Největšímu japonskému pivovaru Asahi se stále nedaří obnovit provoz po kybernetickém útoku, který firmu zasáhl v pondělí. Společnost známá pivem Super Dry, whisky Nikka či nealkoholickými nápoji musela v Japonsku pozastavit veškerý provoz, včetně zpracování objednávek a expedice, protože kvůli kybernetickému útoku jí vypadl počítačový systém.
Čínský start-up DeepSeek zaměřený na umělou inteligenci (AI), který upoutal pozornost díky svému pokročilému a energeticky i cenově dostupnému chatovacímu robotu, stále čelí rozsáhlému kybernetickému útoku. Společnost upozorňuje, že kvůli tomu mohou být potíže s registrací nových uživatelů. Ti stávající se ke službě mohou přihlašovat bez problémů. Média o útoku informovala už v pondělí.
Internet se během letošního roku stal zase o něco nebezpečnějším a divočejším místem, alespoň z hlediska růstu kriminality zaměřené na spotřebitele. Zatímco v roce 2021 registrovala policie v kyberprostoru 9,5 tisíce trestných činů, v roce 2022 jich už bylo téměř 19 tisíc a v první polovině roku 2023 přes 10 tisíc. Zároveň roste komplexita a věrohodnost jednotlivých podvodných kampaní. Jedním z hlavních důvodů je rozvoj nástrojů generativní umělé inteligence, které podvodníkům umožňují vytvořit více "kvalitnějších" podvodů za kratší dobu. Oblast podvodů a digitálních útoků zaměřených na obyčejné lidi se bude dynamicky vyvíjet, nastiňuje technologické společnosti ANECT.
Na tuzemské banky a burzu pravděpodobně zaútočili hackeři z Ruska. Útočníci z ruské hacktivistické skupiny NoName057 (16) požadují, aby instituce přestaly s podporou Ukrajiny. Finance klientů bank nejsou v ohrožení, jedinou komplikací pro klienty je dočasně nefunkční webový přístup k bankovnictví. Vyplývá to z vyjádření PwC a dalších expertů.
Kyberpodvodníci jsou stále sofistikovanější a dokážou podvést leckoho včetně vzdělaných lidí. I když počty trestných činů, které podvodníci páchají rostou i letos, nárůst podle policejního prezidenta Martina Vondráška není tak dynamický jako vloni. Banky se totiž spolu s Policií ČR intenzivně pouští do boje s kyberzločinem. Například ČSOB má v plánu spolu s policií proškolit milion lidí, kteří budou proti kyberšikaně ostražití a budou moci informovat o kybernebezpečích i své okolí. Škody jdou do desítek tisíc korun a někdy až milionů korun.
Evropská unie by od příštího roku mohla účinněji předcházet velkým kybernetickým útokům díky celoevropské síti operačních center. Počítá s tím návrh Evropské komise, která hodlá propojit národní a unijní střediska odpovídající za kybernetickou bezpečnost. Brusel odhaduje, že do projektu „evropského kybernetického štítu” vloží EU a členské země 1,1 miliardy eur (25,7 miliardy korun). Plán budou v příštích měsících projednávat členské státy a Evropský parlament.
ČSOB se Potýkala s kybernetickým útokem, kvůli kterému několik hodin nefungovaly některé její bankovní služby. Výpadek dopoledne zaznamenalo internetové bankovnictví, bankovní aplikace a nebylo možné platit platební kartou na internetu. Před 13:30 byly služby podle vyjádření banky na twitteru opět dostupné. Současně uvedla, že její interní systémy útok nezasáhl a veškeré finance i klientská data jsou v bezpečí.
Policie ČR registruje jen do konce letošního října 15 409 trestných činů spáchaných v kyberprostoru, zatímco za celý rok 2021 to bylo 9518 a před deseti lety pouze 2195. Okradených jsou desetitisíce a škody jsou ve stovkách milionů korun. Podle České bankovní asociace připadá na jednoho poškozeného klienta škoda v průměru 161 500 korun. Policie spolu s ČSOB pokračuje v kampani Volač a Klikač, aby upozornila na nebezpečí na síti.
Kybernetická agrese proti Rusku selhala, stejně jako sankční nátlak, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin na poradě své bezpečnostní rady o bezpečnosti informačních systémů. Putin podle agentury TASS nicméně připustil, že počet hackerských útoků řádově vzrostl a staly se také závažnějšími a komplexnějšími, což podle něj není v silách jednotlivých hackerů, ale jde o počínání „státních struktur“.
S rostoucí cenou digitálních aktiv se kryptoměny stávají populárním cílem nejrůznějších zločinců. V loňském roce padl smutný rekord, když došlo ke zneužití kryptoměn v hodnotě 14 miliard, uvádí studie společnosti Chainalysis. Podstata decentralizovaného financování naneštěstí nahrává nejrůznějším podvodům, jejich množství tak v nejbližší době nebude klesat.
Hackeři, kteří zřejmě stojí za víkendovým kybernetickým útokem na stovky firem i veřejných organizací nejen ve Spojených státech, požadují 70 milionů dolarů (asi 1,5 miliardy korun). S odkazem na informace na blogu, který obvykle používá kybernetický gang REvil, to uvedla agentura Reuters.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.
