Aliance v krizi. Evropa se připravuje na scénář bez USA v NATO
Evropští lídři a představitelé obrany začínají vážně zvažovat scénář, že Spojené státy opustí NATO. Jak uvádí server Politico, v zákulisí sílí obavy z rozpadu aliance, která je od roku 1949 základem evropské bezpečnosti.
Impulzem jsou výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ostře kritizuje spojence za to, že se nepřipojili k válce proti Íránu. Podle Politica tato situace vedla k nečekanému efektu – evropské státy se proti Trumpovi semkly.
V soukromí, při neveřejných jednáních i na okraj summitů, evropští představitelé diskutují o tom, jak reagovat na hrozby odchodu USA z NATO a co dělat, pokud by k tomu skutečně došlo. Shodují se přitom, že Trumpovy útoky na země jako Británie, Francie či Španělsko představují zásadní narušení transatlantických vztahů.
„NATO je paralyzované – nedokáže se ani scházet,“ uvedl jeden z evropských diplomatů. Další unijní činitel dodal: „Je docela jasné, že NATO se už rozpadá… Nemůžeme čekat, až bude úplně mrtvé.“
Slovensko nesmí podcenit hrozbu, že na jeho území může zabloudit cizí raketa či dron, letící původně na jiné cíle, varoval slovenský prezident Peter Pellegrini. Zasazoval se za žádost armády o zavedení tzv. stavu ohrožení do slovenské legislativy.
Ruské drony dopadly jen pár kilometrů od Slovenska. Potřebujeme stav ohrožení, usoudil Pellegrini
Politika
Jedna z nejhlubších krizí v historii NATO
Podle Politica dostala aliance v posledních dnech do jedné z nejhlubších krizí své více než sedmdesátileté historie. Trumpova administrativa dala najevo, že po skončení války s Íránem přehodnotí členství USA v NATO. Prezident zároveň alianci označil za „papírového tygra“.
Hlavním zdrojem napětí je odmítnutí evropských zemí umožnit americkým silám využívat jejich základny či vzdušný prostor pro operace proti Íránu. Například Španělsko uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla, Francie zakázala přepravu vojenského materiálu přes své území a Británie či Polsko odmítly účast na bojích.
Evropští lídři se podle Politica snaží především omezit dopady krize a zachovat klíčové prvky spolupráce. Na neveřejné večeři v Helsinkách se zástupci deseti zemí shodli, že Trumpova rétorika se vyostřuje, ale zároveň odmítli jeho požadavek zapojit se do konfliktu.
„Všichni chceme konec války, ale nejsme na stejné vlně jako USA,“ uvedl jeden z účastníků jednání. Podle něj Evropa nebyla o útocích předem informována a konflikt v Perském zálivu nepovažuje za záležitost NATO.
Trump sjednotil Evropu
Podle některých diplomatů Trump „zničil“ transatlantické vztahy, ale zároveň Evropu sjednotil. „Američané se nyní musí vypořádat s vlastní chybou,“ uvedl jeden z vysokých evropských činitelů.
Napětí se promítá i do vztahů s Británií. Premiér Keir Starmer čelí osobním útokům ze strany Trumpa, který ho označil za „ne-Winstona Churchilla“. Starmer však zdůraznil, že jedná v národním zájmu a že Británie zůstává NATO plně oddaná.
Evropské státy zároveň hledají cesty, jak posílit vlastní bezpečnostní struktury. Roste význam regionálních iniciativ, jako je britsko vedená Joint Expeditionary Force nebo severská spolupráce Nordefco. Aktivnější roli začíná hrát také Evropská unie, která plánuje investice do obrany a zvažuje využití vlastní klauzule vzájemné obrany.
Spojené státy podle prezidenta Donalda Trumpa v příštích dvou až třech týdnech podniknou „extrémně tvrdé údery“ na Írán. V prvním televizním projevu k Američanům od začátku více než měsíc trvající války uvedl, že se USA blíží splnění svých strategických cílů a že Írán už nepředstavuje hrozbu.
Trump: Přijdou extrémně tvrdé údery na Írán. Válka se blíží k finále
Politika
Podle diplomatů však Trumpovy opakované útoky oslabují samotný základ NATO – závazek kolektivní obrany. Jakmile je tento princip zpochybněn, snižuje se i odstrašující síla aliance vůči Rusku.
Přesto zůstává klíčová otázka nezodpovězená: co NATO nahradí, pokud by Spojené státy skutečně odešly. Pro státy na východním křídle aliance je přitom jednota zásadní.
„Teď je důležité budovat mosty, ne je bořit. Rozdělení Západu je přesně to, co chce Putin,“ varoval estonský ministr obrany Hanno Pevkur.
