Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Polsko čeká nová bitva o Green Deal. Nawrocki chce referendum o klimatické politice EU

Karol Nawrocki
ČTK
 ČTK

Polský prezident Karol Nawrocki otevírá nový střet s Bruselem i domácí proevropskou vládou. Chce vypsat referendum o unijní klimatické politice Green Deal, kterou viní z růstu životních nákladů, cen energií i nákladů pro podnikatele a zemědělce. Návrh ale musí schválit Senát, kde má většinu vládní koalice, a spor tak může rychle přerůst v další velkou politickou bitvu o směřování Polska v Evropě.

Návrh Nawrockého, který má blízko k národněkonzervativní opozici, musí podpořit Senát, kde mají ale většinu strany proevropské vládní koalice.

Polský prezident navrhuje, aby se referendum konalo 27. září a voliči v něm odpovídali na otázku, zda jsou „pro realizaci unijní klimatické politiky, které vedla k růstu životních nákladů, cen energií i vyšším nákladům na podnikání a zemědělskou činnost“.

Polský prezident zdůraznil, že jím navrhované referendum „není proti ochraně životního prostředí nebo našemu členství ve sjednocené Evropě“. Poláci podle něho mají právo rozhodnout o tempu změn, jejich rozsahu i nákladech na ně. „Je to rozhodnutí pro budoucnost, pro normálnost a hlavně je to výraz práva na svobodné a suverénní rozhodování o vlastním osudu,“ prohlásil Nawrocki.

Kritika Green Dealu

Deník Rzeczpospolita na svých internetových stránkách připomíná, že Nawrocki Green Deal kritizoval už během loňské kampaně před prezidentskými volbami, kdy o něm mluvil jako o „ekologickém šílenství“ a sliboval k němu referendum. V době boje o voličské hlasy opatrně podporoval rozvoj využívání energie z obnovitelných zdrojů a s mnohem větším nadšením mluvil o polském uhlí, které označil za „černé zlato“. Rozvoj Polska si nedokáže představit bez jaderných elektráren.

Ministryně životního prostředí Paulina Hennigová-Klosková v reakci na plány Nawrockého na sociální síti X napsala, že „nezmění klimatickou politiku Evropy. Nepřispějí k posilování odolnosti Polska vůči změně klimatu, neobnoví vodní zdroje“. Návrh vypsat referendum označila za „politickou ztrátu paměti“, protože EU se na dlouhodobých klimatických cílech shodla v době, kdy byla v Polsku u moci vláda nyní opoziční strany Právo a spravedlnost, jejímž je Nawrocki blízkým spojencem.

Varšava

ANALÝZA: Za deset let mohou být Poláci klidně bohatší než Češi

Česko a sousední Polsko jdou podobnou cestou transformace ekonomik ze socialistických režimů k vyspělému hospodářství. V lecčems se ale liší, a každý ze zvolených modelů už ukázal své silné i slabé stránky. Vývoj české a polské ekonomiky v analýze srovnává student České zemědělské univerzity Josef Pechar, analýza je součástí jeho diplomové práce.

Přečíst článek

Související

ČNB o zvýšení sazeb nediskutovala. Guvernér Michl ale naznačil brzkou změnu

Guvernér České národní banky Aleš Michl
ČTK
Ivana Pečinková

Rozhodnutí ponechat základní úrokové sazby ČNB na místě bylo jednohlasné. O jejich zvýšení se nediskutovalo. V blízké budoucnosti to ale lze čekat.

Jak na tiskové konferenci po měnovém zasedání uvedl guvernér České národní banky Aleš Michl, inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž dvouprocentního inflačního cíle ČNB a pod vlivem nárůstu cen pohonných hmot se bude podle právě vydané prognózy po zbytek letošního roku pohybovat v horní polovině tolerančního pásma, tedy nad 2,5 procenta.

„Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce jsou makroekonomické dopady déletrvajícího konfliktu na Blízkém východě,“ uvedl guvernér. „Tentokrát čelí česká ekonomika nákladovému šoku v dobrých výchozích podmínkách,“ dodal. Později uvedl, že na příštím jednání budou bankovní radní diskutovat o tom, zda ponechat úrokové sazby na místě, anebo je zvýšit.

Na dnešním jednání se podle něj o zvýšení nediskutovalo, nicméně podle guvernéra bylo patrné, že někteří členové rady jsou takovému opatření otevřeni. Rada nicméně diskutovala i nad alternativním scénářem, který jí vypracovala měnová sekce ČNB, a tím bylo naopak snížení sazeb kvůli riziku nástupu ekonomické recese.

Ekonom Dufek: ČNB je v komfortní pozici

Rozhodnutí ČNB ponechat sazby na místě nikoho nepřekvapilo. „Inflace sice míří nahoru, avšak tuzemská centrální banka je – na rozdíl od té evropské – v komfortní pozici. S reposazbou na úrovni 3,50 procenta může zatím vyčkávat na případný brzký konec konfliktu v Perském zálivu a analyzovat jeho potenciální přesah do cen mimo pohonných hmot. Akutní zásah nyní rozhodně nutný není, zvlášť když má ČNB své sazby vysoko, a přitom česká inflace patří mezi nejnižší v rámci celé EU,“ zhodnotil například hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Domácí proinflační rizika

A co bude se sazbami dál? Domácím proinflačním rizikem je podle guvernéra „případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky“.

ČNB kromě vlivu vojenského konfliktu v Perském zálivu a zrychlující dynamiky úvěrů vnímá jako proinflační riziko napjatý trh práce a zvýšené tempo růstu mezd, rostoucí spotřebu domácností a proinflačně působí také zvýšený růst cen služeb a nemovitostí. Další rozhodování o vývoji sazeb bude záležet také na vývoji koruny a působení fiskální politiky na ekonomiku. Více napovědí analýzy napětí na trhu práce a změny v domácí i zahraniční poptávce. ČNB se bude ohlížet také na kroky klíčových zahraničních centrálních bank.

Guvernér České národní banky Aleš Michl

Dalibor Martínek: Nafta pracuje za ČNB

Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.

Přečíst článek

Protiinflačně naopak podle Michla může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. ČNB bude, jak řekl guvernér, i na pozadí těchto rizik sledovat svou prioritu, tedy inflaci poblíž inflačního cíle.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

ČNB

ČNB drží sazby beze změny. Základní úrok zůstává na 3,5 procenta

Přečíst článek

Spořicí účty v dubnu: Čtyřka drží. A Trump může zamíchat i českým spořením

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Nafta pracuje za ČNB

Guvernér České národní banky Aleš Michl
ČTK
Dalibor Martínek

Zní to jako protimluv. Ceny benzinu a nafty se během války na Blízkém východě zvedly o třetinu a staly se hybnou silou inflace. Ta v dubnu meziročně poskočila na 2,5 procenta, a to i přes donkichotskou snahu vlády ceny paliv regulovat. Přesto Česká národní banka nemusí kvůli drahým palivům zvedat sazby. Cena paliv totiž působí zároveň jako proinflační i protiinflační faktor.

Jak je to možné? Cena paliv se promítá do celého ekonomického řetězce, od prvovýrobců až po služby. Jde o výrazný proinflační tlak. Podniky si rostoucí náklady zahrnou do koncových cen, případně omezí investice do modernizace. Konečný spotřebitel pak tento rozložený náklad zaplatí v cenách zboží a služeb. Právě proto nyní inflace roste.

Jenže klesající spotřeba domácností je na druhé straně silným protiinflačním tlakem. Jak známo, maloobchodní tržby v Česku táhnou ekonomický růst. Vzhledem k psychologicky velmi působivému nárůstu nákladů na pohonné hmoty lidé mění své chování. Nafta není jako elektřina, kterou prostě potřebujete stůj co stůj. Je to komodita, jejíž spotřebu lze omezit. Lidé mohou méně jezdit autem a více přemýšlet, kde ušetřit.

Drahý benzín a nafta tak na jedné straně zvyšují ceny, na druhé straně ekonomiku zpomalují podobně, jako by to dělalo případné zvýšení sazeb ČNB.

Cena pohonných hmot působí v ekonomice podobně jako daň. Je rozložená napříč společností, mezi soukromníky i podniky. Zvýšení cen dopadá na všechny podobně. Stejně jako měnová politika České národní banky. Čím vyšší ceny paliv, tím omezenější spotřeba. Čím vyšší sazby, tím dražší náklady na financování podnikání i života. Oboje zpomaluje ekonomiku.

Dalibor Martínek: Kuba jako kuna řádí v kurníku ODS

Poté, co bývalý zhrzený místopředseda ODS Martin Kuba prakticky zlikvidoval jihočeskou buňku ODS, zamířil do Berouna. Většina tamních zastupitelů včetně starostky ODS opustila a chystá se kandidovat za Kubovo hnutí. Kuba nenápadně, ale efektivně, loví politiky a voliče z řad ODS.

Přečíst článek

Vše závisí na Blízkém východě

Cena paliv má tu vlastnost, že se z velké části neodvíjejí od domácích vlivů. Neroste, protože by poptávka převyšovala nabídku. Poptávka je konstantní. Cena je faktor odvislý od externích vlivů, nelze ji ovlivnit měnovou politikou. Všichni účastníci ekonomického konání v Česku nyní chápou, že vše závisí na vývoji na Blízkém východě. Všichni vidí, že tento vývoj je zmatečný, mění se ze dne na den. Přizpůsobili tomu své chování, šetří, vyčkávají. Což je přesně přínos, který by způsobilo zvýšení úrokových sazeb.

Zvýšení ceny pohonných hmot je jako pootočení jednou řadou Rubikovy kostky. Situace se změnila, už nikdy nebude jako předtím. Ceny paliv se na původní úroveň nevrátí. Úlohou vedení ČNB je přečíst novou situaci a případně na ni reagovat. Zatím zásah není nutný, trh se reguluje sám. Nafta odvádí práci za radu ČNB. Na jedné straně zvyšuje inflaci, na druhé straně koriguje spotřebitelské chování. Národní banka může vyčkávat, co se uděje v Hormuzu.

Související

Doporučujeme