Cornwallské vévodství je zdrojem peněz pro prince Williama a jeho rodinu. Je to dobře šlapající podnik, díky kterému je princ z Walesu jedním z největších vlastníků pozemků v zemi. Královská rodina se ale vedle toho snaží podporovat i sociální rozměr, který by měl v příštích letech posílit.
Britskému následníkovi trůnu nenáleží pouze titul prince z Walesu, ale také titul vévody z Cornwallu. Nejde přitom vůbec o formalitu, naopak. Vévodství totiž svému držiteli zajišťuje osobní příjmy, ze kterých financuje život své rodiny a filantropii. Princi Williamovi ročně vynáší kolem 20 milionů liber (kolem 580 milionů korun).
Než se stal Karel III. panovníkem, zajímal se o cornwallské vévodství velmi aktivně. Právě na jeho území si mohl v praxi vyzkoušet udržitelné projekty, které podporuje. Prosazoval na jeho půdě ekologické zemědělství a nachází se tu i experimentální městečka Poundbury a Nansledan, která vznikla na základě Karlových idejí.
Přes udržitelný a harmonický obraz (o panství vznikl i idylický dokument vysílaný i u nás) ale nelze zapomínat na to, že vévodství je obrovským vlastníkem půdy a realit, a tedy velmi lukrativním podnikem. Celkově pod něj spadá přes 50 tisíc hektarů půdy a více než pět tisíc pozemků a nemovitostí, převážně v jihozápadní Anglii. Například mnoho lokálních farmářů si od princů pronajímá pozemky k práci i své domovy. Následníci trůnu tak patří k největším landlordům v zemi.
Bydlení, práce i klima
I William, který stojí v čele vévodství necelé tři roky, mu postupně předává svůj vlastní otisk. Podle nedávno zveřejněných plánů by mělo hrát sociálnější úlohu. „Nejsme jen tradiční vlastníci pozemků… chceme být něčím víc. Můžeme udělat spoustu dobrého. Snažím se upřednostňovat věci, které zlepší život lidem žijícím v těchto oblastech,“ uvedl.
Britská vláda přiznává, že brexit byl katastrofa. Konečně
Pod britským premiérem Keirem Starmerem se povážlivě houpe židle. Ve snaze zachránit svůj mandát se obrací k nepravděpodobnému spojenci. Podporu své strany i voličů si chce získat návratem do Evropy. Bude ale jeho opatrný přístup k uklidnění kritiků stačit?
Zároveň William oznámil, že vévodství se bude zeštíhlovat. Byznysová strategie se upne na pětici hlavních regionů. Během deseti let pak má panství odprodat dvacet procent svého majetku, čímž se 500 milionů liber uvolní pro sociální, komunitní a environmentální účely.
Skoro třetina půjde na bydlení, které je jednou z následníkových priorit. Princ William už delší dobu angažuje v pomoci lidem bez domova v rámci projektu Homewards. Vévodství k tomu do roku 2040 postaví 12 tisíc bytů, z čehož by měla zhruba třetina spadat do kategorie dostupného bydlení.
Peníze mají pomoci k vytvoření nových pracovních příležitostí ve venkovských regionech a podpořit udržitelnost. Část prostředků vévodství využije ke snižování emisí a nomezování egativních dopadů na klima.
Král Karel III. loni zbohatl takřka o miliardu. I tak je stále 27 Čechů bohatších než on
Majetek britského krále Karla III. se loni rozrostl na 640 milionů liber, což odpovídá zhruba devatenácti miliardám korun. Panovník tak zbohatl zhruba o 890 milionů korun a je nyní stejně bohatý jako bývalý ministerský předseda Rishi Sunak a jeho choť. Platí, že 27 celkem Čechů má i tak ještě rozsáhlejší majetek než Karel III. V britském žebříčku nejbohatších je král ovšem až na 238. příčce.
Nové nakopnutí společenského poslání Cornwallského vévodství je jistě dobrá zpráva pro regiony. Patrně potěší i většinu Britů. Zároveň je však třeba říci, že pro královskou rodinu je to také skvělé PR. Zvláště v době, kdy se hovoří často spíše o jejích skandálech, třeba stále nových a nových obviněních králova bratra Andrewa Mountbatten-Windsora.
Král Karel III. definitivně odstřihl bratra. Andrew přišel o titul prince i střechu nad hlavou
Britský král Karel III. se rozhodl zbavit svého bratra Andrewa všech zbývajících titulů a poct a zároveň ho vystěhovat z jeho královského sídla. Oznámil to ve čtvrtek Buckinghamský palác. Důvodem kroku jsou Andrewovy někdejší vazby na odsouzeného amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, který v roce 2019 spáchal sebevraždu. Pětašedesátiletý Andrew tak mimo jiné přijde i o titul prince.
Najdou se však i kritici, kterým tyto změny přijdou stále jen kosmetické. Například někdejší ministr a kritik královské rodiny Norman Baker i po Williamově oznámení vévodství podle BBC přirovnal k výhernímu automatu. Ovšem s jedním rozdílem – pokaždé, když William „zatáhne za páku, vyhraje jackpot“.
Kritici přitom nejsou úplně mimo. Vévodství, a to nejenom v Cornwallu ale i přímo panovníkovo území v Lancasteru, stále využívají stará feudální práva, ze kterých slušně profitují (psali jsme zde). Jsou třeba osvobozená od daní. V moderním světě přitom se přitom velmi obtížně obhajují.
Reforma a zeštíhlování královských panství tedy působí jako rozumná volba. Pokud budou více přispívat společnosti a vymizí archaické excesy, regionům to pomůže. A královská rodina možná bude moci spát o trochu klidnějším spánkem.
Franšízová skupina Twist už neřeší jen insolvence části svých firem a zavírání provozoven. V diskusi ve facebookové skupině O floristice se ozývají lidé spojení s Kytkami od Pepy, kteří popisují zpožděné mzdy, chybějící dokumenty i nejistotu kolem směn.
Když skupina Twist loni převzala značku Kytky od Pepy, prezentovala akvizici jako další krok v expanzi mimo gastronomii. Značka, kterou vybudoval Josef Dušátko, se měla stát součástí širší franšízové skupiny vedle Trdlokafe, Bubblify nebo Kofi-Kofi.
O rok později je ale obraz úplně jiný. Skupina Twist zastavila prodej nových franšízových licencí, část provozoven ukončuje činnost a podle dřívějších zjištění Seznam Zpráv jsou v úpadku už tři firmy z holdingu – Bubblify International, Trdlokafe Development 1 a Naše Zmrzka. Týkat se to má i části květinářství Kytky od Pepy, u nichž se objevily zavřené pobočky nebo cedule „z technických důvodů zavřeno“.
Floristky v panice
Do tohoto rámce nyní zapadají i anonymní svědectví lidí z provozu. Ve facebookové skupině O floristice se v posledních dnech objevila diskuse, v níž několik uživatelek popisuje problémy s výplatami, komunikací i dokumenty. „Výplata nikde, informace minimální a člověk se všechno dozvídá spíš z doslechu než od vedení,“ stojí v úvodním příspěvku. Autorka dodává, že podle jejích informací měly mzdy „odcházet dle standardního postupu“, peníze ale stále nedorazily.
Twist brání dceru před insolvencí. Na dluhy máme, tvrdí
Twist se brání insolvenci své dceřiné firmy Bubblify International. Soudu nově doložil, že má dostatek peněz na úhradu závazků. Klíčové bude, zda věřitelé prokážou opak.
Další diskutující tvrdí, že je ve stejné situaci. „Výplata taky stále nikde. Informace jsme nedostali žádné a nikdo s námi nekomunikuje,“ píše. Zmiňuje také, že některé prodejny se podle informací zaměstnankyň ani neotevřou a že jedna pobočka údajně dostala výpověď. Tyto informace nejsou redakcí nezávisle ověřené.
Zpožděné mzdy
Nejde přitom o první zprávy o zpožděných mzdách ve skupině Twist. Seznam Zprávy už v březnu popsaly stížnosti zaměstnanců a brigádníků z jiných provozoven skupiny. Šéf Twistu Radek Klein tehdy uvedl, že „k dnešnímu dni jsou uhrazeny všechny mzdy“ a případná zpoždění označil za posun v řádu dnů související se změnou interního mzdového zpracování.
Diskuse floristek ale naznačuje, že obavy se nyní přelévají i do části lidí kolem Kytek od Pepy. Jedna z bývalých pracovnic ve skupině píše, že po výpovědi čeká nejen na peníze, ale i na potvrzení o příjmech a zápočtový list. „Pracák na mě už tlačí,“ uvádí s odkazem na úřad práce. Jiná diskutující tvrdí, že čeká na dokumenty tři měsíce a že firma podle ní neposlala potřebné podklady na sociální správu.
Frustrované květinářky
Další komentáře popisují i širší frustraci z fungování pod skupinou Twist. Další bývalá pracovnice Kytek od Pepy tvrdí, že po odchodu z firmy ještě několik měsíců řešila „dokumenty, peníze, nic“ a že komunikace byla „na bodu mrazu“. Zároveň odlišuje původní značku od nového vedení: „Co se týká Kytek od Pepy jako takových, pokud máte štěstí a narazíte na pobočku pod vedením aktivního franšízanta, vyhrajete… problém je Twist,“ napsala.
Podobný motiv se opakuje i v příspěvku další diskutující, která popisuje zavření jedné pobočky „z minuty na minutu“ údajně kvůli neplacení nájmu. Tvrdí, že firma do té doby zaměstnankyním říkala, že je vše v pořádku. Poslední výplata jí podle komentáře zatím nedorazila.
Twist dospěl. Z trdelníku jsme vybudovali evropskou retailovou platformu, říká Radek Klein
Skupina Twist má za sebou rekordní rok. Tržby se přiblížily dvěma miliardám korun, EBITDA dosáhla 170 milionů korun a portfolio se rozrostlo na 12 značek. Vedle gastronomie skupina úspěšně expanduje i mimo food. Například díky akvizici sítě květinářství Kytky od Pepy. O tom, proč je klíčem k dalšímu růstu práce s daty, synergie mezi značkami a vstup investora CEIP, hovoří Radek Klein jeden ze zakladatelů skupiny Twist.
Veřejně doložené problémy Twistu jsou mezitím čím dál širší. Seznam Zprávy popsaly, že finanční úřad nechal zřídit zástavní právo k majetku společnosti Kofi-Kofi servis a že firma Trdlokafe International čelí exekuci. Skupina zároveň od konce loňského roku zavírá pobočky svých značek včetně Trdlokafe, Bubblify a Kytek od Pepy.
Twist dlouhodobě odmítá, že by problémy vyplývaly z jeho vlastního pochybení. Radek Klein v předchozích vyjádřeních označoval insolvenční návrhy za účelové a šikanózní a současné potíže spojoval s konfliktem s podnikatelem Jiřím Wohlmannem a Petrem Bujnochem, jehož společnost Alkony-CZ podala insolvenční návrh na Bubblify.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Twist brání dceru před insolvencí. Na dluhy máme, tvrdí
Slavomír Slanina strávil téměř čtvrt století ve nadnárodním telekomunikačním gigantu. Vloni v létě se stal šéfem společnosti Suntel Group ze skupiny DRFG a místo operátora zastupuje firmu, která telekomunikační infrastrukturu buduje, spravuje a rozvíjí. „Telekomunikační stabilita je potřebná jako voda nebo elektřina. Když se během pandemie vypla síť na pár hodin, lidé se bouřili víc než při odstávce vody,“ říká Slanina.
Po téměř čtvrtstoletí ve Vodafonu jste přešel do Suntelu. Jak velká změna to pro vás byla?
Přešel jsem na druhou stranu pomyslného stolu. Telekomunikační trh funguje jako ekosystém tří hlavních hráčů – výrobců technologií, operátorů a dodavatelů. Ve Vodafonu jsem byl na straně operátora, dnes jsem v prostředí dodavatele. A právě ta změna perspektivy mě lákala. U operátora jsem měl na starosti rozvoj sítí, tedy obří investiční projekty. V Suntelu je ta role komplexnější. Je tam větší pestrost, širší odpovědnost, a hlavně možnost tvořit nové věci.
Co vás po přechodu do dodavatelské firmy nejvíc překvapilo?
Asi hodnota peněz v čase. Když jste operátor, řešíte hlavně kvalitu, rychlost a cenu dodávky. Když jste na straně dodavatele, najednou vidíte, co všechno se skrývá za financováním projektu. Musíte zaplatit lidi, materiál, logistiku, technologie, často financujete stavbu několik měsíců nebo i let dopředu, a teprve potom dostanete zaplaceno. V době inflace a rostoucích cen materiálů je to obrovské téma. Balanc mezi cenou, kvalitou a časem je extrémně složitý.
Miliardová investice u moře: DRFG vstupuje na chorvatský realitní trh
Silná turistická sezóna, rostoucí maloobchod a stabilní výnos. Právě tyto faktory stojí za první chorvatskou akvizicí DRFG, která v Rijece koupila nákupní centrum ZTC za více než miliardu korun.
Velmi zjednodušeně stavíme za své, respektive za peníze, které si seženeme. Samozřejmě existují různé modely spolupráce, ale princip je takový, že musíte projekt postavit, dodat, odevzdat a teprve následně přichází platba od investora nebo operátora. A když máte velké projekty typu optických tras, které se připravují dva nebo tři roky, je to obrovská finanční disciplína.
Jak důležité je pro Suntel zázemí investiční skupiny DRFG?
Je zásadní. Čím silnější finanční zázemí máte, tím větší projekty můžete realizovat. Menší firmy na trhu existují, ale často se specializují jen na úzkou část telekomunikačních služeb. Naší strategií je být partnerem, který dokáže operátorům pokrýt co nejširší spektrum potřeb. Od mobilních sítí přes optické trasy až po údržbu infrastruktury. To bez silného kapitálového zázemí nejde.
Telco je hodně internacionální disciplína a sám jste uvedl, jak je vnitřně stratifikované. Jaká je pozice Suntel Group v rámci evropského telka?
Chceme být dostatečně velký hráč na to, aby se na nás operátoři mohli spolehnout u velkých projektů, ale zároveň nechceme být obrovský korporát, který ztratí flexibilitu. Naší výhodou je geografická diverzifikace a schopnost sdílet know-how i kapacity mezi zeměmi. Když například přijde mimořádná situace typu tornáda na Moravě, dokážeme si pomoci mezi českým, slovenským nebo jiným týmem. Operátor potřebuje partnera, který dokáže rychle reagovat, má dostatek lidí, know-how a zkušeností. To je přesně pozice, kterou chceme mít.
Brno táhne nové bydlení. DRFG u něj staví čtvrť se 159 byty
Investiční skupina DRFG zahájila výstavbu rezidenčního projektu 3 Dvory v Újezdu u Brna. Nová čtvrť vzniká v ulici Sportovní a počítá se 159 byty v šesti bytových domech. Součástí projektu má být také mateřská škola a menší obchodní zázemí.
Suntel je mezi českými firmami trochu unikát i v tom, že expanduje na složitém DACH regionu. A uspěli jste. Co byl recept?
Důležité bylo pochopit lokální pravidla a nesnažit se tam přijít s tím, že „český model“ všechno vyřeší. Proto spolupracujeme s místními partnery a kombinujeme jejich znalost trhu s našimi zkušenostmi. Například Švýcarsko pro nás bylo velmi specifické. Je to jiný svět – jiná legislativa, jiné obchodní prostředí, jiný přístup k infrastruktuře. Ale zároveň je tam obrovský ekonomický potenciál. Ve Švýcarsku dnes děláme prakticky vše – mobilní i fixní sítě, části energetiky, výměnu smart meterů nebo konektivitu pro retailové řetězce. Takže když nějaký retail park chce dostupný internet pro zákazníky, umíme to.
A Německo? To bývá pro české firmy velmi náročný trh.
Je obrovský a zároveň extrémně fragmentovaný. Každá spolková země má trochu jiná pravidla pro výstavbu nebo povolovací procesy. To celý trh výrazně komplikuje. Na druhou stranu právě v tom vidíme příležitost. Německo si uvědomuje, že jeho telekomunikační infrastruktura není v některých oblastech dostatečně rozvinutá. Vidíte to i jako běžný uživatel – jedete po dálnici a nemáte signál. Proto stát i operátoři investují obrovské prostředky do rozvoje sítí. A pro firmy typu Suntel je to velmi zajímavá příležitost.
Jaké jsou vaše ambice v Německu?
Strategicky nás zajímá hlavně rozvoj fixních sítí. Mobilní infrastrukturu tam už dnes děláme, ale fixní sítě představují další velký krok. Německo je z pohledu počtu domácností nebo velikosti trhu několikanásobně větší než Česko. Pokud tam uspějete, je to obrovský růstový motor.
V posledních týdnech jsme podepsali několik důležitých partnerství, která budou mít vliv právě na naši pozici v Evropě i konkrétně na německém trhu. Podepsali jsme memorandum o strategické spolupráci s německou společností GP-Projekte. Partnerství se zaměřuje na společnou výstavbu 5G infrastruktury a optických sítí na klíčovém německém trhu. Dále jsme uzavřeli strategické partnerství s izraelským technologickým lídrem Galooli. Spolupráce přináší na evropský trh špičkovou IoT platformu pro vzdálený monitoring a aktivní energetický management kritické infrastruktury.
CEO Suntel Group Slavomír Slanina poskytnuto DRFG
Když jsem zhruba před třemi lety mluvil s Romanem Řezníčkem z DRFG, mluvil o plánech na Slovensku, zejména o projektu optické trasy mezi Bratislavou a Užhorodem. V jaké fázi projekt je?
Jde zhruba o 700 kilometrů optické infrastruktury a v tomto případě jsme skutečně vlastníkem celé trasy prostřednictvím společnosti FibreNet, která patří do skupiny DRFG. Je to zajímavé nejen obchodně, ale i strategicky. Vidíme potenciál do budoucna například v propojení Ukrajiny se západní Evropou a v budování další konektivity. Zároveň nad touto páteřní sítí můžeme poskytovat další služby – pro municipality, retail, banky nebo energetiku.
Roman Řezníček: Byl bych rád, aby skupina DRFG fungovala jako most mezi Východem a Západem
Vloni v létě se Roman Řezníček ujal ve skupině DRFG nové role. Z investora se stal generálním ředitelem. A za jeden ze svých cílů si vytknul rychlejší mezinárodní expanzi skupiny, která v této chvíli působí na pěti evropských trzích. Jak se skupině pod jeho vedením daří a jaké plány má pro nadcházející roky?
Telekomunikační infrastruktura se dnes stále výrazněji považuje za strategickou. Projevuje se to i na zájmu investorů?
Telekomunikace jsou součástí kritické infrastruktury. Dnes už nikdo neřeší jen vodu nebo elektřinu. Každý řeší i připojení. Během covidu jsme například zažili situace, kdy krátká odstávka sítě vyvolala silnější reakce lidí než výpadek vody. Bez konektivity dnes nefunguje bankovnictví, práce, obchod ani komunikace. A právě proto si myslím, že investice do evropské infrastruktury budou stále důležitější.
Suntel už dnes zasahuje i do energetiky nebo dopravy. Jak moc se tyto světy propojují?
Opravdu hodně a postupně se propojují do jednoho ekosystému. Děláme například vysokokapacitní nabíječky pro elektromobilitu, projekty v oblasti železniční komunikace nebo modernizace komunikačních systémů ve Švýcarsku. Budoucnost bude o bezpečné a stabilní komunikaci mezi lidmi, stroji a systémy. A to bez kvalitní infrastruktury nepůjde.
Zajímají vás třeba datová centra, která budou další páteřní infrastrukturou budoucnosti? Navíc jsem slyšel, že by přebytečné teplo z nich bylo možné využívat podobně jako teplo z elektráren. Je to reálné, nebo to je sci-fi?
Není to sci-fi. Už dnes se objevují komplexní řešení, kde se odpadní teplo z datových center využívá pro další energetické systémy. Propojení energetiky a datových center bude čím dál důležitější.
A jestli nás to zajímá? Samozřejmě, že nás to zajímá, stejně jako nás zajímá každý potenciální byznys. My dokážeme datové centrum navrhnout, postavit i provozovat. Ale klíčová otázka vždy je, pro koho bude určeno a jaký bude jeho obchodní model.
Fúze a akvizice v Česku nabraly tempo. Loni se uskutečnila téměř stovku velkých transakcí. Závěr roku patřil prodejům kancelářských nemovitostí. Během pouhých 18 dnů se zobchodoval objem odpovídající předchozím 18 měsícům. Data přináší M&A Index společnosti Deloitte.
Když už zmiňujete budoucnost – co přinesou 6G sítě, které by se měly objevovat v první půlce příští dekády?
6G nebude jen o vyšší rychlosti. Klíčová bude extrémně nízká latence a dynamické řízení sítí pomocí specializované, tzv. suverenní AI (z anglického termínu souvereign AI – pozn. red). Dnešní sítě jsou stále relativně statické. Budoucnost bude v tom, že síť sama pozná, kolik lidí je v určité oblasti, co dělají a jaké zdroje budou potřebovat. Významně poroste role optických sítí, protože právě optika umožní zvládnout požadavky na nízkou latenci a obrovské objemy dat.
Takže bez masivní výstavby optiky se 6G neobejde?
Přesně tak. To je základní podvozek celé budoucnosti. Metalické nebo koaxiální sítě už postupně narážejí na své limity. Operátoři potřebují připojovat vysílače optikou, domácnosti potřebují vyšší kapacitu a budoucí služby budou mnohem náročnější na přenos dat.
Jak moc změní telekomunikace AI?
AI bude řídit provoz, optimalizovat kapacity nebo předvídat chování uživatelů. Ale pořád bude potřeba někdo, kdo infrastrukturu fyzicky postaví, nainstaluje a udrží. To je podle mě důležitá věc, kterou si lidé často neuvědomují. I proto telekomunikace potřebují tolik různých profesí. Budeme potřebovat nejen inženýry, ale i řemeslníky, techniky, lidi, kteří umějí instalovat technologie, pracovat s optikou nebo provozovat infrastrukturu. Telekomunikační obory dnes dokončuje mnohonásobně méně studentů než před patnácti lety. Přitom význam infrastruktury stále roste, a proto si myslím, že právě tahle kombinace technologií a řemesla bude mít v budoucnu obrovskou hodnotu.
Slavomír Slanina
Generální ředitel Suntel Group, kam přešel po 24letém působení v telekomunikační společnosti Vodafone. Zde prošel různými technologicko-manažerskými pozicemi. Od roku 2020 zde působil jako ředitel rozvoje sítě a vedl klíčové projekty, včetně sloučení Vodafone a UPC nebo rozdělení Vodafone a Vantage Towers. Pod jeho vedením proběhla rozsáhlá modernizace mobilní i fixní sítě a jedno z nejrychlejších nasazení 5G v Evropě díky refarmingu spektra a vypnutí 3G.
VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
DRFG sází na optiku. Slovenský FibreNet je plně v jejích rukou
