Ferrari představilo svůj první plně elektrický vůz Luce a trh zareagoval prudkým výprodejem. Akcie italské automobilky podle agentury Bloomberg v Miláně klesly o více než osm procent poté, co nový model sklidil vlnu kritiky za svůj vzhled. Část analytiků i komentátorů na sociálních sítích přirovnávala čtyřdveřový pětimístný elektromobil spíše k masovým elektromobilům než k tradičnímu Ferrari.
Je jedním z pouhých 88 vyrobených kusů, dosáhne rychlosti až 318 kilometrů v hodině a najeto má jen 45 kilometrů. Řeč je o super vzácném voze Aston Martin V12 Speedster, které právě míří do aukce.
Poslanci odhlasovali zrušení omezení odpočtu DPH při nákupu dražších osobních automobilů nad dva miliony korun, kde by vratka daně přesáhla 420 tisíc korun. Změna má začít platit od 1. ledna 2027. Od tohoto data se tak podnikatelům zase vyplatí kupovat luxusní sporťáky takzvaně „na firmu“.
Poptávka po luxusních sportovních vozech neutichá. Před čtrnácti dny se čísly o rekordních prodejích chlubilo Porsche, teď ohlásila očištěný zisk v prvním čtvrtletí 537 milionů eur (12,6 miliardy korun) značka ještě ikoničtější: Ferrari.
Zástupci zemí Evropské unie schválili čtvrtý balík sankcí proti Rusku od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi týdny. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok nově zakáže vývoz luxusního zboží či komponent pro energetiku stejně jako dovoz ruské oceli. Na sankční seznam přibude desítka oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
Společnost ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu ⚡, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku. Novinářům to řekl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit 📈 výdaje resortu obrany na dvě procenta HDP, tedy na 190 miliard korun. Je to meziroční navýšení o 35 miliard korun. Uvedla to Česká televize (ČT).
Neúspěchem ❌ skončil i sedmý pokus ministerstva financí (MF) prodat dva bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově. Do veřejné soutěže se opět nikdo nepřihlásil.
Evropská unie by mohla na zbývající obchod s Ruskem uvalit dovozní cla a vývozní poplatky ve výši 30 až 50 procent, navrhují ekonomové z Kielského institutu pro světové hospodářství (IfW). Podle studie IfW by EU na takových poplatcích mohla vybrat až 16 miliard eur (zhruba 386 miliard Kč) ročně a z těchto peněz podporovat Ukrajinu.Číst více
Meziroční inflace v ČR v květnu zpomalila na 2,1 procenta z dubnových 2,5 procenta. Vliv na zpomalení měly hlavně ceny potravin a alkoholických i nealkoholických nápojů. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ), který dnes potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v květnu zvýšily o 0,1 procenta hlavně kvůli vyšším cenám potravin a bydlení.
Česko má s 21 procenty nejnižší základní sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) ze zemí visegradské skupiny (V4), kterou vedle něj tvoří Polsko, Slovensko a Maďarsko. Naopak snížená sazba DPH, která je v Česku 12 procent a uplatňuje se na vybrané zboží a služby, patří v regionu mezi vyšší. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti Forvis Mazars.
Číst více
Kongres Spojených států v úterý schválil návrh zákona, jenž poskytne ministerstvu vnitřní bezpečnosti (DHS) dodatečných 70 miliard dolarů 💵 (1,45 bilionu korun) na prosazování imigrační politiky. V noci na dnešek o tom informovala agentura AFP. Návrh nyní míří k podpisu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Číst více
Spojené státy provedly v noci na dnešek nové údery 💣 na Írán, a to jako reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
Číst více
Nová bulharská vláda nepošle žádné další zbraně Ukrajině, prohlásil ministr obrany Dimitar Stojanov, píše agentura AP. Připomněla, že premiér Rumen Radev, jehož vláda nastoupila po drtivém vítězství v dubnových volbách, se léta stavěl proti vyzbrojování Ukrajiny a vyzýval k diplomatickému řešení konfliktu.
Číst více
Evropská unie by měla projednat možnost dočasného omezení některých hlasovacích práv budoucích členů unie a zavedení dalších záruk dodržování zásad právního státu. Vyplývá to ze společného dokumentu Německa, Francie, Nizozemska, Belgie a Lucemburska, do něhož nahlédla agentura Reuters. Důvodem jsou částečně předchozí zkušenosti s úpadkem demokracie v Maďarsku za vlády premiéra Viktora Orbána.