Vítěz českých sněmovních voleb Andrej Babiš vytvořil se dvěma stranami z pravého okraje politického spektra koalici, která bude kritická k Evropské unii a další pomoci Ukrajině. Napsala to německá média poté, co hnutí ANO a strany Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Motoristé v pondělí podepsaly koaliční smlouvu. Špinavou práci podle nich nechal pravděpodobný příští premiér Babiš na prezidentovi Petrovi Pavlovi.
„Amatérský automobilový závodník s náklonností k nacistickým kultovním předmětům jako ministr zahraničí, ministerstvo obrany v rukou pravicových extremistů a podnikatel s miliardovým majetkem jako premiér, tak by mohla vypadat nová česká vláda,“ napsal list Süddeutsche Zeitung. Upozornil, že na rozdíl od Babišova prvního kabinetu bude ten druhý výrazně více napravo. „Navíc v něm budou chybět zkušené a umírněné hlasy,“ dodal.
Spojenectví kritické k EU
Listy Die Zeit, Süddeutsche Zeitung, Handelsblatt či Tagesspiegel s využitím agentury DPA píší o vznikající české vládě jako o „spojenectví kritickém k EU“, ve kterém „pravicově populistické“ Babišovo hnutí ANO doplní dvě strany z „pravého okraje“. Podle Frankfurter Allgemeine Zeitung uzavřel Babiš koalici „s motoristy a s přáteli Ruska“. Veřejnoprávní stanice Deutschlandfunk popisuje příští vládu jako spojení pravicových stran a SPD označuje za stranu „nepřátelskou k EU a NATO“.
Časopis Der Spiegel napsal, že Babiš původně usiloval o menšinovou vládu, nakonec ale uzavřel koalici s Motoristy a „ultrapravicovou“ SPD, která bude kritická k EU a půjde s ní v mnohém do střetu. Konfrontaci s Bruselem očekává od příští české vlády také list Berliner Zeitung.
Z programu pravděpodobné příští vládní koalice vyzdvihují německá média „nulovou toleranci vůči nelegální migraci“, slib snížení cen energií či zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Upozorňují také, že koalice odmítá zavedení eura i unijní Zelenou dohodu, takzvaný Green Deal. V obsazení ministerstev upozorňují především na to, že ministra obrany má do vlády vyslat strana, která v kampani požadovala referendum o vystoupení z NATO.
Německá média rovněž upozorňují, že po podpisu koaliční dohody je na tahu prezident Pavel. Podle regionálního saského deníku Sächsische Zeitung nechal Babiš „špinavou práci“ na hlavě státu, která podle listu není v Česku jen strojem na podpisy, ale ztělesňuje hodnoty. Odkazuje tím na otázky kolem budoucího ministra zahraničí. Motoristé trvají na nominaci poslance Filipa Turka navzdory kauze spojené s jeho rasistickými a homofobními výroky na sociálních sítích, píše deník.
Babišova vláda vyhlásila válku Green Dealu. EU se obává dalšího rebela
Prvním velkým cílem Andreje Babiše na evropské scéně je zhatit plány Evropské unie na nový systém emisních povolenek ETS2, napsal bruselský server Politico s odvoláním na programové prohlášení nové české vlády, které uniklo do médií. Server si všímá i toho, že se český politik, který byl po vítězství v parlamentních volbách pověřen jednáním o stavení budoucí vlády, více zaměřuje na potlačení zelené agendy EU, než na podkopávání Ukrajiny. Mohl by tak najít spojence spíše u polského premiéra Donalda Tuska, než u jeho maďarského kolegy Viktora Orbána.
Polsko se chystá zahájit výstavbu národního systému obrany proti dronům během několika měsíců – bez čekání na společnou iniciativu Evropské unie. Oznámil to náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk, podle něhož chce Varšava reagovat na rostoucí riziko útoků bezpilotních letounů z ruské strany.
Podle Tomczyka ministerstvo ještě v listopadu představí investice do technologií pro detekci, rušení a neutralizaci nepřátelských dronů. Projekt má být součástí širší modernizace polské protivzdušné obrany. Konkrétní výši investic neuvedl, zdůraznil však, že polské podniky by měly získat nejméně polovinu zakázek.
Rozhodnutí přichází po zářijovém incidentu, kdy muselo NATO vyslat stíhací letouny k sestřelení asi dvaceti dronů, které při rozsáhlém ruském útoku na Ukrajinu pronikly do polského vzdušného prostoru. Událost odhalila slabiny v obranném systému Polska, jež muselo použít drahé rakety proti levným bezpilotním strojům.
Slabina NATO? Jednoznačně protivzdušná obrana, uvádí analytici
Evropská protivzdušná obrana je podle bezpečnostních analytiků stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance. Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.
„Souhlasíme s myšlenkou posílení obrany vzdušného prostoru celé EU a jsme připraveni využít i externí řešení,“ uvedl Tomczyk v rozhovoru pro Bloomberg. „Prioritu ale dáváme národním projektům.“
Podle něj může evropská „dronová zeď“ v budoucnu doplnit polský systém. Financování projektu by mělo zčásti pocházet z nového úvěrového programu EU SAFE, který Polsku – díky jeho hranicím s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou – přidělil největší počáteční alokaci, umožňující čerpat až 43,7 miliardy eur.
Vláda plánuje, že první část systému bude funkční do tří měsíců od oznámení a kompletní síť vznikne během dvou let. „Zbraň proti dronům musí být komplexní – kombinovat senzory, rušičky i prostředky k likvidaci cílů,“ dodal Tomczyk.
Evropu zneklidňují ruské drony. Ubrání je plánovaná „zeď“ na východní hranici?
Zvyšující se počet incidentů s bezpilotními letouny, které v posledních měsících pronikly do vzdušných prostorů NATO, stále více znepokojují evropské státy. EU proto zvažuje vybudování takzvané „dronové zdi“, systému určeného k ochraně evropského nebe před neřízenými letouny přicházejícími z Ruska.
Nový systém má tvořit další vrstvu polské protivzdušné obrany vedle již nasazených dlouhodosahových a středních systémů. Všechny mají chránit zemi před letadly, vrtulníky, drony i střelami s plochou dráhou letu.
V létě ministerstvo oznámilo, že letos vydá 200 milionů zlotých na nákup bojových i výcvikových dronů. Varšava zároveň zrychluje procesy veřejných zakázek, aby posílila schopnosti v oblasti bezpilotních systémů. „Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že drony jsou klíčem k obraně i útoku. Musíme být připraveni ve všech prostředích – ve vzduchu, na zemi i na moři,“ uzavřel Tomczyk.
V Praze časně ráno zemřel kardinál a bývalý pražský arcibiskup Dominik Duka, bylo mu 82 let. Pohřební mše svatá bude v sobotu 15. listopadu v katedrále svatého Víta, oznámilo arcibiskupství na webu. Politici na Duku vzpomínají jako na silnou osobnost s výraznými názory, pražský arcibiskup Jan Graubner ocenil výsledek Dukova vyjednávání o svatovítské katedrále. Duku si připomínají také dominikáni, v jejichž čele v Česku stál. Duka působil za komunistického režimu v ilegalitě a byl ve vězení, později vyjednal církevní restituce.
Duka na počátku října podstoupil v Ústřední vojenské nemocnici akutní operaci a v sobotu byl znovu hospitalizován ve vážném stavu. „Dnes, v úterý 4. listopadu tři hodiny po půlnoci povolal Pán života na věčnost emeritního pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duku. Kéž mu nekonečně milosrdný Bůh otevře svou náruč a naplní ho svou láskou a blažeností,“ uvedlo pražské arcibiskupství.
Graubner si v sobotu s Dukou ještě před opětovnou hospitalizací telefonoval. „Byl doma a téměř v plné ráži, v nové chuti k životu,“ řekl dnes novinářům. Pak se ale Dukův stav zhoršil. Podle Graubnera se potíže týkaly hlavně žaludku. „Bylo vidět, že některé věci nešly už zvládnout, došlo k vnitřnímu krvácení,“ uvedl.
S Dukou se mohou lidé rozloučit v kostele Všech svatých na Pražském hradě 13. a 14. listopadu. O den později bude po pohřební mši v katedrále svatého Víta uloženo jeho tělo v hrobce arcibiskupů v kapli sv. Víta, oznámilo arcibiskupství. Kondolenční kniha je v budově arcibiskupství a bude i v kostele Všech svatých. V knize v arcibiskupství za první dvě hodiny popsali lidé čtyři strany. První příspěvek byl po poledni od Graubnera. Kondolenční kniha je i v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové, kde se Duka narodil a od roku 1998 po 12 let vedl tamní biskupství. Uskuteční se i zádušní mše za Duku v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni 10. listopadu od 18:00. V katedrále bude také během mše kondolenční kniha.
Ocenění od prezidentů
Prezident Petr Pavel i jeho předchůdce Miloš Zeman ocenili Dukovu statečnost za komunismu. „Odmítáním totality, obnovou církve po roce 1989 a službou věřícím i veřejnosti výrazně ovlivnil naši dobu,“ sdělil Pavel na síti X. Zeman, který je sám nyní v nemocnici, zmínil moudrost a laskavost Duky a připomněl, že kardinál byl politickým vězněm. "Měl jsem ho nesmírně rád," citoval bývalého prezidenta na X autor knihy o Zemanovi Luboš Procházka.
Kardinál Dominik Duka zanechal výraznou stopu v církvi i ve společnosti. Odmítáním totality, obnovou církve po roce 1989 a službou věřícím i veřejnosti výrazně ovlivnil naši dobu. Měl jsem možnost se s ním opakovaně setkávat a vážil jsem si jeho klidné autority. Upřímnou…
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byl Duka významnou osobností nejen katolické církve, ale i veřejného života. Jeho působení zanechalo podle dosluhujícího ministra kultury Martina Baxy (ODS) trvalou stopu - jak obdivovanou, tak kritizovanou. Byl to muž pevné víry, který po dlouhá léta spoluutvářel duchovní i společenský život, uvedl předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Duka byl velkým zastáncem svobody a spravedlnosti, napsal na síti X předseda lidovců a končící ministr zemědělství Marek Výborný.
Duka měl podle Graubnera povahu bojovníka a někdy vzbudil i rozruch. „Myslím, že je to dobře, když se umíme za věci postavit i s rizikem, že někdy uděláme chybu, nevyjde to a netrefíme se,“ řekl médiím. Uvedl, že Duka za komunismu mohl veřejně působit jen krátce, pak byl řeholníkem v podzemí a po pádu komunismu se soustředil na obnovení normálního řeholního života, což nebylo lehké. Jako biskup se Duka podle Graubnera snažil budovat vztahy s veřejností na politické a státní úrovni. V České televizi Graubner uvedl, že si cení Dukovy dohody s bývalým prezidentem Václavem Klausem na společné péči státu a katolické církve o katedrálu svatého Víta i Dukových zásluh na vybudování nových svatovítských varhan.
Aktualizováno
Zemřela Dana Drábová. Předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost bylo 64 let
Po vážné nemoci zemřela dlouholetá předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová, bylo jí 64 let. Jaderná inženýrka Drábová ho řídila víc než čtvrtstoletí, od roku 1999. Zapojila se také do komunální politiky - byla krátce zastupitelkou Středočeského kraje a od roku 2010 místostarostkou Pyšel na Benešovsku.
Pro dominikány byl Duka otcem a vůdčí osobností, uvedl provinciál dominikánského řádu Lukáš Fošum. Duka byl pokřtěný jako Jaroslav a Dominikem se stal až v roce 1968 po vstupu mezi dominikány, jejichž řád v Česku od roku 1986 po 12 let vedl. Duka po zkušenostech z pronásledování a věznění za komunismu stál odvážně na straně pravdy, Česko ztrácí významnou osobnost, uvedl olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Duka byl na kněze vysvěcen v roce 1970 litoměřickým biskupem Štěpánem Trochtou v kapli svatého Vavřince v litoměřické biskupské rezidenci. A tam za něj dnes ráno sloužili mši, uvedl na facebooku biskup litoměřické diecéze Stanislav Přibyl.
Po Dukově smrti nyní nemá česká katolická církev kardinála, což od vzniku Československa nastalo několikrát. Třeba po smrti arcibiskupa Františka Tomáška v roce 1992 byl jeho nástupce Miloslav Vlk jmenován kardinálem až v listopadu 1994. Dvouletá pauza byla také před uvedením Tomáška mezi kardinály v roce 1976. Jmenování nového kardinála záleží čistě na papeži Lvu XIV., předpokládat nelze nic, uvedl pomocný biskup pražské arcidiecéze Zdenek Wasserbauer.
V pořadí 36. pražský arcibiskup Duka se narodil 26. dubna 1943. Jeho otec působil v pozemních jednotkách Královského letectva (RAF) a po únoru 1948 byl několik let vězněn. Po maturitě na gymnáziu pracoval Duka ve strojírnách, kde se vyučil zámečníkem. V roce 1965 ho přijali na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích. Po vysvěcení v červnu 1970 mohl jako kněz působit jen pět let, pak přišel o tehdy nezbytný státní souhlas a 15 let rýsoval ve Škodě Plzeň. Dál se věnoval duchovní činnosti a v letech 1981 až 1982 byl kvůli tomu vězněn v Plzni na Borech, kde se setkal i s pozdějším prezidentem Václavem Havlem. V dominikánském řádu přesto zůstal činný a později ho i vedl až do roku 1998, kdy byl jmenován biskupem v Hradci Králové.
Úřadu pražského arcibiskupa se Duka ujal v dubnu 2010 a o dva roky později jej tehdejší papež Benedikt XVI. jmenoval kardinálem. V roce 2018 ve věku 75 let nabídl Duka v souladu s církevními předpisy rezignaci, papež František jej ale ještě více než čtyři roky ponechal ve funkci. Až v roce 2022 oznámil Vatikán jméno jeho nástupce, kterým se od 2. července stal tehdejší olomoucký arcibiskup Graubner. V roce 2001 převzal Duka od prezidenta Havla medaili Za zásluhy, v roce 2016 mu prezident Miloš Zeman předal Řád Bílého lva.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
