Alexandr Lukašenko tvrdí, že Bělorusko nechce vstoupit do války proti Ukrajině. Zároveň připustil, že je ochoten jednat s Volodymyrem Zelenským o problémech mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident přitom opakovaně varuje, že Moskva se snaží Minsk do konfliktu zatáhnout.
Zelenskyj opakovaně varoval před snahou Moskvy zapojit Bělorusko, nejbližšího spojence Ruska, do války, kterou pátým rokem vede proti Ukrajině. Bělorusko na počátku války dalo ruským silám k dispozici své území pro ruský vpád na sever Ukrajiny, do války se však běloruské ozbrojené síly přímo nezapojily.
Řehka varuje Babišovu vládu: Česko může ztratit důvěru spojenců v NATO
Česko nebude spolehlivým spojencem, pokud nesplní závazky, které přijalo v rámci NATO. Na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026 to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Lukašenko takovou hrozbu popřel. „Pouze v jediném případě budeme zataženi do války, do války proti Ukrajině, a to pokud proti nám spáchají agresi. Nechystáme se nechat vtáhnout do války na Ukrajině. Není to nutné,“ prohlásil Lukašenko. Ujistil, že je ochoten setkat se se Zelenským, a to „na jakémkoliv místě Ukrajiny či Běloruska“ a posoudit bilaterální problémy.
Lukašenko, který je vnímám jako nejbližší spojenec Moskvy, na začátku války proti Ukrajině poskytl Rusku běloruské území pro útok na sousední zemi. Z ruských leteckých základen v Bělorusku také startovaly ruské letouny, které bombardovaly ukrajinská města a obce. Běloruské ozbrojené síly se sice do války proti Ukrajině přímo nezapojily, nicméně Západ v reakci na počínání Minsku uvalil na Bělorusko sankce.
Moskva před vpádem ruských vojsk do sousední země v únoru 2022 opakovaně ujišťovala, že nemá v úmyslu Ukrajinu napadnout.
Související
Lukašenko má v Bělorusku minimální podporu, tvrdí aktivista a nositel Nobelovy ceny Bjaljacki
Evropská unie od července zavede nové clo na zásilky z platforem jako Temu, Shein nebo AliExpress. Podle Ruslana Skopala, spolumajitele Eshop Booster a společnosti Premium Barefoot, je to správný, ale opožděný krok. V komentáři upozorňuje, že skutečný problém není jen levné zboží z Číny, ale hlavně slabé vymáhání pravidel, nebezpečné výrobky, padělky, obcházení DPH a rizika spojená s datovou bezpečností.
Evropská unie chce po letech debat přitvrdit na levné zásilky z platforem jako Temu, Shein nebo AliExpress. Od 1. července 2026 má skončit bezcelní výjimka pro zásilky do 150 eur a místo ní má začít platit paušální clo tři eura za každou kategorii zboží v zásilce.
Podle Ruslana Skopala, spolumajitele Eshop Booster a společnosti Premium Barefoot, která provozuje například obchod naBOSo.cz, jde o krok správným směrem. Zároveň ale podle něj přichází pozdě a sám o sobě nestačí.
Evropa podle Skopala dlouho přihlížela tomu, jak zahraniční marketplace platformy získávají výhodu proti domácím obchodníkům a výrobcům. Ti musejí plnit pravidla, odvádět daně, řešit bezpečnost výrobků, reklamace, ekologické povinnosti i ochranu zákazníka. Část zahraničních hráčů ale podle něj v praxi funguje v mnohem volnějším režimu.
Royal Pop se změnil v byznys pro překupníky. Hodinky za 385 eur nabízejí i za 5000 eur
Spojení Swatch a Audemars Piguet mělo být hodinářským svátkem. Místo toho se z uvedení Royal Pop stala ukázka toho, jak rychle se z dostupného luxusu může stát spekulativní artikl. Hodinky za stovky eur se podle Bloombergu přeprodávají za tisíce a Swatch čelí kritice za organizaci prodeje. Pro investory je ale klíčové něco jiného: zda se humbuk promění v tržby.
Dopady jsou vidět napříč evropskou e-commerce. Mnoho menších e-shopů a výrobců dlouhodobě nedokázalo konkurovat extrémně levnému dovozu z Číny, který podle něj stojí právě na nerovných podmínkách.
Nové clo tak může část nerovnováhy narovnat, ale neřeší podstatu problému. Tou podle Skopala není jen cena balíčků z Číny, ale celkový způsob fungování marketplace platforem.
„Největší problém dnes nespočívá v absenci legislativy, ale v jejím minimálním vymáhání,“ uvádí Skopal.
Evropská pravidla pro DPH, recyklační poplatky, ekologické povinnosti nebo bezpečnost výrobků podle něj existují už roky. Jenže zatímco domácí firmy je musejí dodržovat a podstupují kontroly, část zahraničních prodejců je podle něj bere spíše jako formalitu.
Rána pro Temu a Shein. Evropa hodlá zavést clo tři eura na balíky v hodnotě do 150 eur
Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom dnes podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny.
Skopal zároveň upozorňuje, že problém nekončí u čínských platforem. Problematické zboží se podle něj objevuje i na velkých marketplace platformách působících přímo v Evropě, například na Allegru nebo Kaufland Marketplace.
Samotný marketplace model komplikuje dohled nad tím, kdo za konkrétní výrobek skutečně odpovídá. Na platformách se mohou objevovat produkty s nejasným původem, problematickou certifikací nebo neúplnými informacemi o prodejci. To podle Skopala vytváří prostředí, ve kterém se kontrola bezpečnosti a férového odvádění povinností snadno rozplývá mezi platformou, prodejcem a dodavatelem.
Nebezpečné výrobky proudí dál
Jedním z nejvážnějších problémů je bezpečnost výrobků. Skopal upozorňuje, že podle řady nezávislých testů velká část produktů prodávaných přes zahraniční marketplace platformy nesplňuje pravidla platná v Česku ani v Evropské unii.
Týkat se to má hlavně elektroniky, dětských hraček, šperků, kosmetiky nebo oblečení. Nejde přitom jen o horší kvalitu. Rizikem mohou být i výrobky obsahující zakázané látky, necertifikovaná elektronika nebo produkty, které mohou ohrozit zdraví zákazníků.
Vedle toho podle Skopala platformy dlouhodobě zaplavují evropský trh padělky známých značek.
David Ondráčka: Sbírky plné originálů, nebo dobře namalovaných falz?
Trh s uměním působí noblesně a má rád velká slova: autenticita, mistrovské dílo, aukční rekord. Jenže pod elegantní fasádou se skrývá překvapivě mnoho falz a tento trh je ideálním prostředím pro podvody. Švýcarský Fine Art Expert Institute odhaduje, že až 50 procent děl v oběhu může být chybně připsáno autorům nebo rovnou paděláno.
Debata kolem Temu, Sheinu nebo AliExpressu už dávno není jen debatou o levném zboží. Stále důležitější je i otázka datové a kybernetické bezpečnosti.
Skopal připomíná, že platformou Temu se zabývá český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost a podobná varování zaznívají i v dalších zemích. Bezpečnostní instituce podle něj upozorňují na rozsah sběru dat, fungování aplikací a širší rizika spojená s masovým využíváním těchto služeb.
Evropa i v této oblasti reaguje pomalu a stále působí dojmem, že rozsah problému podceňuje.
Šéf Shoptetu: Každá čtvrtá koruna, která se utratí v české e-commerce, pochází z naší platformy
Na platformě Shoptet nyní funguje víc než 34 tisíc e-shopů v Česku, Maďarsku a na Slovensku. „V následujících letech máme v plánu expanzi do několika dalších zemí,” říká šéf firmy Samuel Huba. Svět e-commerce dle něj zažije větší zapojení umělé inteligence. Jak bude vypadat budoucnost české e-commerce, popisuje Samuel v seriálu Young Money Patrika Borýska.
Dalším krokem má být manipulační poplatek ve výši dvou až pěti eur za zásilku, který by měl od listopadu 2026 platit přímo e-shop nebo platforma. Ani to ale podle Skopala nebude stačit, pokud se výrazně nezlepší kontroly a skutečné vymáhání pravidel.
„Největší chybou by nyní bylo spokojit se s několika dílčími opatřeními,“ upozorňuje.
Marketplace platformy podle něj dlouhodobě ukazují, že se dokážou velmi rychle přizpůsobit a hledat nové způsoby, jak regulaci obejít. „Pokud Evropa nepřitvrdí důsledněji, současný problém nezmizí, pouze se přesune jinam,“ uvádí.
Jde o budoucnost evropské e-commerce
Nejde už jen o konkurenční boj mezi jednotlivými e-shopy. Ve hře je budoucnost českých a evropských výrobců, lokálních značek i férového fungování evropského trhu.
Pokud budou domácí firmy dál soutěžit s konkurencí, která podle Skopala často funguje mimo pravidla, tlak na evropské podnikatele poroste. Podpora místních výrobců a evropských obchodníků tak přestává být jen otázkou patriotismu. Stává se otázkou ekonomického přežití evropské e-commerce.
Česko nebude spolehlivým spojencem, pokud nesplní závazky, které přijalo v rámci NATO. Na bezpečnostní konferenci Globsec Forum 2026 to řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka.
Připomněl tak závazek aliančních zemí z roku 2014, podle něhož měly do roku 2025 vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu. Podle premiéra Andreje Babiše Česko tento cíl nesplnilo loni a pravděpodobně ho nesplní ani letos.
Podle Řehky ale nestačí vést debatu jen o samotném procentu výdajů vůči HDP. Důležité je, že současné obranné cíle NATO podle něj poprvé nevznikly na základě politických ambicí, ale podle konkrétních hrozeb a potřeb aliančních obranných plánů. Pokud státy své závazky nesplní, nebude možné tyto cíle naplnit.
„Nebudeme spolehlivý spojenec,“ uvedl Řehka. Dodal, že selhání by nemělo dopady jen na obranu a bezpečnost, ale také na ekonomiku a další oblasti.
Spojenci se na loňském summitu v Haagu dohodli na novém cíli. Do roku 2035 mají vydávat na obranu pět procent HDP, z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje. Nízké výdaje některých evropských států, včetně Česka, kritizují představitelé Spojených států. O českých obranných výdajích chce premiér Babiš jednat na červencovém summitu NATO v Ankaře.
Řehka zároveň zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Spojené státy podle něj už nebudou schopné poskytovat Evropě stejnou míru podpory jako dříve. Transatlantickou vazbu je ale podle něj nutné zachovat.
„Neničme něco, co se budovalo více než sedm dekád,“ řekl.
Evropa by se podle Řehky měla přestat spoléhat na „velkého bratra“ v podobě Spojených států a výrazně posílit vlastní obranné schopnosti.
Zásadní změnu bezpečnostního prostředí podle něj přinesla ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu v roce 2022. Před ní evropské státy podle Řehky vycházely z předpokladu, že rozsáhlý konflikt v Evropě je nepravděpodobný a případná hrozba přijde s dlouhým varováním.
„Po plnohodnotné invazi jsme dostali budíček,“ uvedl náčelník generálního štábu.
Německo chystá štít proti dronům. Zbrojaři spojili síly s telekomunikačním gigantem
Rheinmetall a Deutsche Telekom spojují síly proti nové bezpečnostní hrozbě. Německé firmy chtějí vyvinout systém, který dokáže včas odhalit a zneškodnit nepřátelské drony u elektráren, průmyslových závodů, mostů či vojenských zařízení.
Rusko podle něj představuje největší hrozbu a Evropa se musí připravovat i na možnost rozsáhlého konfliktu.
Podpora Ukrajiny podle Řehky není charita, ale zásadní bezpečnostní zájem Evropy. Budoucnost evropské bezpečnosti si podle něj nelze představit bez začlenění Ukrajiny do evropských a aliančních struktur.
Za jeden z největších problémů Řehka označil nejen vojenskou připravenost, ale také chybějící širší politický a společenský konsenzus. Společnost podle něj musí rozumět hrozbám a být připravena na krizové situace.
„Pokud se společnost začne rozpadat a přestane věřit institucím, armáda sama nic nezmůže,“ varoval Řehka.
Podle něj proto nestačí posilovat jen armádu. Odolnější musí být celá společnost.
Související
Fiala: Většina opozice obranu podceňuje nebo zneužívá k politickému boji
