Ukrajinská vláda pozastavila výkon funkce ministru spravedlnosti Hermanu Haluščenkovi, který je podle agentury Reuters spojován s novým vyšetřováním korupce. Haluščenko byl dříve ministrem energetiky a jeho hlas se podle vyšetřovatelů objevuje na nahrávkách rozhovorů s podezřelými v případu, který vyšetřuje Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU).
Úřad ukrajinského premiéra ve středu oznámil, že ministr Haluščenko byl dočasně zbaven výkonu funkce, aniž by upřesnil, zda toto rozhodnutí přímo souvisí s probíhajícím vyšetřováním. NABU v úterý informoval, že v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinil sedm lidí, kteří podle vyšetřovatelů získali na úplatcích přibližně 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Podle Reuters případ zasáhl vysoce postavené činitele v energetickém sektoru a vyvolal pobouření mezi Ukrajinci, kteří kvůli ruským útokům dlouhodobě čelí výpadkům elektřiny. Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti zároveň potvrdilo, že Haluščenko je v případu zmiňován.
Ministrův hlas zachycen na nahrávkách
Podle informací agentury Reuters byl Haluščenkův hlas zachycen na nahrávce rozhovoru s některými z podezřelých, kterou zveřejnil Národní protikorupční úřad. Haluščenko působil jako ministr energetiky od dubna 2021 do letošního července. Podle deníku Ukrajinska pravda si měl vliv v energetickém odvětví udržet i po odchodu z funkce, a to prostřednictvím své nástupkyně Svitlany Hrynčukové.
Svět řeší výbušninovou krizi. Bez TNT nebude beton, čipy ani mobily
Jedním z méně očekávaných důsledků ruské války na Ukrajině je globální nedostatek výbušniny TNT. Ta je přitom klíčová pro řadu průmyslových odvětví, včetně těžby, stavebnictví či energetiky. Podle stanice CNBC může několikanásobný nárůst ceny TNT v USA zdražit stavební projekty, energie i spotřební zboží – například mobilní telefony.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Podíl Čechů, kteří plánují požádat o vyšší mzdu, se v posledních letech příliš nemění. Loni činil 27 procent, před dvěma lety 22 procent. Průměr mezi sledovanými zeměmi dosahuje 37 procent. Češi jsou tak v žádostech o přidání výrazně zdrženlivější než většina světa.
Méně často než Češi žádají o zvýšení platu už jen zaměstnanci v pěti převážně asijských zemích. Ze všech evropských národů jsou skromnější pouze Španělé, kde o přidání plánuje požádat 22 procent lidí. Na opačném konci žebříčku stojí země, kde si zaměstnanci říkají o přidání nejčastěji – v Indii (65 procent), Nigérii (60 procent) nebo Spojených arabských emirátech (56 procent). Z evropských států jsou nejodvážnější Poláci, kde má žádost o zvýšení platu v plánu 45 procent zaměstnanců.
Lukáš Kovanda: Průměrná mzda v Česku letos poprvé překoná hranici 50 tisíc korun
Výraznější než očekávaný letošní růst mezd podporuje maloobchodní tržby, které v dubnu překonaly očekávání. Průměrná mzda letos historicky poprvé překoná 50 tisíc korun.
„Ani v době vysoké inflace neprojevovali Češi výraznější tlak na zvyšování platů. Tento trend odráží upřednostňování jistoty a stability zaměstnání, což je charakteristické pro současnou situaci s téměř rekordně nízkou nezaměstnaností,“ uvedla expertka PwC na řízení lidských zdrojů Andrea Linhartová Palánová.
Podle ní české firmy sice čelí silné konkurenci při získávání kvalifikovaných pracovníků, ale zaměstnanci oceňují stabilitu svého místa. „Tato rovnováha zároveň vede k relativně nízkému tlaku na růst mezd,“ dodává Linhartová Palánová.
Růst reálných mezd v Česku letos podle dat Českého statistického úřadu přesahuje pět procent a průměrná mzda se blíží hranici 50 tisíc korun. „Zaměstnanci věří, že s navýšením přijdou sami zaměstnavatelé, a proto si o něj neříkají,“ doplnila Linhartová Palánová.
Lukáš Kovanda: Češi letos spoří nejméně za tři roky. I díky tomu roste ekonomika rychleji
Růst české ekonomiky činil ve druhém letošním čtvrtletí 2,6 procenta. Údaj v úterý potvrdil Český statistický úřad. Jedná se o nejvýraznější meziroční vzestup tuzemského hospodářství od druhého čtvrtletí roku 2022. Hlavním tahounem ekonomiky je přitom letos spotřeba domácností.
Stejný trend zdrženlivosti se projevuje i v ochotě měnit zaměstnání. V příštích měsících se k tomu chystá jen 18 procent českých pracovníků, zatímco celosvětově je to 26 procent. Méně lidí než v Česku plánuje změnu práce pouze v Koreji, Thajsku a Číně. Naopak největší pohyb na pracovním trhu očekávají zaměstnavatelé ve Švýcarsku, Řecku či Francii.
O kariérní postup si chce v Česku říct jen 14 procent zaměstnanců, zatímco celosvětový průměr je 32 procent. Češi tak patří mezi nejméně ambiciózní pracovníky v rámci průzkumu.
Polovina českých domácností nespoří
Přestože se finanční situace českých domácností mírně zlepšuje, zůstává napjatá. Čtyřicet procent zaměstnanců uvedlo, že má dostatek peněz nejen na základní výdaje, ale i na spoření, dovolenou nebo volnočasové aktivity. Loni to bylo o tři procentní body méně.
Téměř polovina lidí zvládá zaplatit účty, ale nezbývá jim na úspory. Zhruba každá desátá domácnost přiznává, že často nezvládá pokrýt ani nezbytné výdaje.
Aktualizováno
Inflace v Česku zrychlila, potraviny opět zdražují
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v říjnu zrychlil na 2,5 procenta ze zářijových 2,3 procenta, uvedl Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Zdražily zejména potraviny. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v říjnu stouply o 0,5 procenta.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Rakousko se topí v dluzích, hrozí mu pětiprocentní deficit. I kvůli nákladnému sociálnímu bydlení ve Vídni, které je v Česku zhusta skloňováno jako vzor.
Rakousko se topí v dluzích. Rozpočtový deficit země bude letos atakovat pětiprocentní hranici. Bude tak blízko úrovně, jíž Česko dosáhlo v kritickém covidovém roce 2020. Stěžejním zdrojem nečekaně vysokého deficitu je zlé hospodaření metropole Vídně.
Klíčovým zdrojem deficitu města Vídně je zase nákladné sociální bydlení, v Česku v poslední době zhusta skloňované coby možná inspirace.
Sociální bydlení ve Vídni je ovšem ve skutečnosti drahé a neudržitelné. Ačkoli základní nájemné se jeví nízké, skutečné náklady jsou vysoké, a to hned z několika důvodů. Prvním je 10procentní daň z nájmu, dalším pak poměrně vysoké poplatky za energie, opravy a údržbu (např. topení, které v sousedním Německu často hradí pronajímatel). Rovněž vstupní poplatky při nastěhování družstevního bytu jsou citelné.
Noví nájemci platí o 17 procent vyšší nájemné na m² než dlouhodobí, kteří často dědí byty za symbolické částky. Systém je přitom financován jednoprocentní daní z mezd všech pracujících. Celkem 0,25 procenta HDP Rakouska jde na sociální bydlení, což představuje 3. nejvyšší údaj v OECD.
Celý systém rakouského, hlavně tedy vídeňského sociálního bydlení je ovšem znatelně deficitní, a to přesto, že, například, třetina obecních bytů postrádá centrální topení nebo vlastní koupelnu.
