Nobelovku za mír získala venezuelská rebelka. Trump opět ostrouhal
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Machadová v posledních měsících výrazně omezila své veřejné aktivity a se světem komunikuje především prostřednictvím sociálních sítí. Média naposledy informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele letos v lednu. Podle svého týmu byla tehdy krátce zadržena. Některá média nyní uvádějí, že žije v ilegalitě. Když loni obdržela od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, cenu za ni převzala její dcera Ana Corina Sosaová.
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku krátce poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on – s odůvodněním, že „ukončil několik válek“. Mnozí experti však očekávali, že oceněn nebude, protože podle nich spíše rozkládá mezinárodní řád, který si výbor dlouhodobě cení.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé
Leaders
Letos Nobelův výbor obdržel 338 nominací, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. V loňském roce, kdy cenu získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, bylo nominací o 52 méně.
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterou získali Mary E. Brunkowová, Fred Ramsdell a Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie. Nobelovu cenu za fyziku letos obdrželi John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Za chemii byli oceněni Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí.
Ve čtvrtek byla vyhlášena Nobelova cena za literaturu, kterou získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai.
Týden vyhlašování Nobelových cen uzavře v pondělí oznámení laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Ocenění budou předána ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele cen Alfreda Nobela.
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána
Leaders
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“
Enjoy
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku získalo trio vědců za výzkum kvantové mechaniky
Leaders
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.