Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Rusko tvrdí, že nasadilo novou hypersonickou raketu Orešnik. Zvyšuje její výrobu

Ruský samohybný raketomet „Grad“
ČTK
 ČTK

Moskva oznámila, že při nočním masivním útoku na Ukrajinu poprvé od listopadu znovu použila novou nadzvukovou střelu Orešnik. Úder měl být odvetou za údajný ukrajinský dronový útok na rezidenci Vladimira Putina, který však Kyjev i Spojené státy zpochybňují.

Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlý raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž podle ruského ministerstva obrany nasadilo i novou hypersonickou střelu Orešnik. Moskva tvrdí, že šlo o reakci na údajný pokus Ukrajiny zaútočit na konci loňského roku bezpilotními letouny na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina v Novgorodské oblasti.

Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova mělo tehdy 91 ukrajinských dronů mířit na prezidentský komplex, všechny však měly být zničeny. Tento incident ale nikdo nezávisle nepotvrdil a Kyjev jej označil za smyšlený. Pochybnosti vyjádřil i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že nevěří, že k takové operaci došlo.

Kyjev

Západní vojáci na Ukrajině budou legitimními cíli, varuje Moskva

Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.

Přečíst článek

Cílem nočních útoků byla podle Moskvy energetická infrastruktura využívaná ukrajinskou armádou, průmyslové podniky a zařízení na výrobu dronů. Ukrajinské ozbrojené síly informovaly, že Rusko vyslalo celkem 36 střel a 242 dronů.

Ukrajinské letectvo na západě země hlásilo, že balistická raketa mířící na energetický objekt ve Lvově dosahovala rychlosti kolem 13 tisíc kilometrů za hodinu. Typ střely zatím Kyjev oficiálně neurčil a chce jej potvrdit až po analýze trosek. Podle informací agentury Reuters však šlo o nadzvukovou střelu středního doletu odpálenou ze střelnice Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti, kde Rusko v minulosti testovalo právě rakety Orešnik.

Orešnik, jehož název znamená „líska“, Rusko v nejaderné verzi poprvé bojově použilo v listopadu 2024 při útoku na město Dnipro. Prezident Vladimir Putin opakovaně tvrdí, že tuto zbraň nelze zachytit a že její ničivá síla se blíží jaderným zbraním. Západní vojenské analýzy však tato tvrzení zpochybňují. Putin už dříve uvedl, že Rusko urychluje výrobu těchto střel.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko

Lukašenko: V Bělorusku je umístěna ruská raketa Orešnik, schopná nést jaderné zbraně

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že v jeho zemi je od středy umístěna nedávno vyvinutá ruská hypersonická raketa Orešnik, která může nést jaderné zbraně. Píše to agentura AFP.

Přečíst článek

Související

Andrej Babiš

Unie se dohodla na půjčce pro Ukrajinu. Česko za dluh ručit nebude, uvedl Babiš

Přečíst článek

V Německu se schyluje k dalšímu sporu v rámci vládní koalice

Friedrich Merz a Markus Söder
ČTK
 ČTK

Německá vládní konzervativní unie CDU/CSU chce snížit daně a i jinými způsoby ulevit podnikům. Na tiskové konferenci se na tom shodli kancléř a předseda CDU Friedrich Merz a bavorský premiér a předseda CSU Markus Söder. Podle německých médií se tak rýsuje další spor v německé vládní koalici. Sociální demokraté (SPD) daňové plány konzervativních stran totiž odmítají a navrhují naopak třeba vyšší dědickou daň.

„Chci využít prostor, který v rozpočtu máme, abych co nejdříve ulevil podnikům, obzvlášť těm středostavovským,“ řekl Merz na tiskové konferenci v klášteře Seeon, kde poslední tři dny jednali poslanci strany CSU. CDU a CSU jsou sesterské strany, CSU kandiduje jen v Bavorsku, CDU ve zbytku Německa.

„Ceny energií jsou pořád příliš vysoké, náklady na byrokracii v Německu jsou stále příliš vysoké, náklady na práci jsou stále příliš vysoké a daně jsou v Německu příliš vysoké. O tom musíme se sociálními demokraty mluvit,“ dodal s odkazem na koaličního partnera kancléř.

CDU a CSU chtějí hospodářství podpořit hlavně snížením podnikových daní a CDU například i snížením daně z příjmu u nižších a středních výdělků. SPD naopak v daňové oblasti hodlá prosadit vyšší zdanění mimořádně velkých dědictví. Předseda CSU Söder to dnes rezolutně odmítl. Podle německých médií se tak rýsuje další spor v koaliční vládě, která vzešla z loňských předčasných voleb. Cíl vládních stran je sice stejný, tedy nastartovat churavějící německé hospodářství, liší se ale v prioritách.

Merz dnes připustil, že nebude lehké dospět s koaličním partnerem ke kompromisu. Zároveň ale dodal, že si je jist, že se kompromis nakonec najít podaří. Letošní rok totiž podle něj bude rozhodující pro úspěch vlády i blahobyt Německa.

Petr Fiala

Posouváme se na Východ, zareagoval Fiala na obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem

Bývalý premiér Petr Fiala varuje, že obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem signalizuje posun české zahraniční politiky směrem na východ. Podle něj se postoj Bratislavy k válce na Ukrajině nezměnil a změna nastala pouze na české straně po nástupu vlády Andreje Babiše.

Přečíst článek

Český prezident Petr Pavel

„Politický faul“. Pavel zareagoval na výroky Macinky, ten odpověděl

Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a Motoristy kvůli nejmenování jejich poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí se vyostřuje. Pavel označil za politický faul výroky šéfa Motoristů a ministra zahraničí Petra Macinky zpochybňující nezávislost ústavních soudců, které nynější prezident jmenoval, při případném rozhodování o kompetenční žalobě. Macinka na to reagoval slovy, že rozhodnutí nejmenovat Turka může zase on vnímat jako ústavní faul vůči výsledkům voleb. Proti Macinkovým výrokům na adresu ústavních soudců se ohradil i předseda soudu Josef Baxa.

Přečíst článek

Související

Markus Söder, Friedrich Merz, Lars Klingbeil a Saskia Eskenová

Merz spěchá k vytvoření koalice v Německu. Úvodní jednání byla úspěšná, hlásí

Přečíst článek

Deal za osm miliard dolarů. Německo s Indií jednají o společné výrobě ponorek

Německo a Indie dokončují smlouvu na ponorky za osm miliard dolarů
iStock
 ČTK

Německo a Indie dokončují podle agentury Bloomberg smlouvu na společnou výrobu ponorek pro indickou armádu, která bude mít hodnotu nejméně osmi miliard dolarů (166 miliard korun). S odvoláním na zdroje obeznámené s jednáním o tom informovala agentura Bloomberg. Německý kancléř Friedrich Merz v neděli vyráží na třídenní návštěvu Indie.

Indická armáda má podle Bloombergu tucet stárnoucích ruských ponorek a šest nových francouzských. Pokud bude dohoda skutečně uzavřena, Indie by zrušila své plány na nákup dalších tří francouzských ponorek, uvedl zdroj Bloombergu. Na výrobě německo-indických ponorek by se podílely německá společnost Tyhssenkrupp Marine Systems a indická státní firma Mazagon Dock Shipbuilders.

Merz se na své první návštěvě Indie ve funkci německého kancléře setká mimo jiné s indickým premiérem Naréndrou Módím, který ho přijme ve svém domovském státě Gudžarát. Následně Merz zamíří do města Bengalúru v jihoindickém státě Karnátaka. Tam se setká mimo jiné s německými podnikateli. Merze bude doprovázet podnikatelská delegace. Očekává se prohloubení německo-indické spolupráce především ve farmaceutickém a obranném průmyslu.

Kyjev

Západní vojáci na Ukrajině budou legitimními cíli, varuje Moskva

Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Doporučujeme