Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Turkův případ otevřel debatu: Má prezident právo odmítnout ministra? Češi mají jasno

Petr Pavel
ČTK
 ČTK

Téměř tři pětiny Čechů si myslí, že má prezident zasahovat do činnosti vlády, má tak ale činit pouze v omezené míře. Podle necelých dvou třetin veřejnosti by prezident měl mít právo odmítnout jmenování ministra, mělo by se tak ale dít jen v ojedinělých případech. Více než polovina obyvatel naproti tomu tvrdí, že hlava státu by ministry navržené premiérem měla jmenovat. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.

Prezident Petr Pavel, který odmítl ministrem jmenovat kandidáta vládních Motoristů Filipa Turka, se podle průzkumu těší u veřejnosti velké oblibě. Lidé pozitivně hodnotí mimo jiné to, jak reprezentuje republiku v zahraničí a jakým způsobem dbá o důstojnost a vážnost prezidentského úřadu.

Co si myslí Češi?

Necelá třetina lidí v průzkumu uvedla, že by prezident vůbec neměl zasahovat do činnosti vlády. Více než čtvrtina pak zastává názor, že by měl jmenovat ministry na základě vlastního uvážení. Pětina dotázaných si myslí, že by prezident neměl mít nikdy právo odmítnout ministra navrženého premiérem, zjistil průzkum.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

Přímá volba prezidenta je veřejností vnímána jako nejvhodnější způsob výběru prezidenta. Podporují ji podle CVVM čtyři pětiny občanů. Přibližně polovina lidí se shoduje, že pro výkon funkce prezidenta nezáleží na tom, zda byl kandidát v minulosti zapojen do politiky.

Průzkum se uskutečnil na konci ledna a začátkem února, zúčastnilo se ho 1725 lidí.

Michal Nosek: Kodex snese vše, jaká ale bude realita?

Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Přečíst článek

Související

Prezident Petr Pavel (vpravo) jmenoval Igora Červeného (vlevo) ministrem životního prostředí

Babišův kabinet je kompletní. Pavel jmenoval Červeného ministrem životního prostředí

Přečíst článek

Francie zvýší počet jaderných zbraní, oznámil Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron
ČTK
 nst
nst

Francie navýší počet svých jaderných zbraní, aby posílila evropské jaderné odstrašení v době, kdy bezpečnostní závazky Spojených států vůči kontinentu podle Paříže oslabují. Oznámil to prezident Emmanuel Macron při projevu na základně ponorek Île Longue v Bretani.

„Posílení našeho arzenálu je nezbytné,“ uvedl Macron. Zároveň připustil, že Spojené státy budou i nadále hrát klíčovou roli v evropské obraně. Současně však varoval, že nedávná rétorika z Washingtonu ukazuje, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost, cituje francouzského prezidenta agentura Bloomberg.

Projev přichází v době, kdy evropské vlády čelí podle něj nejvážnějším bezpečnostním výzvám od konce studené války. Ruská invaze na Ukrajinu, která trvá už pátým rokem, narušila představy o stabilitě na kontinentu. Prezident Donald Trump navíc zpochybnil závazek USA vůči NATO a Evropě.

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Přečíst článek

Nepřímá podpora krajně pravicových stran

Trumpova administrativa ve strategii národní bezpečnosti uvedla, že bude podporovat „odpor vůči současnému směřování Evropy uvnitř evropských států“. Tento krok je vnímán jako nepřímá podpora krajně pravicových stran.

Macron jako lídr jediné země Evropské unie disponující jadernými zbraněmi čelí rostoucím otázkám, zda by rozšířil francouzské jaderné záruky i na další evropské státy.

Podle údajů Bulletinu atomových vědců má Francie zhruba 290 jaderných hlavic, což odpovídá úrovni z roku 1984. Vrcholu dosáhl francouzský arzenál na počátku 90. let, kdy zahrnoval až 540 hlavic. Ty jsou rozděleny mezi letecké nosiče a balistické střly M51 společnosti ArianeGroup, odpalované z ponorek.

Související

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka

Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka
Profimedia
Dalibor Martínek

Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.

Okamura si za své plakáty před senátními a krajskými volbami v roce 2024 vysloužil trestní stíhání za podněcování k nenávisti. Na nechutný obří plakát dal muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili společně s textem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“.

Politika strachu

Před stíháním se schoval za poslaneckou imunitu, jak se dalo čekat. Sněmovna ho s největší pravděpodobností trestnímu stíhání nevydá. Stejně jako Andreje Babiše, obviněného ze zneužití dotací v kauze Čapí hnízdo. Obě vládní strany se navzájem podrží.

Okamura tak může dál využívat protimigrační nálady ve společnosti, jednu ze svých hlavních volebních zbraní. Posilováním pocitu ohrožení z domnělého nebezpečí si v minulých volbách vybojoval téměř osm procent hlasů voličů.

Faktem je, že v Česku žije asi čtyři sta tisíc Ukrajinců, kteří prchli před válkou. Česko jim poskytlo azyl, většina z nich pracuje, platí daně, nájmy, děti chodí do českých škol. Žádné ohrožení se nekoná. Naopak, například české stavebnictví na Ukrajincích stojí.

Okamurovo tažení proti Ukrajincům

Okamura však vytváří dojem, že Ukrajinci jsou jacísi parazité žijící na vrub daňových poplatníků. Na svém facebooku například vyvěsil sdělení ve znění: Zahájili jsme kontrolu zneužívání dávek Ukrajinci a trestáme je. Prosazuji ukončení vyplácení dávek Ukrajincům. Zároveň připravujeme zákon na zpřísnění podmínek pro pobyt cizinců. Dalším polínkem do protimigranského ohně, který neustále rozdmýchává, je jeho současné vyjádření na vrub útoku na Írán.

Není přitom jasné, zda útok samotný podporuje, nebo je proti němu. Prohlásil, podobně dvojznačně jako šéfové obou jeho koaličních partnerů, že je tak trochu pro a taky proti. Takové typicky české. Babiš podporuje spojence, ale přeje si mír. Macinka označuje Írán za teroristický stát, ale také chce mír. Okamura? „Odmítám činy íránského režimu, ale to přece neznamená, že se nebude dodržovat Charta OSN, proč pak teda OSN existuje?“.

Podle Okamury hrozí, že jakási masa uprchlíků s Arábie vtrhne do Česka, bude vysávat sociální systém a běhat po ulicích s dlouhými noži. To je absurdní. Za prvé, konflikt se odehrává pět tisíc kilometrů, Ukrajina je daleko pár set kilometrů. Ukrajinci mluví spřízněným jazykem, byli jsme pro ně blízko. A většina z nich se chce po válce vrátit domů.

Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty nebo Katar – tam všude je větší HDP na hlavu než v Česku. Obyvatelé těchto zemí nejsou žádní otrhanci. Mluví vzdáleným jazykem, Česko je vzdálené, nevýznamné, neatraktivní. Nebo snad myslel prchající Íránce? U nich je situace podobná. Nelze nalézt jediný rozumný důvod, proč by Česko měla čekat nějaká vlna migrace kvůli konfliktu v Arábii. Ostatně, ani při migrační vlně z roku 2015 kvůli Sýrii jsme nebyli konečnou destinací uprchlíků. Nemáme jim co nabídnout. Snad jen toho Okamuru.

Další komentáře (ne)korektního Dalibora Martínka

Související

Petr Macinka

Dalibor Martínek: Diplomatické embryo Macinka se nemělo stát ministrem zahraničí

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Okamura novým šéfem Sněmovny. „Je emocionálně labilní,“ řekl jeho bratr Hayato

Přečíst článek
Doporučujeme