Německo se nebude vojensky podílet na zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Na tiskové konferenci po jednání s nizozemským premiérem Robem Jettenem to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Dodal, že íránská válka, která plavbu přes průliv narušila, není záležitostí Severoatlantické aliance. Spojené státy a Izrael podle něj před útokem na Írán z konce února s NATO akci nekonzultovaly.
„NATO je obranná aliance, není to intervenční aliance,“ řekl Merz. Zdůraznil přitom, že Německo sdílí cíle americko-izraelské války proti Íránu. USA a Izrael deklarovaly, že cílem války proti Íránu je zabránit zemi v rozvoji vojenského jaderného programu a programu balistických raket.
V konečném důsledku by měla být podle Merze současná teokratická vláda v Teheránu nahrazena „demokraticky legitimovanou vládou“. Dodal ale, že se to dozajista nepodaří bombami, ale bude třeba zapojit diplomacii. Německo se podle Merze nabídlo jako prostředník. „Region nesmí sklouznout do věčné války,“ řekl také kancléř.
Na Ukrajině bojují Keňané. Přestaneme je verbovat, slibuje Rusko
Rusko se dohodlo s Keňou, že přestane verbovat její občany do bojů ve válce proti Ukrajině. Moskva tak reaguje na rostoucí obavy několika afrických zemí, že jejich občané jsou do konfliktu lákáni nebo verbováni, uvedla agentura Bloomberg.
Už před Merzem odmítli zapojení Německa do íránské války, byť i jen vojenským zajištěním plavby přes Hormuzský průliv, také ministři zahraničí a obrany Johann Wadephul a Boris Pistorius. „Máme důležitou zodpovědnost za východní křídlo a Arktidu... Nemůžeme být všude na světě a podporovat válku, kterou jsme nezačali,“ řekl Pistorius.
Americký prezident Donald Trump v rozhovoru, který zveřejnil deník Financial Times, řekl, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. Válka na Blízkém východě narušila mezinárodní lodní dopravu přes tento průliv, který je mimo jiné klíčový pro přepravu ropy z Perského zálivu.
Související
Karel Pučelík: Trumpovy USA nejsou v konfliktu s Íránem tím hodným
Ministr zahraničí Petr Macinka uvedl, že vládní koalice prosadí připravovaný zákon o neziskových organizacích. Po jednání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu zároveň odmítl kritiku opozice a části neziskového sektoru, podle níž návrh kopíruje ruskou legislativu. Takové srovnání označil za nesmysl.
Česká vládní koalice prosadí zákon o neziskových organizacích, řekl dnes v Bruselu ministr zahraničí Petr Macinka. Je podle něj pitomost, že by byl inspirován Ruskem. Ruské zákony nikdo nestuduje ani neopisuje, míní. Česká opozice i řada neziskových organizací návrh zákona, jehož pracovní verze unikla na veřejnost minulý týden, kritizuje s tím, že norma kopíruje ruský zákon.
Sedmačtyřicetiletý politik vyjádřil po zasedání ministrů zahraničí zemí EU přesvědčení, že neziskové organizace začaly hlasitě křičet, když vláda přichází s tím, že by měly odkrýt své financování, což je podle něj podobné, „jako když do hejna potrefených hus přijde ptačí chřipka“.
Schillerová: Prezident Pavel nebude vetovat návrh státního rozpočtu
Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
„Já myslím, že když nemáte argumenty, tak tam hoďte Rusko, to je klasika,“ poznamenal také s tím, že však po loňských parlamentních volbách skončila doba označování názorových oponentů za proruské nebo Ruskem inspirované. „Já si myslím, že to je pitomost. Nikdo žádné ruské zákony nestuduje ani neopisuje. Možná je tedy studuje naše opozice,“ podotkl dále.
„Máme to v programovém prohlášení vlády, takže chceme toto udělat a uděláme to,“ řekl dále k plánům na schválení zákona, který má připravit ministerstvo spravedlnosti. Podle ministra je záhodno, aby neziskové organizace, které prosazují politické cíle, byly stejně transparentní jako politické strany. Macinka také prohlásil, že zálibu v ruských zákonech nemá a podobnou legislativu vidí třeba ve Spojených státech nebo v Izraeli.
Dalibor Martínek: Stavebním úřadům hrozí kolaps. Raději do penze než pod stát, říkají úředníci
Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.
Pracovní verze předpisu, na němž dosud pracovala skupina poslanců a poradkyně premiéra Andreje Babiše, se zaměřuje na činnost vykonávanou například ve veřejném, politickém, mediálním, vzdělávacím či akademickém prostoru, která je způsobilá ovlivnit veřejné mínění a debatu. Počítá s registrací fyzických i právnických osob. Za zahraniční vazby označuje jednání ve prospěch zahraničního subjektu, ale třeba i výkon poradenské, analytické, komunikační, mediální či vzdělávací činnosti ve vazbě na zahraniční subjekt. Zákonu nemají podléhat média, pokud jsou založená podle českého právního řádu.
Zástupci a zástupkyně neziskových organizací na podporu lidských práv, pronásledovaných, potřebných či rovných šancí návrh kritizují. Opozice vyzvala Babiše, aby přípravu zákona zastavil. Podle premiéra by se povinná registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami vztahovala jen na ty, které se pokoušejí ovlivňovat politiku.
Související
Dalibor Martínek: Summit v Ankaře už navždy zůstane českou hanbou
Prezident Petr Pavel nehodlá návrh státního rozpočtu na letošní rok vetovat ani zdržovat jeho podpis. Po jednání s hlavou státu to novinářům řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Očekává, že přesný termín podpisu rozpočtu bude zveřejněn po úterním jednání prezidenta s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
Vláda navrhla na letošní rok rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Loni byl deficit rozpočtu 290,7 miliardy korun. Po podpisu prezidenta a vydání zákona o státním rozpočtu ve Sbírce zákonů skončí rozpočtové provizorium, ve kterém je Česko od začátku roku a které omezuje měsíční výdaje.
Výdaje na obranu
Schillerová novinářům řekla, že většina dnešní debaty s prezidentem se týkala obranných výdajů. „Prezident se netajil tím, že se mu výdaje na obranu zdají málo,“ uvedla ministryně. Podle návrhu státního rozpočtu by obranné výdaje měly dosáhnout 2,1 procenta hrubého domácího produktu. Národní rozpočtová rada ale upozornila, že výdaje ministerstva obrany budou 1,73 procenta HDP a zbývající část je v dalších kapitolách, mimo jiné vláda započítává dopravní infrastrukturu. Podle rady ale není jisté, zda Severoatlantická aliance tyto výdaje uzná jako obranné.
Podle Schillerové je debata o započítávání výdajů legitimní. S prezidentem mluvila o tom, že by bylo vhodné zajistit v NATO jednoznačnou metodiku, které výdaje lze uznat jako obranné.
Dalibor Martínek: Stavebním úřadům hrozí kolaps. Raději do penze než pod stát, říkají úředníci
Vláda sice chystá novelu stavebního zákona, která má v Česku zrychlit žalostně pomalou výstavbu bytů. Překážek k vysněnému cíli je však víc, než si myslí. Nově se například ukázalo, že úředníci stavebních úřadů nechtějí pod státní správu. Raději půjdou do důchodu.
Ministryně také zdůraznila, že výdaje na obranu neklesnou ani v příštím roce pod dvě procenta HDP, což vyžaduje český zákon i závazek vůči NATO. Neuvedla však, zda se budou zvyšovat směrem ke 3,5 procenta HDP, což vyžaduje aliance k roku 2035. Schillerová upozornila, že příprava rozpočtu na příští rok ještě nezačala, nemůže proto říct, jak vysoké obranné výdaje budou.
Schillerová s prezidentem jednala také o sporu mezi ministerstvem a Národní rozpočtová rada o tom, zda předložený rozpočet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle rady je schodek vyšší, než povolují pravidla. Ministerstvo trvá na tom, že pravidla se vztahují jen na projednávání rozpočtu v řádném termínu a ne na situaci, kdy Sněmovna vládě návrh vrátila k přepracování. Ministryně dnes řekla, že se s prezidentem shodli, že jednoznačně může rozhodnout pouze soud. Zároveň ale řešení sporu u soudu neočekává.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
Související
Ivana Pečinková: Chcete vědět, co se platí z vašich daní? Zapomeňte na to
