Sněmovna odmítla vydat Andreje Babiše a Tomia Okamuru k trestnímu stíhání. Formálně jde o hlasování o poslanecké imunitě, ve skutečnosti však o mnohem víc. O test, zda v české politice platí stejná pravidla pro všechny. Výsledek vysílá veřejnosti nepříjemný signál.
Když Poslanecká sněmovna odmítne vydat k trestnímu stíhání premiéra a předsedu Sněmovny, není to jen procedurální detail. Je to politický vzkaz. A ten dnešní zní velmi jednoduše: Mocní si pravidla ohnou tak, jak potřebují.
Princip imunity měl chránit politiky před šikanózními žalobami, ne před soudem samotným. V demokratické politické kultuře je téměř samozřejmostí, že politik, který je přesvědčen o své nevině, se soudu nevyhýbá. Naopak. Chce očistit své jméno. Pokud se ale většina poslanců rozhodne vytvořit kolem svých lídrů ochranný val, vysílá tím veřejnosti úplně jiný signál, že existují dvě spravedlnosti. Jedna pro obyčejné lidi a druhá pro ty, kteří mají dost hlasů ve sněmovně.
Michal Nosek: Andrej Babiš a Tomio Okamura mají imunitu jako sportovní disciplínu
V české politice máme mnoho tradičních disciplín. Třeba slibování před volbami, vysvětlování po volbách a, v posledních letech stále populárnější, soutěž o to, kdo se elegantněji vyhne vydání k soudu.
Zvlášť paradoxní je, když ti samí politici zároveň útočí na soudy a zpochybňují jejich legitimitu. Nejprve řeknou, že justici nevěří, a pak se za její procedury schovají. To není obrana demokracie, to je její postupné vyprázdnění.
Důvěra v instituce je křehká věc. Buduje se dlouho a ničí rychle. A dnešní hlasování udělalo přesně to druhé.
Související
Sněmovna podržela Babiše i Okamuru. Poslanci odmítli vydat oba politiky k trestnímu stíhání
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek odmítla vydat k trestnímu stíhání premiéra Andreje Babiše i předsedu SPD Tomia Okamuru. V obou případech rozhodla podle doporučení mandátového a imunitního výboru a téměř shodným poměrem hlasů. Zatímco Babišovi rozhodnutí zastavuje pokračování soudu v kauze Čapí hnízdo, Okamura čelil žádosti policie kvůli kontroverzním volebním plakátům.
Poslanecká sněmovna dnes rozhodla, že k trestnímu stíhání nevydá premiéra a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše ani šéfa SPD Tomia Okamuru. V obou případech tak poslanci vyhověli doporučení mandátového a imunitního výboru. Rozhodnutí dolní komory znamená, že trestní řízení proti oběma politikům během jejich poslaneckého mandátu pokračovat nebude.
V případě Babiše se rozhodnutí přímo dotýká probíhajícího soudního řízení v dotační kauze Čapí hnízdo. Pro návrh na nevydání premiéra hlasovalo 104 ze 186 přítomných poslanců, proti jich bylo 81. Soudní řízení tak bude po dobu jeho mandátu přerušeno.
Michal Nosek: Babiš, Hřib a psychiatrie. Sněmovna řeší repatriaci po česku
Zatímco turistům na Blízkém východě nad hlavami létají rakety a čekají na cestu domů, česká Sněmovna předvádí vlastní repatriační operaci. Andrej Babiš z pultíku svolává světové aerolinky, vláda odmítá diskutovat o systematické pomoci a debata se rychle mění v diagnostický seminář mezi Babišem a Zdeňkem Hřibem. Český stát tak opět ukazuje, že nejspolehlivější krizový plán je improvizace doplněná parlamentní groteskou.
Babiš spolu se svou někdejší poradkyní a nynější europoslankyní Janou Nagyovou čelí obžalobě kvůli padesátimilionové dotaci na výstavbu rekreačního a kongresového areálu Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic. Podle žalobců byl projekt účelově vyčleněn z koncernu Agrofert, aby splnil podmínky pro získání evropské dotace určené malým a středním podnikům.
Pražský městský soud oba obžalované dvakrát nepravomocně zprostil obžaloby. Oba rozsudky ale následně zrušil Vrchní soud v Praze a případ vrátil k novému projednání. V posledním rozhodnutí z loňského června navíc odvolací soud městský soud zavázal, aby na základě provedených důkazů obžalované uznal vinnými.
Dalibor Martínek: Šejkové podle Okamury prchnou do Česka
Útok Spojených států a Izraele na Írán může podle Tomia Okamury zpustit další vlnu masové migrace. Prohlásil to před jednáním koaliční rady. Zakladatel SDP si dál jede svou protimigrační notu, která mu tolik zabírá u voličů. Ale zapomněl, že šejkové nejsou Ukrajinci.
Sněmovna dnes zároveň rozhodla také o žádosti policie týkající se předsedy SPD Tomia Okamury. Ani jeho poslanci k trestnímu stíhání nevydali. Pro nesouhlas s vydáním hlasovalo 104 ze 186 přítomných poslanců, proti bylo 82.
Okamura čelil žádosti o vydání kvůli volební kampani SPD před krajskými a senátními volbami v roce 2024. Kontroverzi vyvolal zejména plakát zobrazující muže tmavé pleti se zakrváceným nožem a košilí doplněný sloganem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“ a výzvou „Stop migračnímu paktu EU“. Kritici tvrdili, že vizuál může podněcovat nenávist vůči migrantům a menšinám.
Okamura obvinění dlouhodobě odmítá a tvrdí, že šlo o součást politické kampaně upozorňující na migraci a bezpečnostní rizika.
V obou případech poslanci rozhodovali na základě doporučení mandátového a imunitního výboru. Ten už dříve uvedl, že jde o politicky citlivé kauzy, které by podle jeho názoru neměly být řešeny prostřednictvím trestního stíhání během výkonu poslaneckého mandátu.
Nevydání poslance ale neznamená, že by věc byla definitivně uzavřena. Parlamentní imunita je časově omezená a případné trestní řízení může pokračovat poté, co dotyčný politik přestane být poslancem.
Související
Michal Nosek: Pro Andreje Babiše a Tomia Okamuru je Imunita jako štít moci
Pohonné hmoty v Česku v posledních dnech výrazně zdražily. Reagují tak na napětí a boje na Blízkém východě, který patří mezi klíčové regiony světové produkce ropy. Nejvíce zdražila nafta, jejíž průměrná cena během týdne vzrostla o více než dvě koruny na litr.
Pohonné hmoty v České republice po sobotním zahájení bojů na Blízkém východě výrazně zdražily. Nafta se nyní u čerpacích stanic prodává v průměru za 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny paliv dlouhodobě sleduje. Zdražil také benzin Natural 95. Jeho průměrná cena se za poslední týden zvýšila o 1,21 koruny na 34,68 koruny za litr.
Po zhruba dvou letech tak nastala situace, kdy je průměrná cena benzinu nižší než cena nafty. Naposledy tomu tak bylo v únoru 2024. Analytici přitom rychlejší růst cen očekávali. Země Perského zálivu, kde se nyní soustředí pozornost kvůli konfliktu, zajišťují podle loňských údajů Mezinárodní energetické agentury zhruba 27 procent světové produkce ropy. Pokud by došlo k výraznějšímu omezení dodávek, mohly by podle odborníků ceny paliv v Česku vzrůst až o dalších pět korun na litr.
Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Navzdory současnému zdražování jsou však pohonné hmoty stále levnější než před rokem. Benzin byl tehdy dražší o 1,58 koruny na litr a nafta přibližně o padesát haléřů.
Nejlevněji nyní tankují motoristé ve Zlínském kraji. Litr benzinu tam v průměru stojí 34,04 koruny a nafta 34,34 koruny. Naopak nejdražší paliva zůstávají v Praze, kde řidiči zaplatí za litr benzinu průměrně 35,84 koruny a za naftu 36,41 koruny.
Související
Lukáš Kovanda: Regulace marží v Polsku může nepřímo zdražit paliva v Česku
