Vláda si schválila etický kodex. Dokument plný vzletných vět o důvěře veřejnosti, prevenci střetu zájmů a povinnosti opustit jednání už při pouhém „zdání“ konfliktu. Na papíře působí přesvědčivě. Jenže česká politika má dlouhodobě problém ne s tím, co píše do dokumentů, ale s tím, co skutečně dělá.

Etický kodex není zákon. Je to závazek. Dobrovolné přihlášení se k vyššímu standardu chování, než jaký vynucuje legislativa. Právě proto je jeho přijetí vždy testem důvěryhodnosti těch, kteří jej schvalují.

Vláda Andreje Babiše slavnostně přijímá pravidla, která sama v minulosti pomáhala relativizovat. Mluvit o nulové toleranci ke střetu zájmů v situaci, kdy česká politická scéna má za sebou roky debat o propojení vysoké politiky a rozsáhlého podnikatelského impéria premiéra, působí přinejmenším paradoxně. Nejde přitom o právní výklad. Etika není o tom, co ještě projde zákonem. Je o tom, co si politik z vlastní odpovědnosti nedovolí.

Politico: Babišův byznys od klinik plodnosti po květiny. Brusel nemá úplný přehled

Zprávy z firem

Server Politico upozorňuje, že podnikání českého premiéra Andrej Babiš sahá daleko za hranice holdingu Agrofert. Přes investiční fond Hartenberg Holding vede stopa k jedné z největších evropských sítí klinik umělého oplodnění, k internetovému prodeji spodního prádla i k síti květinářství.

nst

Přečíst článek

Kodex například říká, že člen vlády má odejít z jednání i tehdy, pokud hrozí jen zdání střetu zájmů. To je správný princip. Otázkou zůstává, zda se z něj stane praxe. Česká zkušenost ukazuje, že mezi deklarací a skutečným krokem bývá značná vzdálenost. Opatrnost často ustupuje politickému instinktu a mocenské realitě.

Má-li být dokument víc než jen součást komunikační strategie, musí platit především pro ty nejvýše postavené. Etické standardy se neměří podle toho, jak přísně dopadnou na řadové úředníky, ale podle toho, zda omezí i samotné politické vedení.

S otázkou důvěry úzce souvisí i další rovina politických slibů. Kdy vláda vrátí lidem to, co jim podle její rétoriky předchozí kabinet „sebral“? Taková věta na předvolebních pódiích silně rezonovala. V rozpočtu už méně.

Pavel veto nechystá. Rozpočet se schodkem 310 miliard míří dál

Politika

Prezident Petr Pavel nebude vetovat návrh letošního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun, i když podle odborníků porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. V rozhovoru na serveru denik.cz řekl, že prezident by neměl vládě stanovovat, jaký má mít rozpočet. Hlava státu také očekává, že zákon o rozpočtové odpovědnosti bude novelizován. Sněmovna zatím schválila základní parametry návrhu rozpočtu, nyní ho projednají sněmovní výbory.

ČTK

Přečíst článek

Vrátit lidem lze jen to, na co existuje finanční krytí. Pokud má vláda současně snižovat daně, zvyšovat sociální výdaje, kompenzovat ceny a zároveň udržet schodek veřejných financí pod kontrolou, musí jasně říct, kde na to vezme prostředky. Bez konkrétního plánu zůstává i tento slib jen politickou zkratkou. Srozumitelnou, ale účetně neudržitelnou.

Etický kodex se schvaluje během jednoho jednání. Důvěra veřejnosti vzniká roky, ale ztrácí se během okamžiku. Dokument může být prvním krokem. Rozhodující však bude, zda se jeho principy promítnou do každodenního rozhodování vlády.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.

Krátce po 13:30 středoevropského času zdražil klíčový termínový kontrakt s dodáním příští měsíc ve virtuálním obchodním uzlu TTF v Nizozemsku téměř o polovinu a dostal se nad 48 eur za megawatthodinu. Později růst mírně zvolnil, stále však přesahoval 45 procent.

Riziková přirážka roste

Izrael a Spojené státy zahájily vojenskou operaci proti Íránu v sobotu. Podle prezidenta Donalda Trumpa je cílem zabránit Teheránu získat jadernou zbraň. Írán odpověděl ostřelováním Izraele a několika arabských zemí, kde se nacházejí i americké základny, a pohrozil dalšími údery.

„Trh započítává vysokou rizikovou přirážku kvůli obavám z poklesu dodávek,“ uvedla společnost Mind Energy. Konflikt se podle ní dotýká všech zemí Perského zálivu včetně Kataru, jednoho z předních světových vývozců plynu. Výpadek dodávek z Blízkého východu by měl přímý dopad i na evropské ceny.

Zásoby plynu v Evropské unii byly v sobotu naplněny z necelých 30 procent, v České republice přibližně z 31 procent, vyplývá z údajů organizace Gas Infrastructure Europe. Podle analytika XTB Jiřího Tylečka to znamená vyšší potřebu letních dodávek do zásobníků a tím i zvýšenou poptávku po LNG.

Strnad chce dostat HIMARS na vozy Tatra. Jedná o tom s Maďary

Zprávy z firem

Miliardové kontrakty, tisíce vozidel a možný HIMARS. Česká CSG vstupuje do maďarského obranného byznysu přes podíl ve skupině 4iG. Významná část výroby má probíhat přímo v Maďarsku. Projekt má posílit nejen tamní armádu, ale i exportní potenciál regionu.

nst

Přečíst článek

Klíčový je Hormuzský průliv

Další vývoj bude záviset na situaci v Hormuzském průlivu, který je klíčovou trasou pro vývoz ropy a plynu z regionu. Agentura Bloomberg uvedla, že už v sobotu několik tankerů s plynem přerušilo plavbu, aby se oblasti vyhnuly.

Podle íránské agentury Tasnim je průliv od soboty fakticky uzavřen. Íránské revoluční gardy varovaly lodě, že plavba není bezpečná. Německý rejdař Hapag-Lloyd oznámil přerušení plavby přes průliv. Některé tankery sice pokračovaly, provoz byl však výrazně slabší než obvykle.

Evropský trh tak čelí kombinaci geopolitického napětí, nízkých zásob a nejistoty ohledně budoucích dodávek.