Rusko může testovat NATO útokem na Pobaltí, varuje šéf BIS
Evropě podle šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky nehrozí v nejbližší době masivní ruský útok podobný tomu na Ukrajině. Za pravděpodobnější ale považuje scénář, v němž by Rusko napadlo jednu z členských zemí NATO, zřejmě v Pobaltí, aby otestovalo rychlost a tvrdost reakce aliance.
Koudelka to dnes uvedl na bezpečnostní konferenci ve Sněmovně. Podle něj je proto nutné jasně deklarovat jednotu a odhodlání k obraně. Právě to je podle šéfa kontrarozvědky jediný způsob, jak Rusko od takového „velmi nebezpečného dobrodružství“ odradit.
Západní země by podle Koudelky neměly příliš věřit ruským slibům, ale zároveň by se neměly nechat ochromit ruskými hrozbami. Situaci je podle něj potřeba posuzovat s odvahou a chladnou hlavou.
„Nemyslím si, že by nám v brzké době hrozil takový masivní útok jako na Ukrajině, ale mnohem pravděpodobnější je pokus Ruska o napadení jedné z členských zemí NATO, například v Pobaltí, s cílem otestovat rychlost a tvrdost reakce aliance,“ uvedl.
Rusko studuje slabiny demokratických systémů
Rusko se podle Koudelky podobně jako dříve Sovětský svaz snaží dosáhnout svých cílů bez ohledu na oběti mezi vlastními občany, spojenci i nepřáteli. Zároveň dlouhodobě studuje západní země a slabiny jejich demokratických systémů.
„Musíme si uvědomit, že po mnoho let sovětské a ruské zpravodajské služby studují západní země, slabosti našeho demokratického systému a jsou připraveny zaútočit přesně tam, kde bude efekt největší,“ řekl Koudelka.
Rusko podle něj není dost silné na to, aby Západ porazilo vojensky nebo ekonomicky. Proto se ho snaží rozdělit a oslabit. Západ podle šéfa BIS nesmí dopustit, aby se nechal rozeštvat, a naopak musí postupovat společně, tvrdě a rozhodně. „Nesmíme se nechat rozdělit, ale naopak musíme postupovat společně s maximální tvrdostí a silou, protože Rusko rozumí právě jen síle. Musíme se naučit nakreslit jasné a nepřekročitelné červené linie a na jejich dodržování trvat,“ dodal.
Koudelka ocenil kroky bývalých vlád Andreje Babiše a Petra Fialy, které vedly k omezení počtu ruských zpravodajců působících v Česku pod diplomatickým krytím. Podle něj šlo o kroky, které zásadně zvýšily bezpečnost země. „Znamenaly zásadní zvýšení naší bezpečnosti a obě vlády si tím vysloužily masivní dezinformační útoky vedené proruskými servery a ruskou pátou kolonou u nás,“ uvedl šéf kontrarozvědky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl německý návrh, podle kterého by Ukrajina mohla získat přidružené členství v Evropské unii. Podle textu serveru Politico by takový model Kyjevu sice přinesl některé výhody, zároveň by ale Ukrajinu ponechal uvnitř evropského bloku bez plnohodnotného hlasu.
Zelenskyj odmítl německý plán pro Ukrajinu. V EU nechce být bez hlasu
Politika
Za neuvěřitelné označil přetrvávající zpochybňování zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchů v muničních skladech ve Vrběticích. Hybridní válka se podle něj projevuje také útoky na ukrajinské uprchlíky nebo zpochybňováním protiruských sankcí. Jejím cílem je polarizovat společnost a oslabovat důvěru v demokracii i státní instituce.
Rusko podle Koudelky vyhrožuje přímými útoky, posílá teroristy, rozsévá strach a nejistotu a zapaluje majetek. „A tihle lidé nám říkají, že nejlepší je nepřipravovat se na obranu země, sklopit hlavu a podvolit se,“ řekl.
Za barbarský označil také víkendový útok ruské armády na ukrajinská města. Podle Koudelky znovu ukázal, čeho je Rusko schopné a jak pohrdá životy civilistů. „Opět názorně ukázal, čeho jsou Rusové schopni, jak pohrdají životy civilistů a jak by se chovali u nás, kdyby dostali příležitost,“ uvedl.
Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu hypersonickou raketou středního doletu Orešnik. Vyslalo také zhruba 600 dronů a 90 raket a střel.
