Odbory veřejného sektoru znovu tlačí na vládu Andreje Babiše, aby začala jednat o platech na příští rok. Premiéra žádají o konkrétní termín schůzky a varují, že září už může být pozdě, protože rozpočet na rok 2027 bude v pokročilé fázi příprav. Argumentují propadem reálných příjmů, nedostatkem lidí i tarify, které jsou v části veřejné sféry pod minimální mzdou.
Místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Vít Samek, který centrálu od minulého týdne spolu s místopředsedkyní Radkou Sokolovou řídil, rezignoval. Zdůvodnil to mimo jiné svým zdravím a věkem. Samek a Sokolová převzali vedení poté, co předák Josef Středula přestal být šéfem ČMKOS kvůli pochybnostem kolem svého členství po neplacení příspěvků.
Ministerstvo práce navrhuje pro příští rok navýšení minimální mzdy buď o 1600 korun, nebo o 2100 korun. Nejnižší výdělek by se tak zvednul z nynějších 17 300 korun na 18 900 korun, nebo na 19 400 korun.
Odboráři z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) zřídili celostátní stávkový výbor. Jsou připraveni k případnému celorepublikovému protestu proti vládnímu úspornému balíčku. Od 26. do 30. června pak jednotlivé svazy a organizace mohou pořádat své protestní akce. Dohodl se na tom sněm ČMKOS.
Odbory představily vlastní balíček opatření, který by měl vést k ozdravení státních financí. Odborová centrála ČMKOS navrhuje navýšení paušálu pro živnostníky, stravenkového paušálu, zavedení změny u darovací daně či snížení odvodů u kratších úvazků. Podle odborářů by se měla znovu spustit také EET (elektronická evidence tržeb). Díky celkem 12 opatřením by stát mohl ušetřit 151,5 až 163,5 miliardy korun. Vedení centrály kritizuje vládu za to, že na zaslání připomínek k desítkám novel v konsolidačním balíčku dala jen několik dnů.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) požaduje po vládě zvýšení minimální mzdy od července o 1000 korun na 18 300 korun. Přidání o dalších 1200 korun pak žádá od ledna 2024. Usilovat chce i o dorovnání šesti z osmi stupňů zaručených výdělků, které se letos na začátku roku neupravily. Požadavky odborů představil předák ČMKOS Josef Středula.
Požadujeme zvýšení minimální mzdy o 2000 korun na 18 200 korun. A to ještě letos. Na shromáždění odborů proti chudobě to uvedl Josef Středula, předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ve svém projevu Středula zkritizoval Fialův kabinet za to, že proti zdražování nedělá dost.
Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě.
Demolici vyhořelé🔥 výškové budovy v někdejším továrním areálu ve Zlíně, která pokračovala druhým dnem, dnes urychlilo zřícení části budovy. Trosky spadly na zem ve chvíli, kdy demoliční bagr hydraulickými nůžkami svrchu odstříhával zničená patra domu. Trosky se zřítily dovnitř prostoru, nikomu se nic nestalo, řekl ředitel marketingu a komunikace společnosti Cream Marcel Schmidt.
Číst více
Prahou odpoledne prošly desítky tisíc lidí v barevném oblečení s duhovými doplňky, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje do večerních hodin program. I kvůli nedávném útoku na podobnou akci v Berlíně na pražský průvod dohlížely stovky policistů a antikonfliktní tým.
Číst více
Turecko omezuje plavbu lodí úžinou Dardanely vzhledem k rostoucím obavám turecké vlády po zvýšení počtu ruských a ukrajinských útoků na plavidla v Černém moři, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s celou záležitostí. Úřady tento krok nijak nevysvětlily, uvedly zdroje, podle kterých se omezení týká i lodí plujících do ruských i ukrajinských přístavů.
Maďarská vládní strana Tisza vybrala bývalého předsedu nejvyššího soudu Andráse Baku za svého kandidáta na prezidenta. Očekává se, že András Baka bude v úterý zvolen novou hlavou státu, napsala agentura Reuters. Tisza má v parlamentu více než dvoutřetinovou většinu.
Pentagon zveřejnil novou, už pátou, várku dokumentů, videí a vizualizací souvisejících s pozorováním neidentifikovaných létajících objektů (UFO)🛸🛸 a dalších podobných jevů. Obsahují například vzpomínky vojenského pilota na obrovský, podivný trojúhelník, který v roce 2002 zakrýval hvězdy nad Afghánistánem, nebo videa ukazující například záhadnou kouli svištící nad obytnou oblastí na Blízkém východě, píšou agentury.
Číst více
Umělé inteligenci (AI) využívané v bankovnictví nevěří 3️⃣4️⃣ procent Čechů. Loni to bylo 36 procent. Naopak pocit bezpečí při využití AI meziročně vzrostl↗️ ze 17 procent na 24 procent. Vyplývá to z průzkumu agentury NMS Market Research pro Raiffeisenbank mezi 1000 respondenty.
Číst více
Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda. Změna času měla v EU skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly.
Eurokomisařka pro technickou suverenitu, bezpečnost a demokracii Henna Virkkunenová vyzvala platformy Meta a TikTok, aby v krizových situacích důrazně postupovaly proti dezinformacím. V pátek o tom mluvila se zástupci těchto platforem v souvislosti s přílivem desítek tisíc migrantů do španělské Ceuty z minulého týdne.
Spojené státy provedou první testy vesmírného protiraketového štítu Golden Dome (Zlatá kopule) do konce letošního roku, zkušební lety jsou plánovány na rok příští. Napsala to agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje. Na vývoj prvních prototypů satelitní zbraňové technologie americké ministerstvo obrany vyčlenilo 3,2 miliardy dolarů (67,2 miliardy korun) z celkové plánované částky 185 miliard dolarů.
Americký Senát jasnou většinou schválil balík sankčních opatření, která mají dostat Rusko pod větší tlak a napomoci ukončení války na Ukrajině. Sankce cílí na hlavně země, které od Ruska nadále nakupují ropu a plyn. Podle agentury AP je to dosud nejvýznamnější krok za druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa s cílem zastavit Ruskem vyvolanou válku.
Číst více