Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Stavba průmyslového parku v unikátní lokalitě nepotřebuje studii EIA, rozhodl Macinka

Šikmý kostel svatého Petra z Alkantary
ČTK
 ČTK

Průmyslová zóna Panattoni Smart Park, plánovaná na pozemcích okolo někdejšího dolu Barbora na Karvinsku a v blízkosti šikmého kostela svatého Petra z Alkantary, nepotřebuje mít zpracovanou studii EIA o vlivu na životní prostředí. Zatím nepravomocně takto rozhodlo ministerstvo životního prostředí, uvedla Mladá fronta Dnes. Společnost Panattoni rozhodnutí ministerstva přivítala. Odpůrci podle deníku plánují odvolání. Záměr se nelíbí památkářům nebo spolku Stará Karviná. Vadí jim, že má areál přetvořit území, jež je i cennou archeologickou lokalitou.

„Záměr společnosti Panattoni Czech Republic Development nemůže mít významný vliv na životní prostředí a nepodléhá posouzení vlivů záměru na životní prostředí podle zákona,“ stojí podle MfD v rozhodnutí ministerstva. K oznámení záměru ministerstvo obdrželo 41 vyjádření dotčených orgánů, samosprávy, veřejnosti i vlastních odborů. Z toho zástupci veřejnosti zaslali 30 vyjádření, pod nimiž se podepsalo 279 lidí.

Nevratný zásah

Památkáři v průběhu řízení opakovaně uvedli, že plánovaná výstavba představuje významný a nevratný zásah do kulturně-historických, archeologických i krajinářských hodnot území Karviná-Doly, kde by chystaná průmyslová zóna měla stát. „Jde o archeologickou lokalitu s kontinuální stratigrafií od středověkého sídelního jádra až po industriální vrstvu 20. století. Záměr představuje nevratný zásah do archeologické vrstvy území, a to v rozsahu, který nelze kompenzovat pouhou záchrannou dokumentací,“ uvedli.

Ministerstvo v rozhodnutí uvádí, že při posuzování nebyly identifikovány významné negativní vlivy na životní prostředí a veřejné zdraví, které by vyžadovaly vypracování studie EIA. Otázky památkové ochrany podle něj náleží do kompetence orgánů státní památkové péče a mají být řešeny v navazujících řízeních. Což je třeba vyřizování stavebního povolení.

Karvinský magistrát během zjišťovacího řízení připomínky neuplatnil, vedení města projekt dlouhodobě podporuje. „Považujeme jej za důležitý impuls pro místní ekonomiku. Očekáváme od projektu nejen vznik nových pracovních míst,“ komentoval rozhodnutí karvinský primátor Jan Wolf (SOCDEM).

Stavba Dvoreckého mostu

Mosty, tramvaje a byty: jak rok 2026 promění Prahu

Rok 2026 přinese do Prahy viditelné změny. Dokončení Dvoreckého mostu, start nových tramvajových tratí a pokračující výstavba v bývalých brownfieldech posunou město do další fáze rozvoje. Současně se chystá schválení Metropolitního plánu, který má zrychlit povolování staveb a změnit podobu metropole.

Přečíst článek

Podle předsedkyně spolku Za Starou Karvinou Terezy Ondruszové, není rozhodnutí ministerstva adekvátní a spolek podá odvolání. „Jedná se o záměr natolik zásadní, že by podle nás měl proběhnout celý proces EIA,“ cituje ji MfD. Za největší problém označila samotné umístění průmyslové zóny v někdejším centru Karviné a fakt, že projekt neřeší možnost využití jiných lokalit.

Společnost Panattoni rozhodnutí ministerstva přivítala. „Výrazně se tak posouváme k realizaci projektu,“ konstatoval mluvčí Panattoni Karel Taschner, podle něj by stavba měla začít do konce roku 2026.

Průmyslový areál má vzniknout u bývalého Dolu Barbora a kostela, který je jedinou dochovanou stavbou ze staré Karviné. Chrám kvůli poddolování výrazně poklesl a naklonil se. Jako šikmý kostel ho proslavila spisovatelka Karin Lednická. Spolek Stará Karviná podal návrh na vyhlášení území krajinnou památkovou zónou. Rozloha celého areálu bude milion metrů čtverečních, přičemž samotné stavby budou zabírat zhruba její třetinu. V zóně by mohlo vzniknout až 4500 nových pracovních míst a celková výše investic by mohla dosáhnout až 25 miliard korun.

Související

Gabre Park

Accolade vstupuje do Jihočeského kraje. Kupuje jeden z největších průmyslových parků v Česku

Přečíst článek

Trump zaútočil v Jižní Americe. Venezuela čelí raketovým útokům, uvedl prezident Kolumbie

Venezuela byla napadena, uvedl prezident Kolumbie
ČTK
 nst
nst

Spojené státy podnikly ve Venezuele vojenské útoky. S odvoláním na nejmenované americké vládní představitele to uvedly agentura Reuters a stanice CBS News a Fox News. Oficiální vyjádření Washington zatím neposkytl.

Venezuelská vláda mezitím sérii výbuchů hlášených v několika státech země, včetně metropole Caracasu, označila za americký útok na vojenské i civilní cíle. Autoritářský prezident Nicolás Maduro v reakci na situaci vyhlásil výjimečný stav. Zpravodajka CBS News v Bílém domě na síti X napsala, že americký prezident Donald Trump vydal souhlas s pozemními údery ve Venezuele už před několika dny.

Islámský stát dostal přednost

Podle informací CBS News byly Spojené státy připraveny zasáhnout pozemní cíle ve Venezuele již o Vánocích. Přednost ale tehdy dostaly údery proti teroristické organizaci Islámský stát v Nigérii. Následně Washington útoky ve Venezuele znovu odložil, mimo jiné kvůli nepříznivému počasí.

Možné americké údery naznačovalo i rozhodnutí amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), který podle agentury AP ještě před explozemi v Caracasu zakázal komerční lety ve venezuelském vzdušném prostoru kvůli „pokračující vojenské aktivitě“.

Elon Musk a Donald Trump

Miliardáři si za čtvrtstoletí vytvořili vlastní svět. Jako vždy, vládne pár rodin

Počet miliardářů celosvětově roste. Vede to k tomu, že stále více ovládají i politiku. To platí i v Česku.

Přečíst článek

Venezuelská vláda vyzvala všechny sociální a politické síly k aktivaci mobilizačních plánů. O útocích informovala nejen v Caracasu, ale také ve státech Miranda, Aragua a La Guaira. V prohlášení zároveň uvedla, že odmítá vojenskou agresi Spojených států a že USA neuspějí ve snaze připravit Venezuelu o její zdroje.

Svědci i média uvádějí, že výbuchy doprovázely zvuky připomínající nízké přelety letadel. Podle Reuters zůstala bez elektřiny část Caracasu v blízkosti velké vojenské základny. Agentura AP uvedla, že nejméně sedm explozí bylo slyšet během zhruba 30 minut kolem 2:00 místního času (7:00 středoevropského času) a lidé v několika čtvrtích vyběhli do ulic. Nad jedním z vojenských objektů v hlavním městě byl vidět dým, další zařízení se ocitlo bez proudu.

Exploze se odehrály v době, kdy Trump veřejně hovořil o možnosti úderů na pozemní cíle ve Venezuele a prohlásil, že Madurovy dny v čele země jsou sečteny.

Reakce z Kolumbie

Kolumbijský prezident Gustavo Petro v reakci na situaci uvedl, že Venezuela byla napadena a čelí raketovému útoku. Vyzval také k reakci OSN i Organizaci amerických států (OAS). „Poplach pro všechny: Venezuela byla napadena. Bombardují ji raketami,“ napsal Petro, aniž by jmenoval konkrétního útočníka. 

Po zprávách o výbuších a nízkých přeletech letadel nad Caracasem venezuelský prezident Nicolás Maduro obvinil Spojené státy z útoků na vojenské i civilní cíle v několika regionech země. V reakci na situaci vyhlásil ve Venezuele výjimečný stav.

Kolumbijská vláda v následném prohlášení vyjádřila hluboké znepokojení nad eskalací napětí v regionu. Odmítla jakékoli jednostranné vojenské kroky, které by mohly situaci dále zhoršit nebo ohrozit civilní obyvatelstvo, a oznámila, že přijala opatření k udržení stability na kolumbijsko-venezuelské hranici.

Americký prezident Donald Trump

Trump přiznal vyšší dávky aspirinu. „Jsem pověrčivý,“ říká prezident

Americký prezident Donald Trump užívá dlouhodobě vyšší dávky aspirinu, než mu doporučili lékaři. V rozhovoru s deníkem The Wall Street Journal uvedl, že k tomu má osobní i pověrčivé důvody. Přesto nadále tvrdí, že je ve výborné kondici a má „velmi dobré geny“.

Přečíst článek

Bombardování továrny

Spojené státy v posledních měsících přesunuly do karibské oblasti největší flotilu vojenských lodí a vojáků za několik desetiletí. Od září tam americká armáda útočí na plavidla, která podle Washingtonu slouží k pašování drog, a to nejen v Karibském moři, ale i ve východní části Tichého oceánu.

Na začátku týdne kolumbijský prezident Gustavo Petro uvedl, že Spojené státy bombardovaly továrnu v přístavním městě Maracaibo, která měla sloužit k výrobě kokainu. Maduro útok jednoznačně nepotvrdil, USA pouze oznámily zásah „přístavní oblasti“.

Trump útoky ospravedlňuje tvrzením, že Spojené státy jsou v ozbrojeném konfliktu s drogovými kartely, které Washington označuje za zahraniční teroristické organizace. Madura USA viní z vedení obchodu s drogami a po předloňských prezidentských volbách, jejichž konečné výsledky režim nezveřejnil, jej neuznávají jako legitimního prezidenta. Trump Madura opakovaně vyzval, aby se vzdal moci.

Související

Americký prezident Donald Trump

Pro tuto chvíli přebíráme vedení Venezuely, uvedl Trump a nevyloučil další údery

Přečíst článek

Od projevu k odvolání? Okamurův novoroční projev řeší Hrad i Sněmovna

Tomio Okamura
ČTK
 nst
nst

Vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) vyvolala podle prezidenta Petr Pavel znepokojení nejen v Česku, ale i v zahraničí. Prezident to uvedl na síti X. Okamurova slova z novoročního projevu se dotkla zejména podpory Ukrajiny, která se brání ruské invazi, a obsahovala i urážlivá označení Ukrajinců.

„Vyjádření předsedy Poslanecké sněmovny, třetího nejvyššího ústavního činitele, budí znepokojení nejen u našich občanů, ale i u našich spojenců a partnerů v zahraničí,“ uvedl Pavel. Dodal, že se tématem bude zabývat na nejbližším jednání s premiérem Andrej Babiš (ANO) i na setkání ústavních činitelů. Podle prezidenta je koordinace zahraniční a bezpečnostní politiky klíčová pro důvěryhodnost Česka.

Okamura ve svém projevu ostře kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho okolí, které obvinil z rozkrádání evropské pomoci. Hovořil mimo jiné o „ukrajinských zlodějích“ a tvrdil, že finanční podpora Ukrajiny slouží jako byznys pro západní firmy i ukrajinské elity.

Dalibor Martínek: Vraťte nám Václavák. Rozvrtané místo, které jsme měli všichni rádi

Nikdo vlastně neví, proč nám bylo ukradeno Václavské náměstí. Místo, kde se v roce 1998 sešlo na sto tisíc Čechů kvůli vítezství českých hokejistů na Olympiádě v Japonsku.

Přečíst článek

Ruská propaganda

Na Okamurova slova reagoval ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč, který je označil za urážlivá, nenávistná a ovlivněná ruskou propagandou. Český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) následně uvedl, že nepovažuje za vhodné, aby velvyslanec cizí země veřejně hodnotil výroky jednoho z nejvyšších ústavních činitelů Česka. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha však Zvaryčovu reakci označil za správnou a diplomatickou.

Kvůli Okamurovým výrokům chce sněmovní opozice vyvolat hlasování o jeho odvolání z funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Na společném postupu se dohodli představitelé bývalé vládní pětikoalice – ODS, STAN, Piráti, KDU-ČSL a TOP 09.

Související

Dalibor Martínek: Babiš si zatím všechny namazal na chleba. Teď to zkouší s Pavlem

Přečíst článek
Doporučujeme