Poslanci napříč koalicí i opozicí ve zrychleném řízení schválili hned dvě novely ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), které odkládají vyplácení takzvané superdávky i úpravy životního minima. Důvodem je především náročnost přepočtu dávek a snaha snížit administrativní zátěž úřadů práce. Obě předlohy nyní posoudí Senát.

Superdávka, která od loňského října nahradila příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky, měla být dosavadním příjemcům vyplácena od května. Nově se počítá s posunem o čtvrt roku, tedy na srpen. Úřad práce eviduje zhruba 333 500 žádostí od stávajících příjemců a dalších přibližně 79 600 nových žádostí. Podle podkladů k návrhu je vyřizování nové dávky výrazně náročnější, než se původně předpokládalo.

Juchelka zároveň prosadil souběžnou novelu, která posouvá změny životního minima z května na červenec. V další předloze pak navrhl ještě výraznější odklad – až na říjen. Pokud by se ale ukázalo, že úřady práce zvládnou přepočet včas, ministr by podle svých slov další novelu nepodporoval a nechal ji zamítnout.

Dalibor Martínek: Další pokus. Turek teď chce být primátorem Prahy

Názory

Co dál s Filipem Turkem, kterému prezident Pavel vystavil stopku na ministerský post? Uvnitř Motoristů, což jsou dva lidé, Petr Macinka a Filip Turek, a jejich mentor Václav Klaus, možná i Miloš Zeman, se líhne nový plán. Což takhle zkusit ovládnout Prahu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jak se zvýší životní minimum?

Životní minimum se má podle platného zákona zvýšit pro samotného dospělého z 4860 na 5500 korun a pro prvního dospělého v domácnosti z 4470 na 5000 korun. Naopak u dalšího dospělého člena rodiny má částka klesnout z 4040 na 3750 korun. Superdávka by tak mohla být pro malé domácnosti výhodnější a lépe odrážet jejich situaci.

Ministr zdůvodnil odklad potřebou zjednodušit administrativní proces. Pokud by se částky měnily dříve, musely by se upravovat informační systémy, hrozily by chyby a klientům by se ztížila orientace. Posun má podle něj zajistit efektivnější přepočet dávek a snížit zátěž úřadů práce. Podle jeho předchůdce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je posun logický a zabrání dvojímu přepočtu.

Navýšení životního minima ovlivní například pěstounské dávky a další podpory. Naopak se nedotkne humanitární dávky pro uprchlíky z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která bude i nadále vycházet ze současných částek. Pětiměsíční odklad zvýšení minima zároveň znamená úsporu státních výdajů.

„Trpělivost má své meze“. Macinka vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN

Politika

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou. Uvedl to na síti X. Za důvod označil výroky, které údajně pronesla na konferenci v Kataru a v nichž měla označit Izrael za společného nepřítele lidstva. Server televize France24 ale uvedl, že z přepisu jejího projevu vyplývá, že takové prohlášení neučinila. K rezignaci vyzvala Albaneseovou také Francie.

ČTK

Přečíst článek

Schválená novela rovněž stanoví, že dávka státní sociální pomoci se nebude považovat za započitatelný příjem. Změny v posuzování nároku na superdávku se mají zavést až od června 2028 místo letošního července, a to kvůli nutným úpravám informačních systémů. Nově se už nemá hodnotit okruh společně posuzovaných osob, ale členové domácnosti. Tato pravidla se využívají například i při poskytování mimořádné okamžité pomoci nebo příspěvku na zvláštní pomůcku pro lidi se zdravotním postižením.

Odložit by se měla také povinnost úřadů sestavovat příjemcům podpory na živobytí plán kroků ke zlepšení jejich situace, a to o tři měsíce do konce letošního roku.

Podle vyjádření poslanců napříč politickým spektrem je odklad nutný kvůli organizační náročnosti přechodu na novou dávku. Změny tak naberou zpoždění, které má úřadům poskytnout potřebný čas na zvládnutí rozsáhlé administrativní operace.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) vyzval k rezignaci zvláštní zpravodajku OSN pro lidská práva na okupovaných palestinských územích Francesku Albaneseovou. Uvedl to na síti X. Za důvod označil výroky, které údajně pronesla na konferenci v Kataru a v nichž měla označit Izrael za společného nepřítele lidstva. Server televize France24 ale uvedl, že z přepisu jejího projevu vyplývá, že takové prohlášení neučinila. K rezignaci vyzvala Albaneseovou také Francie.

„Trpělivost má své meze. Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albaneseová by měla ze své funkce rezignovat. Její nejnovější výroky, v nichž označuje Izrael za 'společného nepřítele lidstva', jsou nepřijatelné a neobhajitelné,“ napsal Macinka. Taková rétorika podle něj nepřispívá k uklidnění situace, naopak prohlubuje napětí a podkopává důvěru v nestrannost systému OSN. „Od představitelů OSN očekáváme odpovědnost, profesionalitu a nestrannost,“ dodal český ministr.

„Trpělivost má své meze. Zvláštní zpravodajka OSN Francesca Albanese by měla ze své funkce rezignovat.

Její nejnovější výroky, v nichž označuje Izrael za „společného nepřítele lidstva“, jsou nepřijatelné a neobhajitelné. pic.twitter.com/VNbrODpGOX

— Ministerstvo zahraničních věcí (@mzvcr) February 13, 2026

Server France24 napsal, že Albaneseová je vůči Izraeli dlouhodobě velmi kritická, v projevu ho ale za společného nepřítele lidstva neoznačila. Sama zpravodajka OSN tato slova ve vyjádření pro France24 popřela. Podle serveru to také vyplývá z přepisu vystoupení. Francie ale požaduje rezignaci Albaneseové a odvolává se přitom na všechny její výroky z posledních let, dodal server.

Sankce od USA

Albaneseová v souvislosti s Izraelem podle agentury Reuters v minulosti použila termín genocida. Spojené státy na zpravodajku loni v červenci uvalily sankce se zdůvodněním, že podněcuje Mezinárodní trestní soud (ICC) k postupu proti americkým a izraelským činitelům a firmám. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tehdy snahy Albaneseové označil za nelegitimní a ostudné.

Dalibor Martínek: Další pokus. Turek teď chce být primátorem Prahy

Názory

Co dál s Filipem Turkem, kterému prezident Pavel vystavil stopku na ministerský post? Uvnitř Motoristů, což jsou dva lidé, Petr Macinka a Filip Turek, a jejich mentor Václav Klaus, možná i Miloš Zeman, se líhne nový plán. Což takhle zkusit ovládnout Prahu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Kritice Albaneseová čelila také například loni na přelomu listopadu a prosince, kvůli svým výrokům ohledně útoku propalestinských aktivistů na redakci italského deníku La Stampa. Albaneseová tehdy o incidentu, který odsoudila, řekla, že má být varováním pro novináře, aby dělali lépe svou práci. Za to ji kritizovali představitelé novinářské profese i italští vládní i opoziční politici.

V Pásmu Gazy platí od loňského 10. října příměří mezi teroristickým hnutím Hamás a Izraelem. Válka vypukla v říjnu 2023 poté, co ozbrojenci hnutí Hamás a jeho spojenců při útoku na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí, většinou civilistů, a dalších 251 osob unesli. Izrael pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, ovládaného Hamásem, zabila více než 71 tisíc Palestinců. Tyto údaje, které OSN považuje za spolehlivé, nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, ale podle zahraničních nevládních organizací přes 80 procent obětí byli civilisté.