Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Fidesz drží venkov, ale Tisza dotahuje. Bitva o Maďarsko vrcholí

Viktor Orbán
ČTK
 nst
nst

V malé obci Mályinka na severovýchodě Maďarska vede Sándor Tóth hospodu už více než čtyři desetiletí. Za tu dobu zažil nejen pád komunismu, ale i opakovaná volební vítězství strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Stejně jako většina místních jí i on dlouhodobě dává svůj hlas, píše agentura Reuters.

Jeho podnik se loni zařadil mezi stovky venkovských hospod, které získaly státní podporu. Díky dotaci tři miliony forintů (zhruba 191 tisíc korun) mohl investovat do nových oken a klimatizace. Vláda podobné podniky označuje za „duši vesnic“ a jejich podporu považuje za klíčovou.

Právě venkovské regiony patří k hlavním oporám Fideszu. Místní ekonomika i komunitní projekty jsou často závislé na financování z veřejných zdrojů, které mají pod kontrolou struktury napojené na vládní stranu. V mnoha oblastech tak podle Reuters splývá stát s Fideszem jako hlavním poskytovatelem práce i podpory.

Mediální vliv

Silnou pozici vlády doplňuje i mediální vliv. Spojenci Fideszu kontrolují velkou část soukromých médií a veřejnoprávní média vystupují v souladu s vládní linií. Kabinet ale odmítá, že by tím omezoval svobodu médií.

Orbánova politika, zdůrazňující ochranu „maďarských zájmů“ vůči Bruselu a odmítání pomoci Ukrajině, nachází na venkově výraznou podporu. Právě zde, zejména mezi staršími voliči, má vláda nejsilnější zázemí. Před parlamentními volbami 12. dubna se tak venkov stává rozhodujícím faktorem – většina mandátů se totiž rozděluje v jednomandátových obvodech.

Tóth při čepování višňového piva nepochybuje, že místní zůstanou věrní vládní straně. „Všeobecně si myslím, že lidé tady volí Fidesz, protože pomáhá důchodcům i mladým lidem,“ říká. Zároveň připomíná, že „ne všechny strany“ by nabízely podobnou podporu podnikům.

Jeho hospoda, vybavená předměty z 80. let a jukeboxem z 90. let, slouží jako přirozené centrum obce s 450 obyvateli. Leží vedle fotbalového hřiště a má licenci na prodej tabáku.

„Vesnice, naše přímé spojení s přírodou, se zemí ... patří mezi základní části lidského života, které je nutné chránit,“ prohlásil Orbán v lednu. V tomto volebním obvodu jeho strana v roce 2022 získala přes 54 procent hlasů. Letos ale čelí silnější konkurenci.

Více o volbách v Maďarsku čtěte zde

Tou je nová středopravicová strana Tisza vedená Péterem Magyarem, který se z bývalého spojence premiéra stal jeho rivalem. Podle průzkumů má Tisza v celostátním měřítku náskok, přesto zůstává velká část voličů nerozhodnutá.

Těsný rozdíl

Z dat vyplývá, že Tisza dominuje mezi voliči mladšími 50 let, zatímco Fidesz si udržuje převahu mezi seniory. Na venkově je rozdíl těsný – Fidesz podporuje 37 procent lidí, Tiszu 33 procent.

Opozice proto výrazně posiluje přítomnost mimo velká města. Magyar v posledních dvou letech objíždí menší obce a slibuje investice do infrastruktury, pracovních míst i zdravotnictví.

Volby v Maďarsku budí obavy o férovost demokracie

„Toxická atmosféra.“ Volby v Maďarsku budí obavy o férovost demokracie

Před parlamentními volbami v Maďarsku panuje podle mezinárodních pozorovatelů „toxická atmosféra“. Uvedla to delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která tento týden navštívila Budapešť.

Přečíst článek

Podle analytiků se přitom mění i atmosféra. „Nálada v menších městech a na vesnicích je oproti minulým volbám jiná... Nyní lidé přicházejí a poslouchají, co se snaží Magyar říct,“ uvádí zpráva společnosti Eurasia Group.

Kandidáti Tiszy nyní vsadili na osobní kontakt. Dobrovolníci obcházejí domácnosti a snaží se přesvědčit voliče přímo v terénu. „Toto je klíčová věc, myslím, že toto v minulých kampaních zásadně chybělo, musíme zajít do každé ulice,“ říká kandidát Csaba Hatala-Orosz. „Můžeme slíbit, že podpoříme místní malé a střední podniky, že opravíme silnice,“ dodává.

Podle něj je rozhodující dlouhodobá práce v regionech. „Dělám tady práci v terénu už skoro dva roky a těch 82 vesnic jsem poznal a opravdu jsem do toho dal srdce,“ uzavírá.

Související

Oblet Měsíce je fascinující, ale veřejnost by víc chtěla něco jiného

Posádka vesmírného programu Artemis II
ČTK
Josef Tuček

Kosmičtí fandové tleskají, běžní Američané jsou nadšeni míň. Půl století od návratu posledních lidí, kteří vstoupili na povrch Měsíce, zamířila k našemu kosmickému sousedovi nová pilotovaná kosmická loď. Avšak jen na jediný oblet bez „mezipřistání“. Tehdy šlo o reputační závod se Sovětským svazem. Teď jde Spojeným státům o to, aby je nepředběhla Čína. Běžní Američané však od kosmických letů čekají spíše užitečný přínos než dobrodružnou podívanou.

Při šesti misích programu Apollo mezi červencem 1969 a prosincem 1972 přistálo na Měsíci celkem dvanáct astronautů. Program byl ovšem pekelně drahý. Když Spojené státy přesvědčivě dokázaly, že Američané na Měsíc doletí a Sověti to nedokážou, zrušily plánované pokračování letů.

Jak připomíná list The New York Times, v době Apolla představovaly roční výdaje na Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) až 4,4 procenta federálního rozpočtu USA.

Průzkumy veřejného mínění tehdy ukazovaly, že podle většiny Američanů za ty peníze program Apollo nestál. S jedinou výjimkou: těsně po prvním přistání na Měsíci, kdy se Spojené státy rozjásaně (a oprávněně) radovaly z prokázané kosmické převahy, mírná většina (53 procent dotázaných) uvedla, že vynaložené peníze přece jenom dávaly smysl. Pak nadšení zase opadlo.

Po více než půl století se lidstvo znovu vydalo k Měsíci

Historický let: Lidé znovu míří k Měsíci. Artemis II je na cestě

Po více než půl století se lidstvo znovu vydalo k Měsíci. V noci na dnešek odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě raketa Space Launch System s lodí Orion a čtyřčlennou posádkou na palubě. Mise Artemis II má jediný cíl – obletět Měsíc a bezpečně se vrátit zpět na Zemi.

Přečíst článek

Levnější než Apollo

Od té doby dolétli astronauti nejdále na opravu Hubbleova kosmického dalekohledu 540 kilometrů nad Zemí. Obvykle létají na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) 400 kilometrů nad Zemí. Až nyní se stará historie opakuje.

Pokusný let mise Artemis II kolem Měsíce má ověřit možnosti výkonné nosné rakety Space Launch System a kosmické lodi Orion. Žádné přistání se konat nebude. I tak je to pořád fascinující záležitost ukazující možnosti lidské techniky dopravit člověka až k Měsíci, 400 tisíc kilometrů od Země. A takhle by to mělo pokračovat. Loni v prosinci vydal americký prezident Donald Trump exekutivní výnos, podle nějž by měli Američané přistát na Měsíci do roku 2028.

Ani dnes nejsou lety do vesmíru za hubičku. Jenom nynější start nosné rakety stál 4,1 miliardy dolarů. Z ročního rozpočtu NASA ve výši 24,44 miliardy dolarů pohlcují pilotované lety polovinu. Do veřejných výdajů je to však výrazně menší zásek než v době Apolla. Nynější stále seškrtávaný rozpočet NASA představuje jen třetinu procenta celkových výdajů amerického federálního rozpočtu.

Průlom. První objednávky na surovinu z Měsíce: helium pro kvantové počítače

Soukromé firmy, ale také americké Ministerstvo energetiky si objednaly úplně první surovinu, která by se měla těžit mimo Zemi. Může jít o technický, ale i právní průlom v přístupu k využívání nerostů z vesmíru. A to platí i pro situaci, pokud by prodej helia nakonec úplně selhal.

Přečíst článek

Měsíc a Mars až na konci priorit veřejnosti

Nicméně i tak se plány NASA a veřejnosti neshodují. Poslední rozsáhlý výzkum kosmonautice uskutečnilo nezávislé Pewovo výzkumné středisko v roce 2023. Účastnilo se ho více než deset tisíc dospělých obyvatel USA. Jeho výsledky byly téměř podobné stejnému výzkumu z roku 2018, což naznačuje určitou stálost názorů.

V první řadě se ukázalo, že většina Američanů kosmickým aktivitám fandí. Konkrétně 69 procent oslovených si myslí, že pro USA je nezbytné zastávat vůdčí roli ve výzkumu vesmíru.

Jinou věcí však je, jakou roli při tom mají podle názoru veřejnosti hrát lidské kosmické lety. Z devíti oblastí, jejichž význam dotazovaní ze svého pohledu hodnotili, se lidský let na Měsíc dostal až na osmé místo a let na Mars až na místo poslední.

Co považovali zúčastnění za mnohem důležitější? Na první místo zařadili sledování asteroidů a jiných objektů ve vesmíru, které by se mohly srazit se Zemí. Pak se na řadu dostalo sledování zemského klimatického systému, základní vědecký výzkum kosmu a vývoj technologií, které se dají uplatnit mimo kosmonautiku. Přitom do těchto oblastí jdou z rozpočtu NASA jen drobečky.

Veřejnost tedy už od kosmonautiky čeká spíše něco užitečnějšího, než nabízejí lidmi pilotované lety na Měsíc nebo dokonce na Mars. I když jsou strhující, dobrodružné a neskutečně úchvatné.

Jak americká veřejnost hodnotí význam oblastí výzkumu vesmíru
Oblast výzkumu Nejvyšší priorita (% dotázaných) Významné (% dotázaných) Nepříliš významné / netřeba dělat (% dotázaných)
Monitorování asteroidů a dalších objektů schopných srazit se se Zemí 60 30 9
Monitorování klíčových částí zemského klimatického systému 50 34 15
Provádění základního výzkumu k lepšímu poznání vesmíru 40 45 13
Vývoj technologií použitelných i mimo kosmonautiku 35 48 16
Výzkum toho, jak pobyt ve vesmíru ovlivňuje lidské zdraví 29 45 24
Hledání surovin a materiálů použitelných na Zemi 29 46 24
Hledání života a planet, na nichž by život mohl být 16 44 39
Vyslání lidské posádky zkoumat Měsíc 12 45 41
Vyslání lidské posádky zkoumat Mars 11 45 43

Zdroj: Pew Research Center, poslední výzkum tohoto tématu z roku 2023, 10 329 dospělých účastníků, dopočet do 100 procent představují dotazovaní, kteří na příslušnou otázku neodpověděli.

Malířova představa letu nové rakety Ariane 6.

Evropská kosmonautika má vyšší rozpočet. A poprvé si otevřeně klade vojenské cíle

V padesátileté historii Evropské kosmické agentury (ESA) se teprve nyní stalo, že tato mezivládní organizace získala do rozpočtu prakticky tolik peněz, kolik chtěla – 22,1 miliardy eur. Je to o třetinu víc než pro minulé tříleté období. A poprvé ve své historii bude agentura připravovat projekty určené i pro vojenské účely, shrnuje v analýze pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Rada bezpečnosti OSN bude v sobotu hlasovat o obraně lodí v Hormuzském průlivu

OSN obnovila sankce proti Íránu
ČTK
 ČTK

Hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci týkající se obrany lodí v Hormuzském průlivu bylo z pátka přeloženo na sobotu, píše server BBC s odkazem na mluvčího OSN. O odkladu hlasování podle něj rozhodli členové rady. Americký prezident Donald Trump mezitím dnes na své sociální síti uvedl, že s "trochou více času půjde otevřít Hormuzský průliv, vzít ropu a vydělat jmění".

Návrh rezoluce předložené Bahrajnem má vést ke schválení "obranných prostředků" k ochraně lodní dopravy v Hormuzském průlivu.

Íránská diplomacie podle agentury AFP na iniciativu ostře zareagovala. "Jakýkoliv provokativní krok ze strany agresorů a jejich podporovatelů, včetně Rady bezpečnosti OSN, ohledně situace v Hormuzském průlivu, situaci pouze zkomplikuje," uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.

Návrh rezoluce má podporu šesti států Perského zálivu a Jordánska a podle agentury AP bylo jeho znění zmírněno. V závěrečném návrhu není obsažena varianta útočných vojenských akcí, jelikož odstranění této formulace požadovaly Rusko, Čína a Francie, které mají v RB OSN právo veta.

Trumpův gejzír

Americký prezident Trump mezitím dnes na své sociální síti polemizoval o tom, že by se dal Hormuzský průliv brzy otevřít, šlo by "vzít ropu" a vydělat na tom jmění. "Byl by to gejzír pro celý svět," dodal Trump přičemž příspěvek zakončil třemi otazníky a podpisem. Šéf Bílého domu přitom své úvahy o tom, jak se zmocnit íránské ropy nezveřejnil poprvé. Minulou neděli v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) prohlásil, že by si Spojené státy mohly "vzít" íránskou ropu, přičemž zmínil Venezuelu, jejíž ropný průmysl chtějí USA spravovat po "neurčitou dobu" poté, co americká komanda na Trumpův pokyn v lednu unesla venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální konflikt. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích. Írán také blokuje Hormuzský průliv, kudy běžně prochází zhruba pětina světové produkce ropy a přibližně třetina zkapalněného zemního plynu (LNG), což zvyšuje ceny ropy na mezinárodních trzích.

Související

Blízký východ může kvůli válce přijít až o 200 miliard dolarů

Špatná zpráva pro arabské země. Blízký východ může kvůli válce přijít až o 200 miliard dolarů

Přečíst článek

USA rozumí pouze jazyku hrozeb a síly, řekl před cestou za Putinem šéf íránské diplomacie

Přečíst článek
Doporučujeme