Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nobelovku za mír získala venezuelská rebelka. Trump opět ostrouhal

María Corina Machadová je laureátkou Nobelovy cen za mír v roce 2025.
Profimedia
 ČTK

Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.

Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.

Machadová v posledních měsících výrazně omezila své veřejné aktivity a se světem komunikuje především prostřednictvím sociálních sítí. Média naposledy informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele letos v lednu. Podle svého týmu byla tehdy krátce zadržena. Některá média nyní uvádějí, že žije v ilegalitě. Když loni obdržela od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, cenu za ni převzala její dcera Ana Corina Sosaová.

Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku krátce poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on – s odůvodněním, že „ukončil několik válek“. Mnozí experti však očekávali, že oceněn nebude, protože podle nich spíše rozkládá mezinárodní řád, který si výbor dlouhodobě cení.

Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé

V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.

Přečíst článek

Letos Nobelův výbor obdržel 338 nominací, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. V loňském roce, kdy cenu získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, bylo nominací o 52 méně.

V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterou získali Mary E. Brunkowová, Fred Ramsdell a Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie. Nobelovu cenu za fyziku letos obdrželi John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Za chemii byli oceněni Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí.

Ve čtvrtek byla vyhlášena Nobelova cena za literaturu, kterou získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai.

Týden vyhlašování Nobelových cen uzavře v pondělí oznámení laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Ocenění budou předána ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele cen Alfreda Nobela.

Maďarský spisovatel László Krasznahorkai

Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána

Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.

Přečíst článek

Nobelovu cena za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“ Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar

Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“

Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.

Přečíst článek

Nobelovu cenu za fyziku získali John Clarke, Michel Devoret a John Martinis

Nobelovu cenu za fyziku získalo trio vědců za výzkum kvantové mechaniky

Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.

Přečíst článek

PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.

Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.

Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.

Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.

Související

Lukáš Kovanda: Inflaci v Česku pomohla snížit i rekordní úroda brambor v Německu

Sklizeň brambor
iStock
Lukáš Kovanda

Nečekané zlevnění potravin, hlavně brambor a zeleniny, dostává českou inflaci překvapivě nízko, upřesňuje dnes statistický úřad. Hladina spotřebitelských cen letos v září vskutku stoupla meziročně jen o 2,3 procenta, potvrdil úřad svůj předběžný odhad. Analytici i Česká národní banka přitom čekali 2,6procentní inflaci.

Hlavním důvodem nečekaně slabého růstu cen je meziměsíční zlevnění potravin o 0,6 procenta. Zhusta se čekal vývoj opačný. Ceny potravin táhlo dolů snížení cen zeleniny, meziměsíčně o takřka čtyři procenta, přičemž ceny brambor klesly dokonce o devět procent. Letošní rok totiž úrodě brambor přeje. V Německu, které je největším dovozcem brambor do ČR, čekají jejich nejvyšší sklizeň za posledních 25 let, což tlačí cenu brambor dolů i v Česku, kde navíc letos bude úroda rovněž dobrá, ba velmi dobrá.

V Norsku jsou potraviny drahé

Kopírovat ceny, zlevňovat nemá smysl. Ceny potravin v Norsku ovládají tři společnosti. Čeká něco podobného i Česko?

Norsko je známé drahými potravinami. Nápadně vyšší ceny tam jsou i ve srovnání se sousedními státy. Z nedávných informací vyplývá, že si trh rozparcelovaly velké maloobchodní řetězce, které si s cenou pohrály.

Přečíst článek

Zdražení brambor, k němuž v Česku došlo v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, vedlo české zemědělce k navýšení jejich pěstování. Související postupný růst nabídky brambor na trhu nyní tlačí cenu dolů. Přesto je Česko v případě brambor soběstačné jen ze zhruba 65 procent, takže se do cen příznivě promítá právě i mimořádně dobrá úroda v zemi největšího dovozce, Německa. V Německu ceny brambor v obchodech v srpnu meziročně klesaly dokonce o patnáct procent.  Meziročně byla zelenina v Česku v září levnější dokonce o 7,8 procenta.

Celková inflace v Česku by i kvůli příznivému vývoji cen potravin, kde se projevuje i efekt vyšší základny meziročního srovnání, měla ve zbytku roku dále klesat a blížit se dvouprocentnímu cíli ČNB. Bez letošního zvýšení spotřební daně na alkohol a tabák by už na dvouprocentní úrovni prakticky byla v září. 

Kolik stojí řemeslný chléb či med? Češi dostali šanci určit cenu sami

Výsledky originálního experimentu ukázaly, že osobní kontakt s výrobci a možnost ochutnávky mění pohled lidí na hodnotu jídla. A někdy pořádně překvapí.

Přečíst článek

Útok na ekonomiku i národní hrdost. Itálie se snaží odvrátit Trumpova likvidační cla na těstoviny

Americký prezident Donald Trump vyhlásil válku italským těstovinám
ČTK
Karel Pučelík

Americký prezident Donald Trump vyhlásil válku italským těstovinám. Od ledna na ně plánuje uvalit drakonická cla, které patrně povedou k jejich vymizení z amerického trhu. Odnesou to jak velké firmy, tak i rodinné podniky. A také americký spotřebitel, který přijde o prémiové těstoviny a zbydou mu jen domácí náhražky. Odvrátí útok Trumpova názorová souputnice Giorgia Meloniová?

Když se řekne Itálie, někdo si představí Ferrari, Fiat nebo některého z tamějších výrobců více či méně elegantních automobilů. Většina však určitě pomyslí na chutné těstoviny nebo pizzu, zvláště před obědem. Italská kuchyně patří k nejoblíbenějším a restaurace alespoň trochu připomínající tradiční osterii nesmí chybět ani v provinčním zapadákově. Ať už se nacházíte kdekoliv, italská restaurace je jistota.

Této komparativní výhody jsou si velmi dobře uvědomují i římští politici. (Krajně)pravicová vláda premiérky Giorgie Meloniové využívá potravin nejen jako důležitého exportního artiklu, ale také k propagaci své země. Nic naplat, italská kuchyně je zdrojem národní hrdosti. O to více jistě premiérku ranily nedávné kroky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, které tnou do živého.

Meloniová a Trump se možná příští týden potkají ve Washingtonu, ale tentokrát by se nejednalo o tak uvolněnou konverzaci jako v minulosti. „Zapomeňte na Ukrajinu, Čínu a Blízký východ, lidé v místnosti budou přemýšlet o fettuccine,“ uvedl pro deník The Times italský analytik Francesco Galietti. Spojené státy se totiž chystají uvalit dodatečné clo na italské těstoviny. A rozhodně ne zanedbatelné.

Karel Pučelík: Česko jde vstříc vládě bláznů. Bez plánu na záchranu

Vládní strany nás měsíce strašily, jaké horory nastanou po vítězství Andreje Babiše. Když k tomu skutečně došlo, poplácaly se po zádech a v klidu mizí ze scény. My, obyčejní lidé, tu ale musíme zůstat. Opuštění jako Jeníček a Mařenka v lese. Přitom teď nastal čas na hrdinství.

Přečíst článek

Ostrouhá spotřebitel?

Trump už dříve uvalil na export potravin clo ve výši patnácti procent. I to není malé číslo a už nyní se projevuje na ochladnutí obchodu. Ministerstvo obchodu si však vzalo na mušku italské exportéry těstovin a usoudili, že ve Spojených státech prodávají své produkty za dumpingové ceny (levněji než doma), aby získali převahu nad domácími výrobci. Zajímavé také je, že výsledky vyšetřování stojí hlavně na dvojici velkých exportérů. Dotčené firmy to odmítají, ale i kdyby to byla pravda, svezou se s nimi i další italští výrobci, ať je jejich cenová politika jakákoli.

Celková výše cla by se tedy od ledna měla vyšplhat až na 107 procent. Pro italský export těstovin je to takřka likvidační, protože by cena jednoho balíčku skokově vyskočila na dvojnásobek. Výsledek bude patrně takový, že americký spotřebitel o své oblíbené těstoviny přijde. Přitom v USA je o ně zájem. „Naše značka se za posledních šest let rozrostla obzvlášť rychle, což nás překvapilo, ale jsme na to velmi hrdí,“ potvrzuje podle deníku The Guardian Antonio Rummo, šéf stejnojmenné rodinné značky.

Clo by mohlo znamenat v podstatě konec italského exportu těstovin do Spojených států. Poznají do výsledovky výrobců i obchodní bilance italské ekonomiky. Ročně se součet vývozu odhaduje na více než 650 milionů eur.

Pikantní na této roztržce je to, že pokud se má někdo cítit dotčený, pak jsou to spíše Italové. Jak v The Guardian upozorňuje předseda největšího italského zemědělského sdružení Coldiretti Ettore Prandini, USA je největším trhem italsky znějících značek, které napodobují italské produkty.

Zakladatel a vetšinový vlastník společnosti GymBeam Dalibor Cicman

Zakladatel GymBeam Dalibor Cicman: Chci spolupracovat s nejchytřejšími lidmi na globální úrovni

GymBeam patří k nejrychleji rostoucím startupům v Evropě. Sázka na fitness potravinové doplňky se zakladateli a hlavnímu akcionáři firmy Daliboru Cicmanovi vydařila stejně jako snaha organicky růst nejprve na východoevropských trzích a nyní také v Německu. „Jsme firma, kde se zkouší hodně věcí, je to naše DNA,“ říká Dalibor Cicman v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB, kde mimo jiné prozrazuje, jakou budoucnost pro svou firmu chystá.

Přečíst článek

Nespolehlivý spojenec Trump

Pokud na chvíli odhlédneme od těstovin, „Trumpova špagetová válka“ přidává další příklad toho, jak je Trump nespolehlivý spojenec. Giorgia Meloniová patří mezi jeho názorové souputníky a její Bratři Itálie loví ve stejných politických vodách.

Meloniová se dokonce pasovala do role jakési spojky mezi Trumpem a Evropou a vypadalo to, že si s americkým prezidentem poměrně dobře rozumí i osobně. Nicméně i přesto je evidentní, že ani názorová či osobní blízkost s Trumpem negarantuje žádné konkrétní výhody.

Přitom právě těstoviny jsou produktem, který ukazuje, jak je Itálie s Amerikou provázaná. The Times zmiňují, že na boomu sušených těstovin se podílely obě země společně. Původně je pojídali v oblasti Neapole, odkud je emigranti přivezli do USA, kde se uchytily. Z USA se trend vrátil zpět do své domoviny, tentokrát už masově. A pak do celého světa. Časy se ale mění, co dříve spojovalo, dnes rozděluje.

Související

Doporučujeme