Odbory se šikují, zřídily celostátní stávkový výbor. Protesty chystají před prázdninami

Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni k případnému celorepublikovému protestu proti vládnímu úspornému balíčku. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.

Odbory požádají podle svého předáka Josefa Středuly o mimořádnou schůzi tripartity. Jednání svolává premiér Petr Fiala (ODS). Podle Středuly by se zasedání členů vlády, odborářů a zaměstnavatelů mělo uskutečnit ještě do konce června. Od poloviny května už jsou svazy ČMKOS ve stávkové pohotovosti.

„ČMKOS přešla do nové fáze. Dosud to byla stávková pohotovost, dnes byl zřízen stávkový výbor ČMKOS s celostátní působností. Vyzvali jsme jednotlivé svazy, organizace, aby nás následovaly a přistoupily k vytvoření stávkových výborů. Důvodem je být připraven na případnou celostátní protestní akci,” oznámil Středula.

Lukáš Kovanda: Potrefené husy. Odbory řvou strachem, děsí je ztráta vlivu

Názory

Proč odbory konsolidační balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů se zhruba 270 tisíci členy. Odboráři vyzvali kabinet k jednání. Kritizovali ho za to, že s nimi o záměrech konsolidačního balíčku předem nedebatoval a na zaslání připomínek k novelám téměř šesti desítek zákonů dal jen pět pracovních dnů. Předáci nesouhlasí se změnami DPH, snížením sumy na platy či obnovením nemocenského pojištění pro zaměstnance. Navrhují vlastních 12 kroků k ozdravení rozpočtu. Patří k nim zrušení daňových změn z posledních let či obnovení EET.

Lukáš Kovanda: Odbory se se zvýšením minimální mzdy urvaly z řetězu. Vláda by jim neměla ustupovat

Názory

Odbory žádají největší nárůst minimální mzdy v tomto tisíciletí. Rekordně by tak přilily oleje do již pořádně roztopeného inflačního kotle. Vláda by jim obzvláště letos proto neměla ustupovat, chce-li inflaci zkrotit, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Premiér Fiala už řekl, že balíček se může upravit, zásadní změny v něm ale vláda provádět nebude. Návrhy odborů jako obnovení EET označil Fiala za nerealistické, konsolidaci by podle něj nezajistily.

Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v reakci na ustavení stávkového výboru uvedl, že nevidí racionální důvody pro generální stávku, a to vzhledem k nízké nezaměstnanosti a růstu mezd. S odboráři je připraven diskutovat během prázdnin o případných drobných změnách pro druhé čtení konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně.

Lukáš Kovanda: Odbory tvrdí, že dopad vládního balíčku na rodinu bude přes 100 tisíc korun ročně. Ale bude to násobně méně

Názory

Odbory tvrdí, že dopad vládního konsolidačního balíčku na běžnou rodinu bude přes 100 tisíc korun ročně. Ve skutečnosti to bude spíše 15 tisíc korun. Kam by se jinak ty peníze poděly? klade si otázku hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Vláda riskuje, že balíčkem naštve úplně všechny

Názory

Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností. 

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Samosprávy bojují o vlastní sousto. Nechtějí, aby z vládního balíčku těžil jen je státní rozpočet

Politika

Ministerstva, kraje, profesní komory a svazy, nevládní organizace a další instituce žádají úpravy úsporného balíčku, pomocí něhož chce vláda zlepšit stav veřejných financí. Připomínky zaslané do elektronického systému návrhů zákonů se týkají mimo jiné rozdělení daně z příjmu právnických osob či daně z nemovitosti, sazeb daně z přidané hodnoty (DPH), daňového zvýhodnění benefitů, podpory stravování zaměstnanců nebo zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty.

ČTK

Přečíst článek