Rekonstrukci domu řešte jako celek. Postup po místnostech se prodraží, varují odborníci
Majitelé starších domů často hledají rychlé způsoby, jak snížit účty za energie a zlepšit komfort bydlení. Podle odborníků ale dílčí úpravy obvykle nestačí. Někdy mohou situaci i zhoršit. „Zásadní chybou je řešit dům po částech. Dům funguje jako celek a tak je potřeba k němu i přistupovat,“ říká Martina Kuchařová, energetická specialistka skupiny Saint-Gobain.
Základním krokem před rekonstrukcí by dle odborníků mělo být vždy posouzení takzvané obálky budovy, tedy stěn, střechy, podlah i oken. Teprve když se sníží tepelné ztráty, dává smysl řešit zdroj vytápění nebo další technologie. „Dokud nemáme vyřešenou obálku domu, nemá smysl vybírat zdroj tepla. Jinak riskujeme, že bude zbytečně předimenzovaný,“ upozorňuje Kuchařová.
Postup „místnost po místnosti“ patří k nejčastějším omylům stavebníků. Typickým příkladem je výměna oken bez návaznosti na další kroky. „Často se nejdřív vymění okna a teprve potom řeší zateplení. Jenže pak už není prostor pro správnou tloušťku izolace nebo vznikají komplikace v detailech,“ říká Petr Kocourek, technický konzultant pro rodinné domy. Výsledkem bývají vyšší náklady i horší technické řešení.
Pomoci má renovační pas
Situaci s realizací rekonstrukcí má do budoucna zjednodušit takzvaný renovační pas. Ten určí, jaká opatření dává smysl provést, v jakém pořadí a s jakým efektem. „Renovační pas pomáhá rozdělit rekonstrukci do etap tak, aby jednotlivé kroky na sebe navazovaly a nebránily si,“ vysvětluje Kuchařová.
Volba izolačních materiálů se vždy odvíjí od typu stavby. Jiný přístup vyžaduje cihlový dům, jiný dřevostavba a jiný historický objekt. „Neexistuje jedno univerzální řešení. Materiál musí odpovídat konstrukci domu i konkrétním detailům,“ doplňuje Kuchařová. „V některých případech se vyplatí zvolit izolaci s menší tloušťkou, která díky lepším tepelně‑izolačním vlastnostem splní požadované parametry, i když je cenově vyšší. To je výhodné zejména tam, kde je omezený prostor, například kolem oken,“ uvádí.
Původní chalupu ve Strážném znehodnotily necitlivé přestavby natolik, že rekonstrukce nedávala smysl. Nový dům proto staví na principech tradiční architektury, ale v současném standardu.
Starou chalupu nešlo zachránit. Nová ukazuje, jak stavět v Krkonoších dnes
Reality
U starých a historických domů opatrně
Zvláštní kategorii tvoří starší domy s kamennými zdmi nebo historické objekty. Zde může být nevhodný zásah spíš na škodu. „Masivní kamenné stěny mohou fungovat dobře samy o sobě. Nevhodným zásahem je můžeme poškodit,“ upozorňuje Kocourek.
Podobně je potřeba citlivě přistupovat i k výměně oken. „U historických budov nemusí být vhodná klasická trojskla. Často se používají speciální izolační skla,“ říká Kuchařová.
Úspory mohou dosáhnout desítek procent
Komplexní rekonstrukce může výrazně snížit spotřebu energie. V praxi nejde o malé rozdíly. „Pokud se zkombinuje zateplení, výměna oken a vhodný zdroj tepla, není výjimkou úspora kolem 70 až 75 procent,“ uvádí Kocourek. Další úspory může přinést například fotovoltaika nebo tepelné čerpadlo.
Rekonstrukce bytu v Praze nemusí stát miliony. Byt na Letné o velikosti 68 metrů čtverečních prošel proměnou za 360 tisíc korun. Architekt Prokop Hartl vsadil na odstranění necitlivých zásahů, jednoduché materiály a chytrá řešení místo drahých vestaveb.
Povedená přestavba bytu na Letné stála jen 360 tisíc. Stačilo pár chytrých nápadů
Reality
U nových domů je podle odborníků klíčový především návrh, nikoli množství technologií. „Důležitý je kompaktní tvar domu, správná orientace a minimalizace tepelných mostů,“ říká Kuchařová a dodává: „Často se vyplatí investovat víc do kvalitní obálky než do složitých technologií.“
Například fotovoltaická elektrárna může být vhodným doplňkem, ale její velikost by měla odpovídat reálné spotřebě domácnosti. „Smysl dává systém, který pokryje běžný provoz. Předimenzované řešení bývá zbytečně drahé a komplikované,“ upozorňuje Kocourek.
Klíč je jednoduchý: řešit dům jako celek
Závěr odborníků je jednoznačný. Bez dobrého plánu se rekonstrukce snadno prodraží. „Nejdůležitější je přemýšlet o domě jako o celku. Jen tak lze dosáhnout dlouhodobě úsporného a komfortního bydlení,“ uzavírá Kuchařová.
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
