží dokonce 90 až 95 procent své ropy a zemního plynu. Masivní rozvoj elektromobility a zelené energetiky tedy slouží Číně jako redukce závislosti na dovážené fosilní energetice, přestože v některých provinciích elektromobily „jezdí vlastně na uhlí“.  Navíc nová energetika přispěla v roce 2024 k růstu čínského HDP rekordními 10 procent. Tento sektor se stal novým pilířem ekonomiky, který nahrazuje krizí zmítaný realitní trh. 

Zatímco EU bojuje za snižování emisí za každou cenu, Čína se soustředí na ovládnutí trhu s technologiemi, které toto snížení umožňují. EU nyní čelí dilematu: buď bude dále instalovat levné čínské panely a zvýší svou závislost na Pekingu, nebo podpoří drahou domácí výrobu a zpomalí svou vlastní energetickou tranzici. Ve Spojených státech si zvolili druhou možnost a podporují lokální výrobu energetických komponent. S nízkými domácími cenami plynu a tím pádem i elektřiny si to ale mohou dovolit snadněji než Evropa. 

A co to vše znamená z pohledu investic do energetiky? Fond, který řídím, investuje do akcií veřejně obchodovaných společností napojených na sektor energetiky, převážně do výrobců technologií a zařízení pro výrobu, přenos a skladování elektrické energie. Jak jsem nastínil, globální trh mnoha z těchto komponent ovládá Čína, přesto my v Číně z principu neinvestujeme z důvodu místního totalitního režimu a nevyzpytatelnosti státních zásahů do ekonomiky. Při investici do evropských a amerických výrobců elektrických komponentů si tak musíme dávat pozor na hrozbu levné čínské konkurence. 

U větrných turbín jsme investovali do německé společnosti Nordex, která se zaměřuje na evropský a americký trh s větrnými turbínami na pevnině. Právě tyto trhy nejsou tolik ohrožovány čínskými rivaly. U solárních panelů je evropský trh neinvestovatelný, Čína zde dodává 99 procent  solárních panelů a evropští výrobci už většinou zkrachovali. Investovali jsme tedy do amerického výrobce solárních panelů First Solar. Tento největší a globálně nejziskovější výrobce solárních panelů působí čistě na americkém trhu, který je chráněn antidumpingovými cly před záplavou levných čínských panelů. U baterií se díváme na jiné technologie než ty lithiové, kde je Čína už neporazitelná. 

Z kandidáta na bankrot je jako mávnutím kouzelného proutku člen elitního klubu S&P 500. Carvana během tří let otočila příběh o 180 stupňů. A čerstvě zveřejněné výsledky její extrémní comeback jen podtrhují. Přesto Wall Street řeší, zda růst není až příliš dokonalý. A tak akcie po středečním uzavření trhu propadly o 25 procent.

Online prodejce ojetých aut Carvana ve středu zveřejnil výsledky za čtvrté čtvrtletí a celý rok 2025. Ve čtvrtém kvartálu zvýšil tržby meziročně o 58 procent na 5,6 miliardy dolarů a prodal přes 163 tisíc vozů, což představuje nárůst o 43 procent.  Za celý rok firma vykázala čistý zisk téměř 1,9 miliardy dolarů a upravený provozní zisk EBITDA přes 2,2 miliardy dolarů.

Přesto se dostavilo zklamání. Očištěný zisk na akcii dosáhl 1,06 dolaru, zatímco analytici čekali 1,10 dolaru. Firma navíc upozornila na vyšší náklady na renovace vozů a vyšší odpisy, které zatížily její marže. Reakce trhu byla tvrdá. Akcie po středečním závěru propadly zhruba o čtvrtinu.

Stanislav Šulc: Bitcoin může dál padat. Zachránit ho mohou velcí hráči

Názory

Největší kryptoměna světa prožívá strmý pád. Od rekordního zápisu přes 122 tisíc dolarů za jeden bitcoin vloni v říjnu se cena digitálního aktiva propadla již o více než 50 tisíc a aktuálně se ocitla pod částkou 70 tisíc dolarů. A spolu s ní padají i další digitální měny. Špatná zpráva pro držitele je, že propad ještě může být daleko brutálnější.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Z „opce na přežití“ mezi elitu

Akcie Carvany patří k nejextrémnějším titulům posledních let. Během pandemie se staly jednou z oblíbených „meme akcií“, které táhla vlna drobných investorů, levných peněz a spekulativní euforie.

Online prodejce ojetých aut tehdy dokonale zapadal do příběhu covidové ekonomiky. Lidé nakupovali auta přes internet, úrokové sazby byly na minimech a investoři byli ochotni platit extrémní násobky tržeb za rychle rostoucí technologické příběhy. Akcie Carvany tak vystřelily z desítek dolarů až nad hranici 300 dolarů.

Jenže s koncem pandemie přišel tvrdý návrat do reality. Poptávka po ojetých vozech začala slábnout, úrokové sazby rychle rostly a firma zůstala zatížená obrovským dluhem po agresivní expanzi. V roce 2022 se akcie propadly téměř o 98 procent a obchodovaly se pod čtyřmi dolary. Trh tehdy otevřeně řešil, zda firmu nečeká bankrot.

„Carvana je učebnicový příklad, kdy akcie nejdřív spadne na tzv. opci na přežití, a pak umí vyrůst o stovky až tisíce procent,“ říká Tomáš Cverna, analytik XTB.

Zlom přišel v roce 2023, kdy firma restrukturalizovala dluh, snížila úrokové zatížení a posunula splatnosti. „Očekávání trhu se změnilo z bankrotu na znovuobnovení růstu,“ dodává Cverna.

Když Evropa poráží Ameriku v její vlastní hře. Vývoj akcií letos šokuje

Trhy

Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

A zatímco první růst byl typickou meme rally, další fáze už stála více na fundamentu. A rok 2025 přinesl podle hlavního ekonoma Argos Capital Kryštofa Míška silná čísla. Klíčovou roli v tom sehrála integrace sítě ADESA s desítkami fyzických lokalit, která zefektivnila logistiku a výrazně zvýšila hrubý zisk na prodaný vůz. Hrubý zisk na prodaný vůz vzrostl z krizových zhruba 2 200 dolarů na více než 7 100 dolarů.

Wall Street na pochybách

V lednu 2026 akcie Carvany atakovaly hranici 480 dolarů – více než stonásobek minima z konce roku 2022. Od té doby však titul část zisků odevzdal a pohybuje se spíše do strany.

Konsolidaci ceny podle Cverny ovlivňuje i short report, který zpochybňuje některé transakce se spřízněnými entitami. Dalším varovným signálem jsou masivní prodeje akcií ze strany managementu. CEO Carvany Ernest Garcia III a další členové vedení podle Míška prodali v posledním roce akcie za více než 1,4 miliardy dolarů.

Carvana je dnes podle Míška fundamentálně silnější firmou než před třemi lety. Má silnější cash flow, lepší kontrolu nákladů i vyšší provozní efektivitu. Zároveň ale nese vysoká očekávání trhu – a právě ta se mohou stát největším rizikem. „Současná cena již započítává dokonalý scénář bezchybného růstu,“ upozorňuje Míšek.

Příběh Caravany je extrémní zkratkou celé postcovidové burzy: euforie, kolaps, restrukturalizace a návrat mezi elitu. Rok 2026 rozhodne, zda půjde o trvalý obrat, nebo o další kapitolu volatility. Wall Street tentokrát sleduje každý detail mnohem pozorněji než v době, kdy šlo jen o „meme akcii“.

AI vysává paměťový trh. Zdraží mobily, laptopy i auta

Money

Umělá inteligence mění svět – a teď i ceny elektroniky. Výrobci čipů dávají přednost ziskovějším pamětem pro datová centra před těmi do mobilů a počítačů. Výsledkem je prudký růst cen a obavy z nové čipové krize.

ČTK

Přečíst článek