Vláda s odbory ve středu zatím neuzavřela dohodu o růstu platů. Padl nový kompromisní návrh na zvýšení platových tarifů od ledna o pět až šest procent a pro hůř odměňované profese a státní službu o devět procent. Jednání bude ještě pokračovat. Novinářům to po jednání s odborovými předáky řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle odborů je možná shoda s kabinetem na přidání o devět procent hůř odměňovaným profesím. Pro ostatní zaměstnance odbory chtějí růst o šest procent, uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni k případnému celorepublikovému protestu proti vládnímu úspornému balíčku. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.
Odbory představily vlastní balíček opatření, který by měl vést k ozdravení státních financí. Odborová centrála ČMKOS navrhuje navýšení paušálu pro živnostníky, stravenkového paušálu, zavedení změny u darovací daně či snížení odvodů u kratších úvazků. Podle odborářů by se měla znovu spustit také EET (elektronická evidence tržeb). Díky celkem 12 opatřením by stát mohl ušetřit 151,5 až 163,5 miliardy korun. Vedení centrály kritizuje vládu za to, že na zaslání připomínek k desítkám novel v konsolidačním balíčku dala jen několik dnů.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily. Požadavky odborů představil předák ČMKOS Josef Středula.
Požadujeme zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun. A to ještě letos. Na shromáždění odborů proti chudobě to uvedl Josef Středula, předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve svém projevu Středula zkritizoval Fialův kabinet za to, že proti zdražování nedělá dost.
Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě.
Část tepláren v Česku v příštím roce zdraží své dodávky o úroveň inflace, další část naopak žádné zvyšování cen nechystá. Výjimkou bude několik menších tepláren, které kvůli nákupům emisních povolenek zvýší ceny až dvouciferně.
Novým ředitelem jaderné elektrárny Temelín bude od ledna Petr Měšťan, který nyní řídí bezpečnost jaderných elektráren společnosti ČEZ. Ve funkci nahradí Jana Krumla. Jde o dlouhodobě připravovanou a plánovanou změnu, informoval mluvčí elektrárny Marek Sviták.
Americký prezident Donald Trump zrušil 40procentní cla na dovoz potravinářských produktů z Brazílie. Podepsaný exekutivní příkaz se týká mimo jiné hovězího masa, kávy, kakaa nebo ovoce.
Ukrajina čelí intenzivnímu tlaku ze strany Spojených států, aby rychle přijala plán na ukončení bojů vytvořený administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa a Moskvou. Zástupci americké strany chtějí, aby ho ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přijal do 27. listopadu. S odvoláním na nejmenované ukrajinské činitele o tom na svých internetových stránkách píše britský list Financial Times.
Americká mediální společnost Warner Bros Discovery obdržela předběžné nabídky na převzetí od konkurentů Paramount Skydance, Comcast a Netflix.
Ruská armáda v noci zaútočila na Oděsu, informovaly úřady v tomto jihoukrajinském městě. Pět lidí utrpělo zranění. V Ternopilu na západě země pokračují záchranné a pátrací práce v troskách obytného domu, který ve středu ráno zasáhla ruská střela.
Autoportrét mexické malířky Fridy Kahlo se v newyorské aukční síni Sotheby’s vydražil za 1,15 miliardy korun. Obraz nazvaný Sen z roku 1940 se tak stal nejdražším dílem, které kdy namalovala žena. Cena díla se před aukcí odhadovala na 40 až 60 milionů dolarů.
