Zajímá nás
AKTUALIZOVÁNO: Schodek rozpočtu v květnu je nejvyšší v historii ČR. Musíme šlápnout na brzdu, prohlásil Stanjura
Schodek státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Je to nejhlubší rozpočtový deficit za prvních pět měsíců roku od vzniku Česka. Loni byl ve stejném období schodek 189,3 miliardy korun, uvedlo ministerstvo financí.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce kvůli špatnému vývoji rozpočtu předložit příští týden vládě návrh opatření, která ve druhém pololetí zajistí úspory zhruba 20 miliard korun, uvedlo ministerstvo financí. Schválený rozpočet počítá za celý rok s deficitem 295 miliard korun.
Čekání na příjmy z windfall tax a od ČEZ
Stanjura řekl, že květen je z hlediska plnění rozpočtu tradičně slabší měsíc. "Přestože se blížíme do druhé poloviny roku, kdy prohlubování schodku mohutně zpomalí první příjmy z windfall tax, dividenda od ČEZu či peníze z evropských fondů, musíme jako vláda šlápnout na brzdu," uvedl ke květnovým výsledkům rozpočtu.
České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard, píše hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Ekonomice by nejlépe prospěl pravicový balíček. Ale současný kabinet pravicový není
Názory
"Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku," řekl ministr. Vláda v květu představila balíček ke konsolidaci veřejných financí, příští rok by měl snížit schodek o 94,1 miliardy korun a v roce 2025 o dalších 53,4 miliardy korun.
Nebudou to populární kroky, stejně jako není populární náš ozdravný balíček, ale nemůžeme na letošek rezignovat a říct, že šetříme až od příštího roku," řekl ministr Zbyněk Stanjura.
Rozpočtové příjmy ke konci května dosáhly 660,7 miliardy korun, meziročně vzrostly o 9,8 procenta. Výdaje za pět měsíců byly 932,1 miliardy korun, proti loňsku o 17,8 procenta víc.
Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností. 
Lukáš Kovanda: Vláda riskuje, že balíčkem naštve úplně všechny
Názory
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 280,5 miliardy korun, o 9,6 procenta víc než loni. Příjem z daně z přidané hodnoty do rozpočtu byl 141,6 miliardy korun, meziročně vzrostl o 7,3 procenta.
Vliv snížení spotřební daně z nafty
Ze spotřební daně stát inkasoval 56,3 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 7,3 procenta. Podle ministerstva se tak projevuje snížení spotřební daně z nafty a přechod uživatelů tabáku k alternativním tabákovým výrobkům. Daň z příjmu fyzických osob přinesla do rozpočtu 47,8 miliardy korun, o 29,1 procenta víc než loni. Výnos daně z příjmu právnických osob meziročně vzrostl o 21,1 procenta na 40,6 miliardy korun.
Vláda navrhuje, aby daň z přidané hodnoty (DPH) nově měla dvě sazby místo nynějších tří. Více chce zdanit alkohol nebo tabák. Zlevnit naopak chce potraviny, bydlení a zdravotnické prostředky.. V úvodním projevu při představování vládního konsolidačního balíčku a důchodové reformy to dnes řekl premiér Petr Fiala (ODS). I když se některé daně zvýší, kabinet se soustředil na to, aby dopady na občany byly co nejnižší, uvedl. 
Vláda chce více zdanit tabák a alkohol. A zlevnit potraviny, bydlení a léky
Politika
V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 12,2 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky, na kterých stát vyplatil 357 miliard korun, o 16,5 procenta víc než před rokem. Důchody tvořily 279,5 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,4 procenta. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny dosáhly 69,7 miliardy korun, což představuje meziroční růst o 135 procent. Náklady na obsluhu státního dluhu se proti loňsku zvýšily dvojnásobně na 37,4 miliardy korun.
Výrazný růst je u kapitálových výdajů, kde stát vyplatil 63,3 miliardy korun, o čtvrtinu víc než loni. Zhruba třetina této částky šla na financování dopravní infrastruktury.
Současná vláda Petra Fialy vytvořila za čtyři měsíce „sekeru“ ve státním rozpočtu za 200 miliard korun. Sečteno, podtrženo, tu samou „sekeru“ – v očištění o inflaci – vytvořily obě Klausovy vlády, Tošovského vláda a vláda Zemanova v letech 1993 až 2001.
Lukáš Kovanda: Fialova vláda se zadlužuje 25krát rychleji než vlády 90. let
Názory
