Ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že vládní koalice prosadí připravovaný zákon o neziskových organizacích. Po jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu zároveň odmítl kritiku opozice a části neziskového sektoru, podle níž návrh kopíruje ruskou legislativu. Takové srovnání označil za nesmysl.

Česká vládní koalice prosadí zákon o neziskových organizacích, řekl dnes v Bruselu ministr zahraničí Petr Macinka. Je podle něj pitomost, že by byl inspirován Ruskem. Ruské zákony nikdo nestuduje ani neopisuje, míní. Česká opozice i řada neziskových organizací návrh zákona, jehož pracovní verze unikla na veřejnost minulý týden, kritizuje s tím, že norma kopíruje ruský zákon.

Sedmačtyřicetiletý politik vyjádřil po zasedání ministrů zahraničí zemí EU přesvědčení, že neziskové organizace začaly hlasitě křičet, když vláda přichází s tím, že by měly odkrýt své financování, což je podle něj podobné, „jako když do hejna potrefených hus přijde ptačí chřipka“.

Schillerová: Prezident Pavel nebude vetovat návrh státního rozpočtu

Money

Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

ČTK

Přečíst článek

„Když nemáte argumenty, tak tam hoďte Rusko“

„Já myslím, že když nemáte argumenty, tak tam hoďte Rusko, to je klasika,“ poznamenal také s tím, že však po loňských parlamentních volbách skončila doba označování názorových oponentů za proruské nebo Ruskem inspirované. „Já si myslím, že to je pitomost. Nikdo žádné ruské zákony nestuduje ani neopisuje. Možná je tedy studuje naše opozice,“ podotkl dále.

„Máme to v programovém prohlášení vlády, takže chceme toto udělat a uděláme to,“ řekl dále k plánům na schválení zákona, který má připravit ministerstvo spravedlnosti. Podle ministra je záhodno, aby neziskové organizace, které prosazují politické cíle, byly stejně transparentní jako politické strany. Macinka také prohlásil, že zálibu v ruských zákonech nemá a podobnou legislativu vidí třeba ve Spojených státech nebo v Izraeli.

Dalibor Martínek: Stavebním úřadům hrozí kolaps. Raději do penze než pod stát, říkají úředníci

Názory

Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Pracovní verze předpisu, na němž dosud pracovala skupina poslanců a poradkyně premiéra Andreje Babiše, se zaměřuje na činnost vykonávanou například ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, která je způsobilá ovlivnit veřejné mínění a debatu. Počítá s registrací fyzických i právnických osob. Za zahraniční vazby označuje jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale třeba i výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti ve vazbě na zahraniční subjekt. Zákonu nemají podléhat média, pokud jsou založená podle českého právního řádu.

Zástupci a zástupkyně neziskových organizací na podporu lidských práv, pronásledovaných, potřebných či rovných šancí návrh kritizují. Opozice vyzvala Babiše, aby přípravu zákona zastavil. Podle premiéra by se povinná registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami vztahovala jen na ty, které se pokoušejí ovlivňovat politiku.

Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).

Vláda navrhla na letošní rok rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Loni byl deficit rozpočtu 290,7 miliardy korun. Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.

Výdaje na obranu

Schillerová novinářům řekla, že většina dnešní debaty s prezidentem se týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Národní rozpočtová rada ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách, mimo jiné vláda započítává dopravní infrastrukturu. Podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.

Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že by bylo vhodné zajistit v NATO jednoznačnou metodiku, které výdaje lze uznat jako obranné.

Dalibor Martínek: Stavebním úřadům hrozí kolaps. Raději do penze než pod stát, říkají úředníci

Názory

Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neuvedla však, zda se budou zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje aliance k roku 2035. Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.

Schillerová s prezidentem jednala také o sporu mezi ministerstvem a Národní rozpočtová rada o tom, zda předložený rozpočet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady je schodek vyšší, než povolují pravidla. Ministerstvo trvá na tom, že pravidla se vztahují jen na projednávání rozpočtu v řádném termínu a ne na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh vrátila k přepracování. Ministryně dnes řekla, že se s prezidentem shodli, že jednoznačně může rozhodnout pouze soud. Zároveň ale řešení sporu u soudu neočekává.