České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Letos v březnu tržby maloobchodu reálně stouply o 6,1 procenta. Čekal se přitom růst ani ne poloviční, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Schodek ke konci února vzrostl na 102,5 miliardy korun. Letošní celoroční schodek by měl nakonec činit zhruba 230 miliard korun. Měl by být tedy o nějakých 22 miliard korun nižší, než ten naplánovaný. Státu pomohou vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
Americká ratingová agentura Fitch Ratings změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo dnes na sociální síti X české ministerstvo financí.
Od loňského roku se nám do veřejné debaty vetřel takový nešvar. Všechno se začíná označovat za chybu v komunikaci. Chybu v komunikaci údajně činí vláda, která nedokáže vysvětlit podstatu vládního balíčku, chybou v komunikaci bylo vytáčení ministra Jurečky kolem mejdanu při střelbě na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Co tedy všechno je chyba v komunikaci?
Rok 2024 přináší vedle řady změn také úpravu vyměřovacích základů, a tedy z toho vyplývající i zvýšení paušální daně z příjmů. Její výše se přitom i letos mění znovu pro všechny tři pásma. Poslední den k přihlášení se k paušální dani, pokud již podnikáte, je tak 10. ledna. Pro ty, kdo teprve podnikat začnou platí pro přihlášení k paušální dani den zahájení činnosti, uvádí portál finanční správy.
V roce 2024 se opět změní podmínky pro pracovníky zaměstnané na dohodu. Upravuje je jak část vládního konsolidačního balíčku, tak novela zákoníku práce. Obě změny mají ve svém důsledku přiblížit dohodáře ke klasickým zaměstnancům. Za jakých podmínek bude vznikat u DPP i DPČ nárok na placenou dovolenou a které zaměstnance na DPP čeká placení pojistného, přibližují Monika Lodrová a Adam Hussein z poradenské společnosti BDO.
Rok 2024 bude ve znamení řady daňových změn, které přináší vládní konsolidační balíček a na něj navazující legislativní změny. Mění se sazby daní z příjmů pro právnické osoby, mizí daňové výhody pro rodiny a zaměstnance, zjednodušuje se DPH, které se dotkne prakticky každého, a narovnává se mimo jiné i systém zaměstnaneckých benefitů a upravují se daňová pravidla kolem pracovníků na dohody a u OSVČ. Ve spolupráci s daňovými experty společnosti Moore Acounting CZ a BDO zde přinášíme stručný přehled nejzásadnějších změn, které nás čekají v roce 2024.
Rok 2024 bude nejen ve znamení změn, které mají za cíl snižovat deficit veřejných financí, které přináší konsolidační balíček vlády Petra Fialy. Čeká nás i řada dalších významných legislativních změn jakou jsou například změny dotýkající se zákona o dani z přidané hodnoty. Ve spolupráci s daňovými experty z poradenských společností BDO a Moore Czech Republic tentokrát přinášíme přehled nejdůležitějších změn, které se v roce 2024 dotknou prakticky všech obyvatel. Budou se týkat spotřební daně u zbytných věcí, ale i DPH u zboží a služeb pro osobní potřebu, kterou platíme všichni.
Slovenský parlament dnes schválil návrh konsolidačního balíčku, od kterého si kabinet premiéra Roberta Fica slibuje vyšší příjmy státu, v příštím roce o zhruba 1,5 miliardy eur (36,8 miliardy korun). Opatření počítají hlavně se zvýšením některých daní a zdravotních odvodů, dále správních a soudních poplatků, s opětovným zavedení zvláštní bankovní daně a s oslabením druhého důchodového pilíře na úkor státního penzijního systému. Vlastní konsolidační balíček dříve prosadila také česká vláda.
Odborový svaz IG Metall požaduje po Volkswagenu pětiprocentní zvýšení 📈 mezd u asi 130 tisíc německých zaměstnanců, píše DPA. Požadavek přichází v době, kdy se VW potýká s problémy a pracuje na rozsáhlé restrukturalizaci zahrnující zrušení desetitisíců pracovních míst. Požadavek se týká zaměstnanců závodů VW v Braunschweigu, Saské Kamenici, Drážďanech, Emdenu, Hannoveru, Kasselu, Salzgitteru, Wolfsburgu a Cvikově.
Číst více
