Úspěch Němců. Po půl roce mají vládu
Německo má po půl roce opět většinovou vládu. Prezident Frank-Walter Steinmeier po kancléři Friedrichovi Merzovi předal jmenovací dekrety také 17 členům jeho kabinetu. Koaliční vládu vytvořila konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD). Předchozí tříčlenná vládní koalice SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP) kancléře Olafa Scholze se rozpadla na den přesně před šesti měsíci.
Kromě Merze má CDU v nové vládě sedm ministrů, SPD rovněž sedm a CSU tři. V kabinetu je deset mužů a osm žen.
Merzovi křesťanští demokraté obsadili mimo jiné ministerstvo zahraničí, v jehož čele bude odborník na zahraniční a bezpečnostní politiku Johann Wadephul, ministerstvo hospodářství a energetiky, které povede Katherina Reicheová, nebo ministerstvo zdravotnictví, které bude řídit Nina Warkenová. Ministrem digitalizace a modernizace státu se za CDU stal manažer Karsten Wildberger, který byl dosud mimo jiné šéfem holdingu MediaMarktSaturn, provozovatele největšího řetězce obchodů s elektronikou v Evropě. Také ministerstva vzdělání a rodiny a dopravy mají nově v čele křesťanské demokraty - Karin Prienovou a Patricka Schniedera. Členem vlády je také šéf úřadu kancléře, kterým se stal Merzův blízký spolupracovník Thorsten Frei.
Bavorská Křesťansko-sociální unie, která je sesterskou stranou CDU, získala tři ministerstva. Ministrem vnitra se stal Alexander Dobrindt, který byl už ministrem dopravy ve vládě bývalé kancléřky Angely Merkelové. Místopředsedkyně CSU Dorothee Bärová se stala ministryní výzkumu, technologií a kosmonautiky. Ministerstvo zemědělství převzal poslanec Alois Rainer.
Ačkoli SPD v únorových předčasných parlamentních volbách získala až třetí příčku s nejhorším výsledkem v poválečných dějinách, vymohla si v nové vládě sedm postů. Vicekancléřem a ministrem financí je spolupředseda SPD Lars Klingbeil. Ministerstvo obrany povede Boris Pistorius, který měl stejnou funkci už v Scholzově vládě. Bývalá předsedkyně Spolkového sněmu Bärbel Basová je nově ministryní práce a sociálních věcí. Stefanie Hubigová převzala vedení ministerstva spravedlnosti a Verena Hubertzová rezortu bydlení, rozvoje měst a výstavby. Reem Alabaliová-Radovanová, dcera uprchlíků z Iráku, se stala ministryní hospodářské spolupráce a rozvoje. Funkce ministra životního prostředí připadla v nové vládě dosavadnímu pověřenci pro východní Německo Carstenovi Schneiderovi.
„Buďte úspěšní“
Prezident Steinmeier po předání jmenovacích listin novou vládu upozornil, že přebírá funkci v čase velkých výzev. „Je - a řeknu to jasně - v zájmu naší země, abyste byli úspěšní,“ dodal.
Kancléře Merze se dnes podařilo ve Spolkovém sněmu zvolit až na druhý pokus. Dopoledne dostal jen 310 hlasů, tedy o šest méně než potřeboval. V odpoledním druhém kole už získal 325 hlasů. CDU/CSU a SPD mají ve sněmu společně 328 poslanců.
Nová vládní koalice je už pátou, kterou od konce druhé světové války uzavřely CDU/CSU a SPD. Poprvé taková koalice - dříve známá jako velká - vznikla v roce 1966 pod vedením konzervativního kancléře Kurta Georga Kiesingera. Ve znovusjednoceném Německu poprvé dvě největší strany spolupracovaly po volbách v roce 2005. V čele vlády stála konzervativní kancléřka Merkelová, která od toho roku Německo vedla dalších 16 let. Se sociálními demokraty ve velké koalici vládla ve třech ze čtyř svých vlád. Sociální demokraté byli vždy ve vládách s konzervativci menším koaličním partnerem.
Novým německým kancléřem se stal předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Poslanci Spolkového sněmu jej odpoledne zvolili až v druhém kole hlasování. Prezident Frank-Walter Steinmeier mu následně předal jmenovací dekret. V dopoledním prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu Merz ještě potřebnou většinu 316 hlasů nezískal, v tajném hlasování ho podpořilo jen 310 poslanců. Strany budoucí koaliční vlády - konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) - mají přitom 328 poslanců. Merz nyní složí slavnostní přísahu, prezident následně jmenuje i členy jeho kabinetu.
Napodruhé už to vyšlo. Merz je novým německým kancléřem
Politika
Ukrajinští uprchlíci na Slovensku loni zaplatili na daních a odvodech už více peněz, než země vynaložila na pomoc této skupině migrantů. Většinu těchto výdajů Slovensku proplatila Evropská unie, vyplývá z vládní analýzy. Tisíce Ukrajinců přišly na Slovensko po začátku ruské invaze do sousední země v únoru 2022, značná část z nich pokračovala v cestě do dalších evropských zemí včetně Česka.
Ukrajinci už odvedli Slovákům víc peněz, než kolik dostali
Money
