Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Rutte chtěl víc peněz pro Kyjev. Narazil u Francie, Británie i dalších zemí

Mark Rutte
ČTK
 ČTK

Rutteho plán na pevnou vojenskou pomoc Ukrajině narazil u velkých spojenců. Francie, Británie i další země podle The Daily Telegraph odmítají návrh, aby každý člen NATO posílal Kyjevu 0,25 procenta HDP. Šéf aliance už připustil, že plán kvůli odporu nejspíš neprojde.

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom britský deník The Daily Telegraph.

Velký odpor

Rutte v pátek novinářům řekl, že návrh, aby každý člen přispíval 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Ukrajině, bude pravděpodobně zamítnut. „Nemyslím si, že tento návrh bude přijat, protože proti těmto fixním 0,25 procenta existuje velký odpor,“ připustil Rutte. Šéf Severoatlantické aliance nejmenoval členy, kteří návrh blokovali, ale zdroj z NATO britskému listu sdělil, že odpůrci byli Spojené království, Francie, Kanada, Itálie a Španělsko. „Nejsou z této myšlenky příliš nadšení,“ uvedl zdroj.

The Daily Telegraph připomíná, že tato zpráva přichází krátce po překvapivém zmírnění ruských ropných sankcí ze strany Británie, což zasadilo další ránu image Londýna jako jednoho z nejvěrnějších partnerů Ukrajiny.

Británie 19. května tiše vydala dočasnou licenci povolující dovoz nafty a leteckého paliva vyrobeného z ruské ropy, pokud tyto produkty byly zpracovány ve třetí zemi. Vláda rovněž udělila licenci umožňující námořní přepravu a dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruských terminálů Sachalin-2 nebo Jamal LNG.

Petr Macinka

Komplikace pro Pavla? Macinka chce odložit rozhodnutí o delegaci na summit NATO

Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.

Přečíst článek

Také francouzské odmítnutí plánu podkopává její postavení předního podporovatele ukrajinského boje proti Rusku. Paříž s Londýnem se přitom dělí o vedení v takzvané koalice ochotných, tedy zemí spolupracujících na zajištění dlouhodobých bezpečnostních záruk pro Kyjev.

Podle zdroje Telegraphu Rutteho plán podpořilo nejméně sedm členů NATO, kteří už údajně vynakládají přes 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc Kyjevu.

Související

„Chceme velké investory. A dostat se na miliardu,“ říká Hubinger z fondu Diagram

Dalibor Martínek

Nájemní bydlení šlo stranou, fond Diagram dnes staví hlavně byty na prodej. Spoluzakladatel Martin Hubinger v podcastu Realitní Club popisuje, proč změnili strategii, kde chtějí růst a proč hledají institucionální investory.

Martin Hubinger před několika lety spoluzaložil investiční fond Diagram, který se soustředí na výstavbu rezidenčních projektů. Nekupuje hotové budovy, ale koupí pozemek, postaví objekt, prodá ho a peníze reinvestuje. Investorům slibuje solidních dvanáct procent ročního zhodnocení.

„Jsme fond nižší střední velikosti,“ říká Hubinger. Druhým spoluzakladatelem je Zdeněk Tůma, bývalý guvernér ČNB. Aktuálně má fond rozpracované dva projekty, apartmánový resort na šumavské Modravě a projekt v Praze 4. K tomu má rozjednanou akvizici několika dalších projektů a soustředí se hlavně na rezidenční projekty v Praze.

Modrava

Modrava je unikát. Stavíme tam desítky apartmánů, říká Martin Hubinger

Investiční fond Diagram, který spoluzaložil Martin Hubinger, nyní kromě jiného rozvíjí unikátní projekt apartmánů na šumavské Modravě. Má jich v této exkluzivní oblasti vzniknout několik desítek.

Přečíst článek

Od přátel k institucionálním investorům

Ruku v ruce s tím se snaží nabírat další finanční prostředky. Do fondu, se kterým má velké plány, zatím investovali oba zakladatelé a jejich přátelé. Už se jim ale podařilo sehnat prvního institucionálního investora.

„Na počátku jsme měli představu, že budeme pracovat s penězi institucí. To plynulo z pracovní historie i současného působení Zdeňka Tůmy,“ říká Hubinger. V nabírání větších investorů by rádi pokračovali.

Do portfolia realitního fondu Luxent přibyl činžovní dům v pražské Sokolské ulici.

Realitní fond Luxent nabral 100 milionů. Nakupuje domy v Praze i regionu

Nový fond Luxent začal rychle budovat realitní portfolio. Od investorů získal přes sto milionů korun a podepsal smlouvy k několika projektům. První investicí je činžovní dům v pražské Sokolské ulici. Další projekty zahrnují výstavbu bytového domu i přeměnu kancelářských budov na byty. Fond chce investorům nabídnout výnos přes 15 procent ročně.

Přečíst článek

Nájemní bydlení ustoupilo prodeji

Fond se původně chtěl soustředit na nájemní bydlení, strategii však upravil s růstem sazeb, kdy nájmy sice dál rostou, ale ne rychleji než cena výstavby. A také proto, že zpočátku nezískal dost peněz právě od institucionálních investorů.

Nadstandardní slibovaný výnos plyne z faktu, že fond si své projekty sám staví. Nespoléhá tedy na růst hodnoty majetku neboli bytů jako jiné realitní fondy.

„My koupíme pozemek, připravíme projekt, povolíme ho, postavíme a rozprodáme. A máme marži,“ popisuje Hubinger přístup. „Pokud by odteď pět let nerostly ceny nemovitostí, pořád budeme vydělávat to, co chceme.“

Každý rok několik projektů

Cílem fondu je každý rok zahajovat a zároveň dokončovat několik projektů. „Z hlediska velikosti fondu žádný strop ambicí není. Naše bezprostřední ambice je dostat se přes jednu miliardu korun,“ říká Martin Hubinger, který byl hostem podcastu Realitní Club.

Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na podcastových platformách. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.

Vychází jarní Realitní CLUB

Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.

Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.

Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.

Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.

Související

Nejen v Brně bylo rušno. V Praze se demonstrovalo za Českou televizi a rozhlas

V centru Prahy na akci spolku Milion chvilek protestují lidé na podporu ČT a ČRo
ČTK
 nst
nst

Prahou prošel další protest proti změnám ve financování veřejnoprávních médií. Na Staroměstském náměstí se po 16:00 sešlo několik tisíc lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle odhadu policie byly na místě tisíce účastníků.

Demonstranti protestují proti návrhu zákona, který má mimo jiné převést financování veřejnoprávních médií z koncesionářských poplatků na státní rozpočet. Zároveň kritizují další kroky ministra kultury Oty Klempíře za Motoristy, včetně rozpočtových škrtů, plánovaných změn v rozhodování o dotacích ze Státního fondu audiovize nebo způsobu odvolání jeho předchůdce Martina Baxy ze správní rady Pražského jara.

Po 16:30 se účastníci vydali pochodem před Úřad vlády. Akci pořádá spolek Milion chvilek, který už na začátku května v Praze zorganizoval protest se stejným názvem Ruce pryč od médií. Tehdy se ho podle pořadatelů zúčastnily desítky tisíc lidí. Minulý týden se demonstrace konaly také v dalších krajských městech.

Podle Milionu chvilek je čas, aby ministr kultury rezignoval. „Místo aby českou kulturu chránil, ji opakovaně poškozuje,“ řekl předseda spolku Mikuláš Minář. Dav na jeho slova reagoval skandováním „Oto, zabal to“. Minář kritizoval i další kroky vlády, například přesun některých agend z úřadu vlády. Protestu se zúčastnili také zástupci neziskových organizací.

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář ČTK

180 tisíc podpisů

Organizátoři chtějí do Strakovy akademie doručit petici se 180 tisíci podpisy za stažení zákona o médiích veřejné služby, který připravilo ministerstvo kultury pod vedením Oty Klempíře.

„Klempířův zákon na zestátnění médií je takový paskvil, že proti němu mají stovky výhrad i ministerstva spadající pod ANO. Podle odborníků je nejenom zfušovaný, je i nebezpečný. A především – je neopravitelný,“ uvedl spolek Milion chvilek v pozvánce na akci.

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně

Odpůrci sjezdu sudetských Němců zaplnili náměstí v Brně. Zněl husitský chorál

Dominikánské náměstí v Brně zaplnily tisíce odpůrců sudetoněmeckého sjezdu. Demonstrací zněl husitský chorál, lidé nesli české vlajky i transparenty proti sudetským Němcům a na pódiu vystoupili mimo jiné Miloš Zeman, Kateřina Konečná či Ľuboš Blaha.

Přečíst článek

Podle návrhu ministra kultury by Česká televize a Český rozhlas měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna má začít platit od příštího roku.

Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Ministerstvo financí tento týden uvedlo, že požaduje přepracování návrhu, protože podle něj obsahuje velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů. Zásadní připomínky už dříve vzneslo také ministerstvo vnitra a výhrady mají i téměř všechny další resorty.

Pracovníci České televize a Českého rozhlasu vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Po vládě požadují, aby od záměru ustoupila. Ministerstvo kultury už dříve uvedlo, že cílem návrhu není veřejnoprávní instituce oslabit nebo poškodit, ale nastavit stabilní, transparentní a dlouhodobě udržitelný systém jejich fungování.

Související

Doporučujeme