Nobelovku za mír získala venezuelská rebelka. Trump opět ostrouhal
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to v pátek v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna „za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii“.
Loni venezuelská bojovnice za politickou svobodu a práva občanů obdržela Cenu Václava Havla za lidská práva, kterou od roku 2013 udílí Parlamentní shromáždění Rady Evropy spolu s Knihovnou Václava Havla a Nadací Charty 77.
Machadová v posledních měsících výrazně omezila své veřejné aktivity a se světem komunikuje především prostřednictvím sociálních sítí. Média naposledy informovala o jejím veřejném vystoupení ve Venezuele letos v lednu. Podle svého týmu byla tehdy krátce zadržena. Některá média nyní uvádějí, že žije v ilegalitě. Když loni obdržela od Evropského parlamentu Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, cenu za ni převzala její dcera Ana Corina Sosaová.
Norský Nobelův výbor ocenil Venezuelanku krátce poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že si Nobelovu cenu za mír zaslouží on – s odůvodněním, že „ukončil několik válek“. Mnozí experti však očekávali, že oceněn nebude, protože podle nich spíše rozkládá mezinárodní řád, který si výbor dlouhodobě cení.
V pondělí začne udělování letošních Nobelových cen. Jako první bude vyhlášena Nobelova cena za fyziologii a lékařství, následovat budou v úterý a ve středu ceny za fyziku a chemii. Ve čtvrtek Švédská akademie vyhlásí Nobelovu cenu za literaturu a v pátek norský Nobelův výbor oznámí jméno či název laureáta ceny za mír, o kterou projevil silný zájem americký prezident Donald Trump. Jeho šance jsou však podle tisku spíše nízké. Vyhlašování skončí v pondělí 13. října oznámením udělení Nobelovy ceny za ekonomii.
Trump chce Nobelovku za mír. Šance má ale malé
Leaders
Letos Nobelův výbor obdržel 338 nominací, z toho 244 jednotlivců a 94 organizací. V loňském roce, kdy cenu získala japonská organizace Nihon Hidankjó usilující o svět bez jaderných zbraní, bylo nominací o 52 méně.
V pondělí vyhlásil švédský Karolínský institut Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, kterou získali Mary E. Brunkowová, Fred Ramsdell a Šimon Sakaguči za objevy v oblasti imunologie. Nobelovu cenu za fyziku letos obdrželi John Clarke, Michel H. Devoret a John M. Martinis za výzkum kvantové mechaniky. Za chemii byli oceněni Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi za výzkum metalo-organických sítí.
Ve čtvrtek byla vyhlášena Nobelova cena za literaturu, kterou získal maďarský spisovatel László Krasznahorkai.
Týden vyhlašování Nobelových cen uzavře v pondělí oznámení laureáta Nobelovy ceny za ekonomii. Ocenění budou předána ve Stockholmu 10. prosince, v den výročí úmrtí zakladatele cen Alfreda Nobela.
Nobelovu cenu za literaturu letos dostane 71letý maďarský spisovatel László Krasznahorkai, jehož patrně nejznámějším románem je Satanské tango. Jméno laureáta ve Stockholmu oznámila Švédská akademie. Krasznahorkai se stává 122. nositelem nejprestižnějšího literárního ocenění na světě. Loni akademie udělila cenu jihokorejské spisovatelce Han Kang.
Nobelova cena za literaturu putuje k maďarskému spisovateli a kritikovi Orbána
Leaders
Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za chemii získali tvůrci „molekulárních stavebnic budoucnosti“
Enjoy
Nobelovu cenu za fyziku získali Brit John Clarke, Francouz Michel H. Devoret a Američan John M. Martinis za jejich výzkum kvantové mechaniky. Všichni tři vědci působí ve Spojených státech. Ve Stockholmu to oznámila Královská švédská akademie věd.
Nobelovu cenu za fyziku získalo trio vědců za výzkum kvantové mechaniky
Leaders
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.