Malajsie plánuje od příštího roku zakázat sociální sítě pro osoby mladší 16 let. Připojí se tak k Austrálii a dalším zemím, které prosazují přísnější věkové limity pro děti, napsala dnes agentura AP.

Malajsijský ministr komunikací Fahmi Fadzil v neděli oznámil, že vláda tento krok schválila jako součást širšího úsilí chránit mladé lidi před újmami v on-line prostoru, jako je kyberšikana, podvody a sexuální vykořisťování. Kabinet také zkoumá přístupy Austrálie i dalších zemí a možnost využití elektronických kontrol pomocí občanských průkazů nebo pasů k ověření věku uživatelů, dodal. Neřekl však, kdy přesně bude zákaz zaveden.

„Věřím, že pokud vláda, regulační orgány a rodiče budou plnit své role, můžeme zajistit, že internet v Malajsii bude nejen rychlý, rozšířený a cenově dostupný, ale především bezpečný, zejména pro děti a rodiny,“ řekl Fadzil.

V bezmála 36milionové Malajsii musí velké sociální sítě a komunikační platformy s alespoň osmi miliony uživateli od ledna získat licenci v rámci širšího zpřísnění státního dohledu nad digitálními platformami. Licencované platformy musí zavést ověřování věku, opatření pro bezpečnost obsahu a pravidla transparentnosti, což podle AP odráží snahu vlády o bezpečnější digitální prostor.

Australský parlament jako první na světě přijal zákaz sociálních sítí pro děti, který začne platit 10. prosince a který stanovuje minimální věk na 16 let. Platformy jako Facebook, Instagram, Snapchat, Threads, TikTok, X, Reddit, Kick nebo YouTube čelí pokutám až do výše 50 milionů australských dolarů (přes 676 milionů korun), pokud u nich dojde k takzvanému systémovému selhání při zabránění dětem mladším 16 let si založit účet.

Krok Austrálie pozorně sledují další země, které sdílejí obavy o dopady sociálních médií na malé děti. Dánsko na začátku listopadu oznámilo plány na zákaz přístupu k sítím pro všechny osoby mladší 15 let, ačkoliv podrobnosti o prosazování tohoto opatření zůstávají nejasná. S návrhem zákona postupuje také Norsko, které chce stanovit minimální věkovou hranici rovněž na 15 let.

Aktualizováno

Španělsko udeřilo na Metu. Zuckerbergova firma musí zaplatit 479 milionů eur za zneužívání dat

Money

Americká technologická společnost Meta Platforms, která provozuje sociální sítě Facebook a Instagram, musí internetovým médiím ve Španělsku zaplatit 479 milionů eur, tedy 11,5 miliardy korun. Podle rozhodnutí obchodního soudu v Madridu se firma dopustila nekalých obchodních praktik a také porušení evropského nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Proti rozhodnutí se Meta může odvolat.

ČTK

Přečíst článek

COP30 v brazilském Belému měla být „implementační“ konferencí, která konečně posune splnění klimatických závazků z papíru do praxe. Místo historického průlomu ale přinesla jen dílčí kroky, nejasné finanční rámce a dobrovolné závazky, zatímco svět dál ztrácí čas v závodě s klimatickou změnou, komentuje Jan Palaščák, zakladatel skupiny Amper.

O letošní COP mluvilo její předsednictví jako o „implementační”. Konference se neměla po x-té točit kolem toho, jaké kroky přijmout, ale chtěla se soustředit na mechanismy plnění již dříve dohodnutých závazků. V Belému se proto nápadně často a intenzivně řešily peníze v čele s odpovědností bohatých zemí vůči těm chudým, jak vyplývá z článku 9.1 Pařížské dohody a souvisejícího „fárplánu“ přijatého loni v Baku.

Tento princip byl „leitmotivem” i na COP v Glasgow, na kterém jsem byl přítomen projednávání článku 6 o mezistátních offsetech – na plénu byla tehdy shoda o přerozdělovacím principu solidarity, odvozeného od výpočtu historické národní uhlíkové stopy. Pomalé tempo hledání globálního konsenzu formou COPů dobře ilustruje fakt, že tato dohoda byla formalizována až na COP v Baku a tento „uhlíkový trh” se dle aktuálních informací rozjíždí hlemýždím tempem, kdy nákupy dělají zatím pouze Singapur, Švýcarsko a Švédsko.

Povolenky EU musí roku 2030 stát 668 eur, aby se plnil program Fit for 55

Money

Emise v EU musí v nadcházejících letech výrazně zdražit, pokud jejich ceny mají zajistit plnění programu Fit for 55. Jestliže by cena emisí – vtělená do cen emisních povolenek pro průmysl (ETS1) i cen chystaných povolenek pro firmy a domácnosti (ETS2) – měla být jediným prostředkem, který obyvatelstvo EU přiměje k nutným změnám v chování, které jsou třeba k dostatečné dekarbonizaci a splnění Fit for 55, bude muset cena povolenky činit v zemích eurozóny 668 eur za kus, spočetli ekonomové rakouské centrální banky Naďa Džubur a Wolfgang Pointer.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Objem prostředků určených chudým zemím sice delegáti ztrojnásobili na 120 miliard dolarů ročně, to je ale podstatně méně než 300 miliard za rok, které je podle nejvíce postižených zemí i expertů třeba uvolnit. Nehledě na to, že se tak začne dít od roku 2035, tedy o pět let později, než brazilské předsednictví navrhovalo. Zejména je však tento finanční rámec velice vágní a nezávazný. Je otázka, co vše je do něj započítáváno – s možnou duplicitou environmentálního účetnictví korporací a států.

Dále nedošlo ke kodifikaci odklonu od fosilních paliv a cesta k němu bude nadále dobrovolná. Již se však formuje koalice ochotných, bezmála devadesát zemí v čele s Brazílií, které si stanoví vlastní cíle mimo rámec OSN. Také se nepodařilo odpovídajícím způsobem zkonkrétnit indikátory dopadů opatření na mitigaci změny klimatu v rámci tzv. Global Goal on Adaptation (GGA).

Aktualizováno

Europarlament odklepl klimatický cíl. Emise v Evropě mají klesnout o 90 procent

Politika

Europoslanci podpořili klimatický cíl snížit emise o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí by podle schváleného kompromisního návrhu mohlo pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Postoj Evropského parlamentu se velmi podobá pozici Rady EU, kterou schválili unijní ministři životního prostředí minulý týden. Následná jednání v takzvaném trialogu by tak mohla být podle zdrojů velmi rychlá. Text podpořilo 379 europoslanců, 248 jich bylo proti a deset se zdrželo hlasování.

ČTK

Přečíst článek

Nebyla přijata ani „roadmapa” k zastavení deforestace, která představovala klíčovou agendu brazilského předsednictví – ostatně proto se COP30 konala na hraně Amazonského pralesa. Alespoň prošlo zřízení fondu Tropical Forest Forever Facility (TFFF), jehož prostřednictvím budou bohaté země platit chudým za to, že pralesy nevykácí. Padl také slib uvolnit prvních 5 z Brazílií zamýšlených 125 miliard dolarů s tím, že pětina prostředků má jít přímo „původním obyvatelům a místním komunitám.“

Karel Pučelík: Nezajímá mě, co říká Bill Gates. Klimatické divadlo vlivných nás dovede akorát ke hladomoru

Názory

Odborníci bijí na poplach, studie názorně ilustrují, jakým peklem může skončit ignorování klimatických cílů. A společnost? Diskutuje o tom, co si o klimatu myslí Bill Gates. Vlivní na konferenci o emisích létají soukromými tryskáči. Chtělo by to drastickou změnu perspektivy.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Mezi další důležité výstupy COP30 patří tzv. Just Transition Mechanism neboli JTM, tedy soubor závazků a opatření na ochranu sociálních jistot v bohatých zemích a zaručení spravedlivosti implementace klimatických cílů v zemích chudých, a to včetně ohledů vůči domorodým komunitám. Pod JTM také spadá například podpora udržitelného lokálního podnikání.

Přes velké ambice pořadatelské země se tedy COP30 nestala žádným historickým přelomem, rozhodně ale nebyla zbytečná. Degradace biosféry představuje zásadní kontext změny klimatu stejně, jako musí sociální ohledy tvořit integrální součást adaptace na ni. Relevanci konferencí COP bude ale třeba nadále odpracovat a zatím závod s časem spíše prohráváme.

Němci dají do klimatického fondu 60 milionů eur, pomoc má zmírnit hlad i migraci

Money

Německo pošle dalších 60 milionů eur, tedy 1,45 miliardy korun, do fondu, který má zvláště postiženým zemím pomáhat se zvládáním klimatických změn. Na závěrečné fázi jednání klimatické konference OSN COP30 v brazilském Belému to podle agentury DPA oznámil německý ministr životního prostředí Carsten Schneider.

ČTK

Přečíst článek